Recenze: Alena Mornštajnová – Hana

Vytvořeno 15. 9. 2017 1:00

Autor: Jiří Lojín

Lze návrat domů z koncentračního tábora označit za šťastný konec? Na první pohled by se mohlo zdát, že ano. Osudy lidí, kteří koncentrák přežili, ale svědčí o tom, jak hrozně naivní takový pohled je. Hana, nový román Aleny Mornštajnové, o jednom takovém osudu pojednává.

O životě židů po skončení druhé světové války se v socialistické československé literatuře většinou taktně mlčelo. Jako kdyby osvobozením vše skončilo a nastávaly už jen šťastné a světlé zítřky. Je pochopitelné, že tehdejší strana a vláda nechtěla přiznat, že by český lid, zejména ten dělnického původu, mohl mít na svědomí třeba udávání ukrytých židů, zabírání jejich majetků či jednoduše tichou kolaboraci s Němci tím, že přehlíželi to, co se s židy dělo. Současná literatura již tato ožehavá témata otevírá, i když to pro čtenáře není vždy příjemné.

Alena Mornštajnová našla nosné téma pro svůj román přímo ve svém rodném městě – Valašském Meziříčí. Tyfová epidemie v roce 1954, pocházející zřejmě z místní cukrárny, usmrtí téměř celou rodinu malé Miry. Jedinou příbuznou zůstává podivínská teta Hana, která není schopná postarat se ani sama o sebe, natož o devítiletou dívku. Přesto si jaksi „zůstanou“.

Autorka neklade dějové linky paralelně, v prvních dvou částech se striktně drží vždy jedné linie. Nejprve sleduje období padesátých a šedesátých let Miřinýma očima. Dívka nemůže mnoha věcem porozumět, rodiče, dokud ještě žili, ji nechtěli zatěžovat tragickým osudem rodiny, což nelze možné vyčítat. Stejně jako mnoho dalších lidí, chtějí udělat za minulostí tlustou čáru. Vyprávění v ich-formě výborně vystihuje prostředí všeobecného mlčení, kradmých vědoucích pohledů, jež si dospělí mezi sebou vyměňují, kterých si však dítě dokáže všimnout.

Druhá část nazvaná Ti přede mnou se vrací do minulosti, zachycuje léta 1933 – 1945. Je vyprávěna v er-formě a jediné, co naznačuje, že vypravěčkou je Mira, je název. Poněkud chybí přechod od první ke druhé části a vysvětlení, na základě jakých informací dívka příběh své tety Hany vypráví. Čtenář může sledovat postupné oklešťování práv židovského obyvatelstva, směřující k deportacím do Terezína a posléze do koncentračních táborů. Stejně důležitým tématem se stává problematický vztah českého národa ke svým židovským přátelům a sousedům, který stále zůstává jakousi třináctou komnatou, kterou dodnes neradi otevíráme, i když už uplynulo mnoho času.

V třetí části se mění osoba vypravěče, stává se jím Hana. Teprve z jejího hlediska lze nejlépe pochopit vše, co způsobilo, že se stala podivínskou ženou, neschopnou samostatného života. Prožité útrapy i pocit viny za špatná rozhodnutí je možné sledovat pouze subjektivním pohledem, protože jde o velmi intimní detaily z jejího života.

Hana je výborně koncipovaný román, jehož stavba čtenáře vtáhne do atmosféry rostoucího útlaku a válečných let. Pohled autorky je vyvážený, její hrdinové jsou zbabělci i bezohlední lidé, využívající tragédie jiných, ale také lidé, zachovávající si morální hodnoty, třeba i nevědomě. Stejně jako ve svých předchozích románech se Alena Mornštajnová soustředí na ženskou linii rodu. Mužské postavy nechybí, ale autorka na ně nahlíží z vnějšku a nepokouší se pracovat s jejich psychikou, díky tomu působí velmi autenticky. Muži jsou v románu Hana prostě takoví, jak je vidí žena.

Děj románu plyne pravidelným tempem a působí klidným dojmem, i když se týká tak drastických okolností, jakými věznění v koncentračních táborech bezpochyby bylo. Autorka velmi dobře vystihla i traumata, zůstávajících v přeživších, neopomněla ani detaily, jako kousky chleba po kapsách a pod polštářem, dávající Haně pocit alespoň nějakého bezpečí, i rezignaci na život, který už vlastně ztratil jakýkoliv smysl.

Celkové vyznění není depresivní, i když téma by k tomu mohlo vést. Autorka nezapomněla na východisko a světlý bod, třebas nepatrný. I na takovém lze stavět, takže pokud by bylo potřeba nalézt nějakou emotivní charakteristiku, nejspíše by to bylo „dojemný“. Ovšem ne prvoplánově.

Využití reálného prostředí, událostí i míst, které autorka důvěrně zná, silný příběh, citlivé vyprávění bez zbytečného sentimentu, to vše dělá z románu Hana v kontextu současné české literatury výjimečnou knihu, s níž se bude muset počítat při udělování literárních cen za rok 2017.


Název: Hana
Autor: Alena Mornštajnová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2017
Vydání: 1.
Počet stran 310
ISBN 978-80-7491-940-4