Recenze: Lisa Anselmová – Život v Paříži. Můj splněný sen

Vytvořeno 7. 10. 2017 1:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Milujete cestování? Zbožňujete Paříž? Anebo vás prostě jen zajímá, jaká Paříž ve skutečnosti je? Pokud chcete toto krásné město, které je v poslední době sužované teroristy, poznat z jiné stránky, než z té turistické, může vám skvěle posloužit kniha Lisy Anselmové z nakladatelství Jota Život v Paříži. Můj splněný sen.

Lisa Anselmová je žena středního věku, která rodinu obětovala kariéře a péči o svou nemocnou matku. Nijak toho nelituje a po dětičkách netouží, alespoň to tak na mě z textu působilo. Naopak. Touží odpoutat se od všeho starého a zakořeněného, co ji drželo v mezích klidu a bezpečí, a pouští se do úžasného dobrodružství – rozhodne se koupit si v Paříži vlastní byt.

Lisa je žena, která dělala dlouhá léta redaktorku a vedoucí vlastních týmů v novinách, umí proto skvěle psát a vyprávět. Přesto kvůli náročné práci stále odkládala svou touhu – psát vlastní knihy. Kromě zaměstnání jí hodně času ukusovala péče o nemocnou matku.  Když maminka zemřela, Lise dlouho trvalo, než se odpoutala od minulosti. Dlouho truchlila a až po roce spolu se svou sestrou začala likvidovat pozůstalost, aby mohly prodat matčin dům. Zmítala se proto v depresích, které ještě umocnily negativní změny v zaměstnání, ve které docházelo k neustálému snižování stavů a hrozilo, že o ni přijde úplně. Tehdy se rozhodla udělat velký krok. 

Už nehodlala jezdit do milované Paříže dvakrát za rok jako turista. Našla si tam za dlouhé roky přátele a toužila po tom, aby se Paříž stala jejím druhým domovem. A tak se tam rozhodla koupit byt.

Život v Paříži je osobní zpověď autorky o tom, že ne všechno, co si vysníme, je opravdu tak růžové, jak se zdá zpočátku. Paříž pro turistu je zcela jiná než pro někoho, kdo se rozhodne v ní žít. Kupovat byt na dálku (Lisa totiž žije v Americe), stěhovat se vždy na několik týdnů, začlenit se do místní komunity, to může být pěkný oříšek.

Lisa seznamuje čtenáře postupně se svým životem a zaměstnáním a vypráví, jak těžké vše bylo po matčině smrti. Pomyslný matčin duch s ní žije a sleduje ji, kamkoli Lisa jde. Snad si sama autorka ani neuvědomuje, nakolik na matku upoutaná baly a stále je, i když si myslí, že už tomu tak není. Každá její myšlenka patří matce. V každé situaci přemýšlí, jak by to udělala matka a co by tomu řekla. Když jí zasvítí v těžké situaci světélko naděje, je to znamení od matky. 

Přiznávám, že toto mi připadalo chvílemi až trochu přitažené za vlasy. Jinak se mi však kniha líbila, je to takové životní vyprávění. Kdo by čekal úžasné romantické zážitky, bude zklamaný. Tohle je totiž tvrdá realita. Lisa popisuje koupi bytu, jeho rekonstrukci a následné zničení sousedkou, která nehodlá nic řešit. Narazí při tom na komplikace, které toto vše doprovázejí, a zjišťuje, že opravit v domě vodovodní potrubí není ve Francii nic jednoduchého, vše musí řešit přes soud.

Také začlenění do místní komunity není jednoduché, její turistická francouzština totiž nestačí. Kolem ní najednou všichni mluví dialektem a ona ničemu nerozumí. Musí si zvykat velmi pozvolna a zažívá spoustu úzkostných chvil. Musím však napsat, že to není jen o úzkosti, strastech a depresi. Hlavně jazykové překážky jsou velmi humorné a na mnoha místech jsem se i zasmála. Také když její francouzský přítel chtěl mluvit anglicky a komolil slova, z čehož pak vznikala zajímavá přirovnání (viz. název recenze).

Už z předchozích recenzí a ohlasů na knihu jsem věděla, že se jedná o trochu náročnější čtení, které se nepodobá průvodci po Paříži. Proto jsem také nebyla zklamaná. Naopak. Kniha se mi velmi líbila svým pomalejším stylem vyprávění. Líbila se mi autorčina zpověď ohledně matky, jak popisovala začátky života v Paříži i rozhodnutí, která toto vše doprovázela. Její lehounký humor mi vyhovoval. Hlavě oceňuji, že se autorka nesnažila být za každou cenu vtipná, ale vyprávěla vše tak, jak to opravdu bylo, a ponechala na čtenáři, čemu se zasměje a co ho naopak rozteskní. 

Ač se to nezdá, kniha je plná emocí. Rozněžní vás, dojme, rozčílí i rozesměje. I když se možná spíš než na vtipné vlně nese na té ponuřejší, smutnější, protože Lisiny začátky byly opravdu těžké a místy hodně depresivní, je to knížka, kterou stojí za to číst. Obzvlášť, máte-li rádi Paříž a chcete tam pobýt delší dobu. Kromě autorčina příběhu totiž mezi řádky vyčtete do jaké restaurace za zábavou, ve které si v klidu můžete celý den sedět, číst anebo pracovat, kde dělají levné a skvělé jídlo v americkém duchu a kde naopak seženete dokonalé kompletní francouzské menu.

Zjistíte, v jakou roční dobu je vhodné využít pařížskou „pláž“ u Seiny, do jaké památky se vypravit či kde nakoupit oblečení. I když se nejedná o průvodce, autorčina zpověď přináší spoustu využitelných tipů a rad, jak se v Paříži neztratit. Ovšem nikoli v té Paříži, kterou známe jako turisté.

Název knihy: Život v Paříži. Můj splněný sen
Autor: Lisa Anselmová
Překlad: Ina Leckie
Nakladatelství: Jota
Místo vydání: Brno
Rok vydání: 2017
Vydání: 1.
Počet stran: 280
ISBN: 978-80-7565-150-1