Recenze: Mary E. Pearsonová – Falešný polibek

Vytvořeno 24. 10. 2017 1:00

Autor: Dagmar Sieberová

Mary E. Pearsonová představuje ve své knize Falešný polibek svět, ve kterém mají některé ženy dar předvídat budoucnost. Tento dar by měla mít i princezna Lea z království Morrighan, která se tak stává figurkou v politice svého otce. Z mocenských machinací se pokusí osvobodit útěkem před svatbou s neznámým princem. Jenže její ženich se nehodlá nechat pokořit a vydá se ji hledat, stejně jako zabiják, který má princeznu sprovodit ze světa.

Tyto informace si může čtenář přečíst i na přebalu knihy, ale nepíše se tam, jak umně autorka pracuje s postavami. Příběh je vyprávěn v ich-formě, ale děj nesledujeme jen pohledem jedné postavy (princezny), ale rovnou z pohledu několika postav. Své kapitoly si vysloužili i princ a zabiják. Pearsonová svede brzy dohromady tyto dva mladíky a princeznu, poté následuje postupné sbližování postav. Nicméně identitu obou mladíků autorka neodhalí ihned na začátku. Kapitoly jsou tak nadepsány jmény mužských protagonistů, ale i jejich rolemi. Spisovatelka se tak snaží udržet čtenáře v nevědomosti, kdo usiluje o princeznin život a ke komu se Lea cítí přitahována. Svoji kapitolu dostala i princeznina kamarádka Pauline.

Čtenář ví díky pozorování příběhu z více úhlů vždy více, než hlavní ženská postava. Nebojácná Lea je (se svojí neúctou k tradicím) sympatická postava. Tato hrdinka nenaplňuje klasické představy o princeznách. Řadí se naopak po bok silných hrdinek, které se nebojí vzít osud do svých rukou i za cenu svého bezpečí a pohodlí. Dívka je konfrontována s darem, který mají mít některé prvorozené dcery. Ona ovšem u sebe dar tak, jak ho popisovali učenci, nepozoruje. Tato schopnost je ceněna, jelikož v dávných dobách umožnila rodu Morrighan přežít nouzi.

A tím narážím na další klad knížky. Čtenáři je představen komplexní svět, ve kterém mají jednotlivá království svou historii, pověsti, i náboženství. Odkazováno je na pohromu, které zasáhla bohům se přibližující lidstvo. Dalo by se říct, že se příběh odehrává v postapokaliptickém světě. Zajímalo by mě, zda a případně na jaký předchozí svět se bude Pearsonová odvolávat. Jedno je jisté, v představeném světě nehraje magie prim. Onen ctěný dar je vlastně schopnost naslouchat přírodě, respektive světu. Dar je uznávaný, ale ne nezbytně nutný pro přežití.

Autorčině fantazii není cizí ani tvorba vlastního jazyka. Jazykově nadaná hlavní hrdinka si osvojuje novou řeč a pouští se do překladu starých textů. S těmito texty je čtenář opět lépe srozuměný než princezna. Autorka smyšlenými historickými úryvky uvozuje některé kapitoly, tyto texty jsou pak v příběhu zmíněny jen stručně.

Co mě v knize mírně rušilo, byly formy jazyků. Princezna mluví se svou kamarádkou Pauline standardní řečí, obsluha hostince zase nespisovně. To by princezna svojí vybranou mluvou na sebe neupozornila? K nalezení jsou i vulgarismy. Ostatně nejen mluva není vždy idylická, Lea například zažije ztrátu blízkého člověka a pohybuje se mezi mrtvolami znetvořenými během bitvy. Bohatost jazykových forem mě nenadchla a nevím, komu za ni vděčit: autorce, či překladatelce?

Požitek z knihy mi kazily i chyby v textu, jednou špatné vyskloňování, jindy špatný rod. A prosím, to se vážně nemohla přeložit mapa na vnitřní straně obálky? Že by nebylo dost času na překlad a úpravu knihy?

Už dlouho mě knížka takto příjemně nepřekvapila. Na první pohled banální příběh nadchl promyšleným dějem a zajímavým zvratem. Nadchl mě způsob, kterým Pearsonová pracuje s kapitolami, aby se tak vystupňovalo napětí. Je otázkou, zda autorka v dalším díle využije několika pohledů na situaci a zda budou tyto pohledy vůbec pro příběh obohacující. Ale to zjistím až později.

Název knihy:     Falešný polibek
Autor:     Mary E. Pearsonová
Překlad:     Jana Jašová
Nakladatelství:     CooBoo
Místo vydání:     Praha
Rok vydání:    2017
Vydání:     1.
Počet stran:     368
ISBN:     978-80-7544-331-1