Recenze: Gillian Flynnová – Skvrna

Vytvořeno 3. 11. 2017 0:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

to je Skvrna Gillian Flynnové. Tuto autorku asi nemusím nijak zvlášť představovat, protože její román Zmizelá je dnes již téměř kultovní záležitostí, ke které se přirovnávají snad všechny nové thrillery a psychothrillery, které vyšly po něm. Tentokrát však Knižní klub přišel s trochu odlišným žánrem, než jsou její dosavadní knihy. Rozdílnost není daná jen tím, že se jedná o povídku, ale i stylem, který autorka zvolila.

Skvrna je opravdu krátká povídka o šedesáti stranách, která obsahuje překvapivou duchařskou zápletku. Přečetla jsem ji možná až příliš rychle, za jedno odpoledne, ale přemýšlela jsem nad ní ještě několik dní. Musím se přiznat, že mně, milovnici viktoriánských románů a duchařských povídek ve stylu Edgara Allana Poea, Skvrna opravdu nadchla, i když zpočátku jsem byla trochu rozpačitá.

Povídka začíná představením hlavní hrdinky, dívky z problematické rodiny, která se od dětství živila žebráním, než přešla k řekněme lehčí formě prostituce. Jelikož jí zdravotní problémy komplikovaly možnost živit se tak dál, přesedlala na věštění. Jednoho dne ji navštíví nešťastná Susan Burkeová a vypráví jí, jak se ve svém novém domě bojí. V domě, ve kterém se objevuje podivná krvavá skvrna na zdi a nevlastní syn začíná mít divné násilnické sklony. Hlavní hrdinka se rozhodne ženě pomoci a navštíví její dům, aby ho „očistila“ od špatné energie. Předpokládá, že to budou snadno vydělané velké peníze. Tam však zjistí, že její drobný podvůdek jí asi nevyjde. V domě vládne něco, na co je ona – amatérka – skutečně slabá.

Začátek povídky, ve kterém se hlavní hrdinka představuje, nemá z viktoriánského typu povídek absolutně nic. Je to dokonalá „flynnovština“ se vším všudy – nestoudná, vulgární, drsná, vyvolávající ruměnec na tváři čtenáře. Postupně však v příběhu přibývá tajemných prvků a vy čtete bez dechu a sledujete, co se bude dít. Jak už to u povídek bývá, konec je příliš rychlý, ovšem dokonale „flynnovsky“ zamotaný. Možná až příliš. Musela jsem ho číst několikrát, abych pochopila, jak by to vlastně všechno mohlo být.

Rozhodně nebudu prozrazovat více, ale Skvrna je opravdu bravurní kousek a velmi se mi líbila. Oceňuji také, že ač se jedná o povídku, dodrželo nakladatelství Knižní klub grafický styl, v jakém vydává autorčiny romány, a tak k nim i tato miniaturní tenká knížečka ladí. Je jen škoda, že má jiný formát, ovšem chápu, že při rozsahu povídky to jinak udělat nešlo.

Co zbývá dodat? Snad jen škoda, že autorka tuto povídku nerozpracovala do samostatného románu. Byl by totiž naprosto úchvatný a autorka na to potenciál rozhodně má!

Název knihy: Skvrna
Autor: Gillian Flynnová
Překlad: Alexandra Fraisová
Nakladatelství: Knižní klub
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2017
Vydání: 1.
Počet stran: 72
ISBN: 978-80-242-5880-5