Příběhy ze staré Číny

Recenze

Vytvořeno 15. 10. 2017 1:00

Autor: Tereza Kinovičová

Rozmarné a tajuplné příběhy ze staré Číny jsou cenným obrazem staré společnosti a čínské životní moudrosti. Středověké povídky původně šířili lidoví vypravěči, sepsány byly až druhotně. Vypravěčské umění se ve staré Číně těšilo značné oblibě; na městských tržištích, v bazarech, v čajovnách a na dalších veřejných prostranstvích se lidé shlukovali, aby si vyposlechli poutavý příběh, který byl nezřídka vyprávěný na pokračování. Lidové příběhy vznikaly souběžně s umělými literárními útvary, na rozdíl od vysoké literatury ale přitahovaly široké masy.

Už samotný titul slibuje a napovídá mnohé. Aby si získaly pozornost publika, povídky musely být mistrně vystavěné. Autoři k tomu využívali nejrůznější prostředky. Inspiraci hledali v každodenním životě, ve folklórní tradici, nahlíželi do bohaté historie národa. Volili témata hrůzostrašná, lechtivá, ne-li pohoršlivá, a jinak výstřední. Příběhy mají rytmus, zápletku, prvky nadpřirozené se prolínají s realitou, jako by byly její přirozenou součástí, nechybí nadsázka a humor. Fiktivní postavy ke skutečnému životu nemají daleko, jsou to ženy v domácnosti, úředníci, studenti, hlupáci, pobudové, zloději, záletníci, konkubíny, dohazovačky, mniši a jeptišky.

Sebrané povídky anonymních autorů spojuje silný mravoučný podtext, dalo by se říci, že jsou dobovým pojetím morálky. Přibližují se v tomto směru pohádkám, mnohé z nich by však byly klasifikovány jako nevhodné pro děti. Povídka Dvě jeptišky a prostopášník vyzývá k nutnosti odlišit milostný cit od citu chorobného, pravou lásku od vilnosti, chlípnosti, prostopášnosti a krvesmilství. Úvodní poetická povídka Přátelství až za hrob oslavuje přátelské pouto, které nerozdělí ani smrt. Ba naopak, smrt je poutem. Jeden z dvojice přátel si vezme život, aby jeho druh mohl dokončit cestu za svým snem. Když svůj sen uskuteční, připraví se sám o život, aby příteli, který se obětoval, pomohl bojovat se zlými silami ze záhrobí. Bratrská láska je námětem povídky Záhadný obraz. Motiv povídky Manželská věrnost není nutné prozrazovat.

Zvláštní postavení mají v příbězích ženské hrdinky.  Na toulkách po starobylé Číně potkáme nejen ženy nižšího společenského stavu, ale také ženy učené, obdařené talentem. Seznámíme se s historickými postavami, s literátkami, které se mohly stát členkami Akademie věd, s Cchaj Jen, autorkou Osmnácti nápěvů k hunské píšťale, nebo s kurtizánou Süe, navrženou do funkce tajemníka pro vojenské záležitosti. Právě jim vypravěč skládá hold v příběhu Výběr ženicha nebo v závěrečné povídce Dívka bakalář, a zároveň podrobí kritice někdejší společnost, která ženám přisoudila podřadné postavení.

Některým povídkám předchází podobenství. Má formu krátkého samostatného příběhu a umravňující či didaktický záměr, který má pravděpodobně kořeny v buddhismu, vyjadřuje zcela nepokrytě. O rčení a úsloví tu dočista zakopáváme. V předmluvě ke knize překladatelka uvádí, že taková předehra měla i zcela praktický účel, během ní se měl soustředit dostatečný počet posluchačů a v přestávkách v nejnapínavějším místě děje se od nich vybíraly peníze.

Osobitým prvkem čínských povídek jsou lyrické pasáže. Verše, jež se prolínají s prozaickým textem, jsou víceúčelové; zprostředkovávají emoce, dodávají příběhu spád, podporují dramatičnost, předznamenávají děj. Na samém konci knihy nás čeká příjemné zjištění, že i přes nepochybnou rozdílnost vzdálených kultur jsou city a vášně univerzální.

Od vydání Mathesiova překladu Zpěvů staré Číny se čínská literatura stala zdrojem inspirace pro mnohé české tvůrce. Do přebásnění se pustil třeba Jaroslav Vrchlický, František Hrubín, Jan Vladislav nebo Josef Hiršal. Zachycené lidské city, hodnoty i samo narativní umění odolaly času. Vyprávění vábilo posluchače ve staré době a vábí čtenáře i v době mediální. V překladu Jarmily Häringové se „Příběhy“ dočkaly už třetího vydání. Tento fakt svědčí o čtenářském úspěchu, je rovněž upřímným oceněním překladatelské práce. Jarmila Häringová opatřila knihu předmluvou a doplnila vysvětlivkami, které pomohou čtenáři rozšifrovat alespoň některé z prastarých symbolů a společenských, historických a literárních narážek.

Název knihy: Rozmarné a tajuplné příběhy ze staré Číny
Přeložila: Jarmila Häringová
Nakladatelství: Vyšehrad, spol. s.r.o.
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2017
Vydání: 3.
Počet stran: 424
ISBN: 978-80-7429-700-7
Ediční řada: Mozaika