Recenze: John Boyne – Chlapec na vrcholu hory

Vytvořeno 15. 11. 2017 0:00

John Boyne je v České republice známý především díky své knize Chlapec v pruhovaném pyžamu, která je silným svědectvím o hrůzách 2. světové války a pojednáním o nevyzpytatelnosti a hořkosti některých lidských osudů. Na působivé vyprávění o životě malého chlapce na pozadí války navazuje i ve své nové knize Chlapec na vrcholu hory.

Malý Pierrot přijde o rodiče a ocitá se v péči své tety, za kterou se stěhuje do sídla muže, pro kterého teta pracuje jako hospodyně. Tajuplný dům na vrcholu hory je ovládán atmosférou moci a strachu. Nevinný a zarmoucený Pierrot se totiž neocitá nikde jinde než v horském sídle Adolfa Hitlera, Berghofu. Nacistický vůdce si malého hocharychle oblíbí a bere jej pod svá ochranná křídla. Zasvěcuje ho do tajů moci, síly, zastrašování, a Pierrota tak proměňuje z bezelstného chlapce do vypočítavého mladého muže. Jenže i velká válka má svůj konec… Pozná na jejím konci Pierrot sám sebe? Najde cestu zpět ke svému starému životu? A bude možné říci, čí to všechno byla vlastně vina?

Boyne má ohromný dar vyprávět velké a silné příběhy úžasně lidským, snad až všedním a jednoduchým způsobem. To, jak s osudem Pierrota a s vývojem jeho osobnosti pracuje, je velkolepé, přitom je tato transformace provedena nenásilně a nenápadně. Autor se tak prokazuje jako opravdu dobrý pozorovatel lidí a znalec proměnlivosti lidské povahy.

Vyobrazení monstrózní hrůznosti války a jejích dopadů na jednotlivce je v knize díky využití postavy malého chlapce o to silnější, děsuplnější a emočně náročnější. Boyne se ve svém příběhu zabývá nejrůznějšími palčivými otázkami souvisejícími s tématem války – vinou, podstatou lidské povahy, sklony k násilí, touhou po síle a moci. A je vskutku působivé, nakolik dokáže v relativně krátkém textu tato témata rozvinout a nahlížet je z rozličných úhlů. Kniha vás neustále nutí k přemýšlení, ať už o tom, jak byste se v daný moment rozhodli vy, co byste v určitou chvíli udělali, či jak se mohla historie odvíjet jinak, kdyby…

Samotný děj zdatně sekunduje famózní práci s postavami. Je vystavěn velmi solidně, s postupnou gradací a s narůstající naléhavostí a úzkostí. Samotné finále knihy pak má mírně patetický nádech, bez kterého by pro mě kniha byla asi o něco atraktivnější. Ne vždy je nutné dovést příběh do absolutního konce, někdy je lepší nechat čtenáře vnímat a zpracovávat to, čeho právě byli svědky. Boyne se v knize ale rozhodl dokreslit osud hlavní postavy co nejkonkrétněji, čímž pro mě příběh trochu ztratil na tajuplnosti a takovém tom tichém smutku, který se jako nitka táhl celým dějem. Na druhou stranu, mnoho čtenářů nemá rádo otevřené konce, takže jim autorova preciznost v samém závěru může naopak vyhovovat.

Johnu Boyneovi se dařítouto knihou na čtenáře hluboce zapůsobit. Od slibného a skvostně zpracovaného námětu, přes důmyslně vystavěný děj a dokonalou práci s nesnadnými osudy postav, až po určitou syrovost samotného textu a jímavou naléhavost toho, jak je příběh vyprávěn, Chlapec na vrcholu hory je vskutku zdařilou knihou. Svým zpracováním navíc silně přesahuje svůj žánr a najde tak nejrůznější čtenáře, je určitě vhodná pro větší děti, ale vychutnají si ji i dospělí. Za mě dostává zcela nepochybných 5 hvězdiček a velké doporučení vám všem.

Název: Chlapec na vrcholu hory
Autor: John Boyne
Překlad: Petr Štádler
Nakladatelství: Slovart/BRIO
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2017
Vydání: 1
Počet stran: 240
ISBN: 978-80-7529-394-7