Recenze: Lidmila Kábrtová – Místa ve tmě

Vytvořeno 1. 12. 2018 1:00

Autor: Jiří Lojín

Lidmila Kábrtová nepatří mezi autory, kteří chrlí jednu knihu za druhou. Od roku 2013, kdy vyšla její prvotina Koho vypijou lišky, publikovala povídky na stránkách časopisů či v různých antologiích. Proto její druhá samostatná kniha Místa ve tmě vzbudila patřičnou zvědavost.

Po knize s experimentální formou korespondující se stručností, která je autorce velmi blízká, vznikla povídková sbírka, na první pohled působící klasickým dojmem. Pro čtenáře, který očekával něco se stylu Lišek, může být tato forma zklamáním, ale je potřeba si uvědomit, že vstupovat opakovaně do stejné řeky není možné. A pokud by se autorka o něco takového pokusila, prožil by možná zklamání ještě větší z pocitu, že autorka přešlapuje na místě.

S některými z povídek, obsaženými ve sbírce, jsme se už mohli setkat, byly to například Vanilkové rohlíčky, zveřejněné v akci Povídka pro KHER. Název evokuje slavnostní náladu v období Vánoc, pod ním však zní mnohem vážnější tónina, pro někoho, kdo se s texty Lidmily Kábrtové ještě nesetkal, možná šokující. V Místech ve tmě rozvíjí autorka tento krátký příběh dál, povídka V souhvězdí labutě znamená řešení, cestu z omezujícího a dusivého vztahu.

Úplně jiným způsobem proplétá Lidmila Kábrtová Kabinet pokusných zvířátek a Praga mater urbium. Text, který Eva nalézá založený ve vypůjčené knize, se později zhmotňuje ve vztahu zralé ženy a o mnoho let mladšího muže. Nápis Praha matka měst tvoří druhou spojnici, dotvrzující nade vši pochybnost, jak k sobě obě povídky patří.

Ve svazování textů není ovšem autorka důsledná, lépe řečeno, vyhýbá se strojové pravidelnosti, která by její tvorbu zaváděla do oblasti plánování a omezovala fantazii. Některá jména se v povídkách opakují, a přestože by mohly úplně dokonale fungovat samostatně, některé hrdinky, vystupující ve více textech, vzbuzují představu, že je sledujeme v různých fázích života, od prvních polibků a sexuálních zkušeností až do zralého věku, v němž zdánlivě vědí, co od života chtějí. Povídky však čtenáře vyvedou z omylu – nevědí.

Každá z povídek má svou hrdinku, to, že autorka píše výhradně o ženách, má svůj smysl, rozumí jim, dokáže popsat jejích vnitřní svět. Muži vystupují pouze jako postavy, které děj posunují, ovlivňují, ale do jejich nitra se nedostaneme. Až na jedinou výjimku – v povídce V souhvězdí labutě vystupuje mladý kněz, řešící citové dilema, ale i on hraje pouze vedlejší part.

Lidmila Kábrtová se nebojí sexu ani lehkých vulgarizmů. Psát o sexu je v dnešní době téměř povinnost, ovšem ne každý autor to zvládá. Problém tkví ve správné volbě slov, vybalancování snahy o přitažlivost textu a funkčnost těchto pasáží. Zmiňuji-li se o sexu v knize Místa ve tmě, je nutné zdůraznit, že je pojímán jako součást běžného života, nikoliv jako nějaké odstíny šedi. Je sice podivné, že se pokleslá romantika E. L. James stala etalonem pro hodnocení kvalitní knihy, ale stala se všeobecně známou knihou i pro čtenáře, kteří by po ní nikdy nesáhli.

Místa ve tmě nejsou odpočinkovým čtením, pod povrchem každé povídky se skrývá zneklidňující vrstva vypovídající o násilí, manipulaci, submisivitě i chuti vymanit se z dosavadního způsobu života. Přesto jejich hrdinky neupadají do letargie, snaží se brát život do vlastních rukou, a to bez rozdílu věku. V tom tkví pozitivní vyznění celé sbírky. Lidmila Kábrtová je vyzrálá autorka, přestože její bibliografie není nijak bohatá má hodně času na to, aby jí výrazně obohatila.

Název: Místa ve tmě
Autor: Lidmila Kábrtová
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2018
Vydání: 1.  
Stran: 215
ISBN: 978-80-7577-605-1