Recenze: Aliette de Bodardová – Řád zlomených křídel: Dominium Padlých andělů

Vytvořeno 12. 9. 2017 1:00

Autor: Andrea Komárková

Řád zlomených křídel: Dominium Padlých andělů I. je knižní prvotinou Aliette de Bodardové. Kniha vyšla v roce 2015 v New Yorku a o dva roky později u nás, získala cenu Britské asociace science fiction a v příštím roce je plánováno vydání dalšího dílu s podtitulem Řád věčných trnů.

Řád zlomených křídel je označován jako gotický thriller, což zní bezpochyby lákavě. K tomu zajímavá anotace i hezká obálka … na první dojem poutavé čtení. Jak ale tento dojem umocní sám obsah?

První kapitola ve mně probudila ještě větší zájem, dva lidé (Philippe a Ninon) se zvláštními schopnostmi najdou „čerstvě“ padlého anděla. Jeho tělo je plné magie, kterou je škoda nechat jen tak být. Ať už jde o andělovy ruce, nohy nebo krev, vše je užitečné, cenné a také drahé. Tak začnou na jeho těle hodovat, když v tom jsou objeveni Selenou, ženou z řádu Stříbrostínu. Strhne se menší souboj, Ninon utíká a Philippe je zajat. A zajat je pro svou zvláštní sílu, kterou nelze k nikomu přiřadit. Chtějí Philippa otestovat a zjistit, co je zač, ale nedaří se jim to. Přesto jej uvězní v řádu a odmítají pustit na svobodu. V prostorách řádu je ale volný … a tak se seznamuje s lidmi kolem, včetně padlého anděla, kterého hodlal zabít. Tím je mladičká dívka, kterou později pojmenují Isabelle.

Co je na knize skutečně poutavé, jsou osudy postav, které se ve válkou zničené Paříži objevují. Padlí andělé jsou svrženi z nebe, ale proč, to si nepamatují, neví nic – ani svoje jméno. Dalšími jsou Nesmrtelní, alchymisté … a řada dalších postavení, které pojí vztah k Bohu nebo provinění, jež navždy změnilo jejich osud. Co už je trošku horší, je množství postav, které se v knize vyskytují. Je jich tolik, že se v nich čtenář snadno ztratí.

A nyní k samotnému ději knihy. Objevují se záhadná úmrtí způsobená děsivým stínem. Jednotlivé řády vzájemně udržují relativní mír, ale nyní nastává doba ohrožení a v podezření je téměř každý. Kromě řádů se v Paříži ještě pohybují nebezpečné gangy, z jednoho z nich pochází také Philippe. Zlo, které se tiše plíží městem, ničí vztahy i doposud přátelské a Philippe brouzdající po Stříbrostínu se začíná do událostí víc a víc zaplétat …

Valná část příběhu se odehrává v chrámu Notre Dame, což napomáhá temné atmosféře, stejně jako ruiny a válkou zničené město, zahalené vlnou dekadence a temnoty. Možná by nebylo na škodu se prostředí věnovat trochu hlouběji, někdy se autorka soustředí na pouhý děj a prostředí tak stojí opodál… a je to škoda.

Co však celé knize v mých očích velmi uškodilo, je komplikovanost. Zhruba ve třetině přicházejí stále nové a nové postavy, čtenář ani pořádně neví, kdo je kdo. Přibývají řády, gangy … navíc každý řád má svou historii a ta vyžaduje určitě větší propracovanost, než v knize je. Neustále se nabalující události a žádná rozřešení působí chaoticky. Autorka nestačila pro příběh vytvořit pevnou základnu a už se pouští do spletitých soubojů a intrik. Ke konci se sice řada věcí vyjasní, ale čtení Řádu zlomených křídel připomíná v podstatě také válku: střílení vět v rychlém sledu bez pořádného zacílení. Čtenář se sice snaží věty zachytit, ale otázkou zůstává, co si z množství nahuštěného děje odnese.

Pro mě byla kniha zajímavá svým námětem, nelze nic vytknout ani stylu vyprávění, v ději ale postrádám chronologii a lepší promyšlenost.

Závěrem malá ukázka:

„Zrcátko bylo – ne, nikoli černočerné, ale míhaly se po něm vzory, jako magma v činné sopce – a tak by se také pravděpodobně cítil jakýkoli čarodějník, jenžby se tak velké množství zachycené moci pokusil použít.
Isabelle zavřela zrcátko na sponu a pak jej opět otevřela. Všechna černota vyčpěla vzhůru, přímo do jejího chřípí. Na kratičký okamžik ji lemovala stejná temnota jako na povrchu zrcátka a poté se magie znovu rozplynula v jejím těle.“ (145)

Název:  Řád zlomených křídel: Dominium Padlých andělů
Autor: DE BODARDOVÁ, Aliette
Vydavatel: Brno: Host, 2017
ISBN 978-80-7577-033-2