Recenze: Thomas C. Foster – Jak číst film

Vytvořeno 27. 5. 2018 0:00

Autor: Marie Svobodová

Filmy jsou jedním z nejmladších médií, přesto si velice rychle získaly přízeň celého světa a vytvořily celou novou oblast umění – svět filmového plátna. Toto plátno za sebou však schovává víc, než je možná na první pohled vidět. Co se nám vlastně filmoví režiséři snaží sdělit a jaké způsoby k tomu využívají? Právě tuto otázku si klade Thomas C. Foster ve své knize Jak číst film.

Hned na začátku knihy se dozvídáme, že film má dvě roviny (mluvíme tedy o alespoň trochu kvalitních filmech). Vezměme si například třeba Casablancu. První je rovina příběhu – podaří se Ilse a Lászlovi utéct? Nebo je Renault dříve chytí? A jak to dopadne s Rickem? Pokud se na film díváme poprvé, honí se nám hlavou právě tyto otázky. Co když si však Casablancu pustíme podruhé? Všechny otázky z první roviny jsou již zodpovězeny, a tak uvolní místo jiným a my se ponoříme do druhé roviny filmu – jaké se za dějem skrývají myšlenky? Snaží se nám režisér filmem něco sdělit? Jaké vizuální či zvukové prostředky k tomu využívá? Proč vídáme v Casablance tak často dveře, má ten motiv nějaký význam?

Chce to jisté znalosti a cvik, než se naučíme sami sobě na tyto otázky uspokojivě odpovídat. Je třeba si všímat těch správných detailů a myslet v souvislostech. A právě s tímto nesnadným úkolem se nám v knize Jak číst film pokouší její autor pomoct. T. C. Fostera můžete znát jako autora populární knihy Jak číst romány jako profesor. Teď se vrhl na film, ke kterému má také velmi blízko.

Měli jste někdy oblíbeného učitele, z jehož výkladu jste vždycky všechno pochopili na poprvé a správně, protože zkrátka uměl učit? Látku si pečlivě a logicky rozdělil do menších celků, potom systematicky postupoval od toho nejdůležitějšího k detailům, všechno precizně vysvětlil a názorně ukázal hned na několika příkladech? V ideálním případě občas ještě přidal vtipnou vsuvku, osobní komentář či zajímavost? Na této knize je hned po několika stránkách poznat nejen to, že je její autor univerzitním profesorem, nýbrž také, že patří k těm opravdu výborným pedagogům.

Při čtení knihy jsem si občas opravdu připadala jako ve školní lavici, ovšem v dobrém slova smyslu – v téhle lavici jsem se ani trochu nenudila. A to nejen proto, že mě probíraná látka nadmíru bavila, ale také jsem cítila zájem nadšeného profesora, který se opravdu snaží, abych tomu, co říká, porozuměla. A to je bezva pocit.

V jednotlivých kapitolách autor vysvětluje, na co se ve filmu zaměřit, abychom ho lépe pochopili a stali se jeho aktivnějšími a náročnějšími konzumenty. Napadlo vás třeba někdy u filmu přemýšlet o logice toho, jak jsou jednotlivé záběry seřazené za sebou nebo o čem která scéna vypovídá? A jaký je vlastně rozdíl mezi scénou, záběrem a obrazem? Jaký má význam, jestli postavu vidíme blízko či v dálce a jestli je v záběru sama, nebo se o něj dělí s někým dalším? Co ve filmu znamená motiv tříštících se vln? A jak dokáže někdo poznat, že je film od Tarantina, aniž by se podíval na titulky? Právě na tento druh otázek vám kniha Jak číst film může dát vytoužené odpovědi.

Na jednu stranu chci knihu pochválit, na druhou stranu bych nechtěla, abyste od ní čekali zázraky. Na světě existují tisíce filmů a kniha má 350 stran. Už jen na základě těchto čísel není možné, aby z vás po přečtení byli filmoví experti nebo abyste znali odpovědi na všechny své otázky. Berte to spíše jako začátečnický kurz těch opravdu nejnutnějších základů. A navíc, film, jako každý druh umění, je samozřejmě velmi subjektivní. To znamená, že největší část práce stejně musíte udělat sami a vytvořit si svůj vlastní názor.

Na konec ještě poznámka pro ty, které snad na začátku trochu odradila Casablanca. Chápu, každému se nelíbí. A chápe to dobře i autor knihy, a proto většinou důležité body vysvětluje na více filmech. Já třeba nejsem velký fanoušek hororů a thrillerů, naučila jsem se tedy pasáže o takových filmech v knize sem tam přeskočit. A ono se ukázalo, že na další stránce vysvětluje autor velice podobnou myšlenku na příkladu Annie Hallové. A zase jsem byla v obraze. Žádný žánr není opomíjen, i příznivci modernějších filmů najdou v knize něco ze své oblasti.

Pokud vám stačí zůstat jako filmoví diváci v té první – čistě příběhové – rovině, je to naprosto v pořádku. Pokud byste však rádi poodhrnuli závěs a zjistili, co dalšího vám filmové plátno může nabídnout, pak jste se možná právě dozvěděli o dobrém způsobu, jak tuto dlouhou, leč strhující cestu započít.

Jak číst film

	Autor	Thomas C. Foster
	Překlad	Lucie Chlumská
	Nakladatelství	Host
	Místo vydání	Brno
	Rok vydání	2017
	Vydání	1.
	Počet stran	360
	ISBN/EAN	978-80-7577-183-4
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny