Recenze: Barbora Dvorecká – Doteky života
- Vytvořeno 29. 4. 2018 0:00
- Autor: Sabina Huřťáková Hašková
Barbora Dvorecká je česká autorka, která žije na Šumavě, obklopená nejen nádhernou přírodou, ale také veselou psí smečkou a dvěma koňskými parťáky. Vystudovala zemědělskou školu s veterinárním oborem a tak není divu, že má ke zvířatům opravdu blízko. Kromě toho je to neuvěřitelně aktivní žena. Vedle péče o farmu a zvířata se věnuje cestování, čtení a především psaní povídek, do kterých promítá příhody ze života. A až na pár výjimek jsou to příběhy – jak jinak – o zvířatech.
První povídková kniha s názvem Doteky života jí vyšla v roce 2015. Byla doplněna nádhernými ilustracemi Ivety Autratové a vybízela tak především milovníky zvířat a zvířecích příběhů k přečtení. Na své si ale jistě přijdou i ostatní čtenáři. Barbora Dvorecká totiž píše především o životě. Její povídky jsou protkané citem, rozumem a empatií k dvounožcům čtyřnožcům.
Jednotlivé příběhy jsou psány různým způsobem. Někdy je to klasické vyprávění z pohledu autorky coby vypravěčky, jindy nechá zaznít fiktivní hlasy dvou pejsků. Jako třeba v povídce „Pašák“, která mě snad zasáhla nejvíce. V ní si povídají dva pejsci, starší pes a mladé štěně. Starší pes je moudrý, protřelý životem a tak ví, že ho páníčci jen využili k výhrám na výstavách. Když už jim nestačil, začal být na obtíž. Občas mu zapomenou dát i vodu na pití. A mladý? To je prý nový budoucí šampión. Ale ten starší ví své… I na mlaďocha jednou dojde.
Povídky jsou různě seskupeny. Někdy je jich pět se stejným námětem, jindy jsou po jedné. Každá povídka či seskupení se společným námětem jsou odděleny tzv. „doteky“, což jsou vstupy autorky, ve kterých krátce popisuje situace z vlastního života. Nebojí se dělat si legraci sama ze sebe a dává čtenářům ochutnat i vtipnou ironii svého manžela.
V roce 2017 pak spatřila světlo světa další knížka, na tu první volně navazující. Nese název Ozvěny života a opět je plná krásných, převážně zvířecích ilustrací Ivety Autratové. Ozvěny života nás zvou znovu do života autorky a jejích přátel a rozehrávají strunu v našich srdcích.
V obou knihách je převážná část povídek o zvířatech nebo o životě s nimi. Autorka píše velmi příjemně, s lehkým, čtivým stylem. Nepoužívá složité a dlouhé věty a vše, co píše, jde od srdce. Nad povídkami Barbory Dvorecké se můžete dojmout i rozčílit. Můžete se také poučit a někdo se možná nechá i inspirovat a začne pomáhat zvířátkům, tak jako sama autorka. Musím jí za to vyjádři především obdiv, protože málokdo dokáže pomáhat tak jako ona. Srdcem, zcela a nezištně!
Obě povídkové knížky jsou kraťoučké a čtou se velmi rychle. Jejich obsah je však takový, že čtenáře neomrzí. Já osobně se k oběma knížkám vracím a budu vracet i v budoucnu. I když totiž příběhy už znám, vždy si v nich najdu to své. Souznění se psí duší, veselé dovádění s koníky či kapku lidského porozumění.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...