Recenze: Evžen Boček – Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka

Vytvořeno 20. 10. 2018 1:00

Autor: Jiří Lojín

Po krátké odmlce vydalo nakladatelství Druhé město další pokračování příběhů poslední aristokratky Marie Kostkové z Kostky. Tentokrát je příběh okořeněný malou kriminální zápletkou.

Autor knihy Evžen Boček situoval děj do dne, kdy tragicky zemřela lady Diana. Tato volba nebyla náhodná, protože bylo potřeba, aby se připravila půda pro groteskní vyznění pokusů dvou part zlodějíčků o vykradení zámku. Smrt lady Diany dokázala změnit běžný chod na Kostce, i když čtenář, který knihy Evžena Bočka zná, ví, že na Kostce vlastně žádný běžný den neexistuje. Svéráz osazenstva tomu přirozeně brání.

Zmíněné dvě skupiny zločinců spolu nemají nic společného a jejich náhodné setkání autorovi umožnilo nabít text celou řadou gagů, které sice nejsou příliš sofistikované, ale fungují. Samozřejmě za předpokladu, že se čtenář chce bavit a prvoplánový humor s intelektuálním pohrdáním neodmítne.

Postavy jsou pečlivě vybrány z panoptika neschopných a hloupých. První skupina, pověřená neznámým sběratelem ukrást lebky první a druhé Marie, je složena z téměř negramotného zlodějíčka a mladé gamblerky, která také příliš inteligence nepobrala. Druhá je na tom intelektuálně mnohem lépe. Vysokoškolsky vzdělaná rodina má zálusk na náhodně objevený Rembrandtův obraz. Jejich rozumový potenciál jim však v tomto případě není příliš k užitku, protože teoretické naplánování a praktické uskutečnění jsou od sebe na hony vzdálené. I sebelepší plány musí na Kostce nutně zklamat.

Evžen Boček se dalšími postavami nemusel příliš zabývat. Základ už dávno má a vzhledem k tomu, jak malou roli v příběhu hrají, nemělo smysl je rozvíjet. Marie Kostková se nejvíce projeví na začátku, kdy v dopisech Maxovi nejprve popisuje jeho nepodařenou žádost o ruku a dobrodružnou cestu do nemocnice, dále už funguje pouze jako skrytá vypravěčka a do děje dále nezasahuje.

Autor se tak výhradně věnuje nepovedeným zločincům, které pronásleduje jedna smolná příhoda za druhou. Vše je umocněno nestandardní situací – zámek je pro veřejnost uzavřen za účelem truchlení. Autor pojal příběh jako poměrně komorní, osazenstvo zámku podstatně zredukoval. Marii poslal za Maxem, otce téměř ignoroval, hospodyni opil stejně jako Josefa, pana Spocka nechal spát v rakvi, pouze Deniska se ve svém upírském outfitu pohybovala po dějišti a bezděčně umožňovala nekalým návštěvníkům začít provádět své podlé plány.

Pojetí příběhu rozhodně nekoresponduje s označením „román“. Jde spíš o něco mezi rozsáhlou povídkou a novelou. Podstatné však je, že před sebou máme text, který si člověk bude číst ve volných chvilkách, když se chce trochu odreagovat a pobavit. Větší ambice nemá a autor to nikdy nepopíral. Lehce kriminální zápletka jakoby spisovatele vracela do dob, kdy pod jménem Jan Bitner debutoval knihou Deník kastelána. Nyní však zůstává věrný rodině Kostků z Kostky a nic nenaznačuje, že by chtěl přejít k jinému tématu. Jeho bezprostřední zkušenost s provozem kulturní památky ho dokáže inspirovat, i když mám určité pochyby, že se někdy setkal s podobnou skupinou smolařů, jakou ve své knize popisuje.

Název: Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka
Autor: Evžen Boček
Nakladatel: Druhé město
Rok vydání: 2018
Vydání 1.
Stran: 176
ISBN: 978-80-7227-410-9