Recenze: Dan Brown – Počátek

Vytvořeno 8. 3. 2018 0:00

Autor: Radka Jakubíčková

Zobrazeno: 2683

Odkud pocházíme a kam směřujeme? Tato základní myšlenka netrpělivě očekávaného díla oblíbeného amerického spisovatele Dana Browna Počátek se nese celým dějem, neustále jej prolíná a také nabízí odpověď, po které nepátrá nikdo jiný než harvardský profesor Robert Langdon a jeho další neodolatelně krásná společnice. Tentokrát se však čtenář nedočká luštění šifer, anagramů a jiných hlavolamů. Autor zvolil pro své hrdiny prostředí ovlivněné nejmodernější technikou.

Tak, jako je rozporuplné téma, tedy otázka, na niž se lidstvo snaží tisíce let nalézt odpověď, je kontrastně pojato celé dílo. Dan Brown v postatě nevybočil ze schématu thrilleru. Na začátku jako sopka bublá objev, který může otřást základy církve či celé společnosti, pak přichází vražda, která znemožní jeho zveřejnění. Následně je do děje vtažen profesor Langdon a začíná více než čtyřsetstránková honba za zmiňovaným tajemstvím. Čtenář znalý Brownových postupů bude buď autora velebit, protože další podobný příběh sympatického profesora očekává, nebo bude malinko zklamán, protože hodně epizod je předvídatelných.

Ústředním tématem je možnost vyvrácení dogmatu, které uctívají tři největší světová náboženství, a sice že svět a člověka stvořil Bůh. Aby autor vyhověl co nejširšímu spektru čtenářů, teologické myšlenky neotevírá do hloubky, místy jsou přímo povrchní. Téma na první pohled vypadá lákavě a palčivě. Opravdu je člověk schopen vyvrátit existenci Boha prostřednictví vědeckých vynálezů? Nebo naopak každý vědecký objev musel být osvícen něčím, co člověka přesahuje? Ale už v polovině děje tento motiv jakoby vyšumí do ztracena. Jediné, co zanechá hlubší stopu a otevřenou mysl, je druhá část otázky, tedy kam směřujeme. Zde zaznívá varování před mocí moderních technologií a před možným zotročením člověka technikou. Stejné varování vyslovil již Karel Čapek ve své knize R. U. R. v roce 1920. To, co Čapek podal jako vizi, Brown nyní popisuje v detailech.

Prostředí, v němž se děj odehrává, je rovněž rozpolcené ve dví, a to doslova. Záměrem autora zřejmě bylo postavit do kontrastu památky, které byly vystavěny v historii, a nejmodernější vymoženosti dnešní doby. Postavy jako ve všech Brownových dílech procházejí krásnými městy. Tentokrát autor zvolil jako místo děje Španělsko, města Bilbao či Barcelonu. Občas se čtenář ocitne také například v maďarské Budapešti. Autor si neodpustí popis památek a dějinných souvislostí, to vše ale tentokrát tvoří jen kulisu děje a ostrý kontrast s přetechnizovaným světem počítačů a moderních technologií. Hlavní rovinu příběhu totiž tvoří umělá inteligence, která je schopná vystupovat jako živoucí bytost.

Hlavní postavy vycházejí, jak jsme u Browna zvyklí, z kontroverzního prostředí. Edmond Kirsch, multimilionář, ateista a génius přes nejnovější technologie, se snaží lidstvu představit svůj objev o původu a směřování lidstva. Sdělí jej nejvyšším představitelům tří náboženství. Dochází k ostrému střetu, do kterého je navíc zapojena královská rodina a kurátorka muzea, v němž měla proběhnout ona zásadní prezentace, krásná Ambra. Všechny postavy jsou propracované a jednají logicky vzhledem k tomu, co od dětství prožily. Nejdůležitější "postavou" je však Winston, uměle vytvořená inteligence, která od počátku ovlivňuje kroky všech ostatních postav. Pozoruhodně nastíněné jsou některé vedlejší postavy. V práci Móniky Martínové, tiskové mluvčí královské rodiny, se zrcadlí nebezpečí manipulace médii a také zneužívání informací. V laskavém knězi Beñovi zase čtenář pochopí, že není nutné věci nahlížet černobíle a striktně oddělovat vědu od techniky.

Zklamáním pro mě jako pro čtenáře byla úloha profesora Roberta Langdona. V Andělech a démonech (2000) i Šifře mistra Leonarda (2003) odhaloval jednu šifru za druhou, byl pohotový, doplňoval důležité informace, nabízel alternativní pohled na historické události, nebál se jít do konfrontace, jeho role tak byla nenahraditelná. Využil plně svůj potenciál vědce a autora kontroverzních publikací. V Počátku ho čtenář pozná jen podle hodinek s Mickey Mousem, zmínce o klaustrofobii a eidetické paměti, případně podle toho, že jej jedna z hlavních postav, Edmond Kirsch, uvede jmenovitě ve své prezentaci. Jinak je Langdon jakoby paralyzovaný virtuálním prostředím, stopy, které odhaluje, jsou velmi slabým odvarem jeho předešlého působení a jen doprovází krásnou Ambru na nepříjemné cestě za poznáním.

Langdon někdy míval pocit, že se svět dnes točí až příliš rychle. Dosud vzpomínal na doby, kde se žhavé novinky tiskly na papír a následující ráno se roznášely lidem na zápraží. (str. 309)

Co Danu Brownovi však nemůžeme upřít, je jeho mistrovské umění vytvořit, udržovat a gradovat napětí. Ve všech jeho předešlých dílech, a především v Infernu (2013), tomu tak je od první stránky. V Počátku děj dostává spád až po zhruba padesáti stranách. Kapitoly končí v momentě nejvyššího napětí, takže nejde knížku odložit. Jazyk je srozumitelný a čtivý, děj logický. Také zvratů v ději je dostatek. Problémem může být ono přetechnizované prostředí. Čtenář, který se těžce orientuje v moderní době, se bude těžce orientovat i v některých pasážích.

Přestože cítím určité zklamání, Počátek jistě není žádný propadák, ačkoliv nepřekonal předešlá díla. Každý čtenář si z knihy odnese něco jiného. Možná si Dan Brown sám nasadil vysokou laťku, možná jsme my – Brownovi fanoušci a Langdonovi obdivovatelé – jen rozmlsaní.

Edmond Kirsch nebyl první ateista v dějinách, který tvrdil, že Bůh je mrtev, a nebude ani poslední. Ať už Kirsch objevil cokoli, bude se o tom nepochybně debatovat na všech stránkách. Lidský intelekt se od počátku věků neustále vyvíjí a já tu nejsem od toho, abych mu v tom bránil. (str. 375)

Počátek

	Autor	Dan Brown
	Překlad	Michala Marková,David Petrů
	Nakladatelství	Argo
	Místo vydání	Praha
	Rok vydání	2018
	Vydání	1.
	Počet stran	504
	ISBN/EAN	978-80-257-2386-9
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny