Recenze: Klára Nováčková – Vetřelkyně a já

Vytvořeno 7. 12. 2018 1:00

Autor: Radka Jakubíčková

Mladá začínající autorka Klára Nováčková letos vydala svou první knihu Vetřelkyně a já. Provokativně, otevřeně a ironicky v ní zachycuje výpověď dívky, která se musí vyrovnávat s nástrahami dospívání, údělem ženy a tím, že se její představa absolutně neshoduje se skutečností.

Autorka přiznává, že mezi její oblíbené literární hrdin(k)y patří silné ženy, má mezi nimi několik svých vzorů. A proto i ona sama si zvolila jako ústřední postavu ženu. Její „já“ ale není ani prototypem superhrdinky, ani zklamanou ženou, která potřebuje svého spasitele, není zatím ani matkou, která poznala, co je to mít strach o své děti. Je to obyčejná holka ovlivněná četbou velkých románů, naplněná ideály, které si vytvořila na základě sledování filmů, zkrátka to, co zažívá každá dívka. Pak ale přijde náraz v podobě reality a její někdy kruté syrovosti. Naše hrdinka má potřebu své zážitky sdělit dál.

Kniha je psána v ich-formě. Neznáme tedy jméno postavy, můžeme se domnívat, že celý příběh je inspirován životem samotné autorky a jejími dosavadními zkušenostmi. Známe však trefné jméno její společnice, se kterou se hlavní postava sžívá – Vetřelkyně, jež ztělesňuje ženství. Jako by po celou dobu čtení hledala cestu k přijetí něčeho, co si představovala úplně jinak.

Příběh, možná přesněji řečeno sled jednotlivých událostí se začne odvíjet v raném stádiu puberty hlavní hrdinky, kdy se ženské tělo a jeho biologické pochody mění. Někdo považuje za zbytečné o nich dlouze mluvit, natož o nich psát nebo číst, někdo zase naopak neváhá nazývat věci pravými jmény. Hlavní postava prochází branou dospělosti, vyrovnává se s komplikacemi prvního vztahu a sexuálního života, to vše se nese v duchu rozporu představy a skutečnosti. 

Knížka je rozdělena do osmnácti kapitol, sedmnáct je číslovaných a poslední nese jméno Poslední. V každé kapitole je naznačeno konkrétní téma, které se dotýká niterného života hlavní postavy, a na základě odvíjejících se událostí získá nějakou novou zkušenost, kterou vnímá většinou jako negativní nebo nepříjemnou, popřípadě ji přijme a ironicky okomentuje. Hlavní postava se otevřeně pouští do popisů svých zážitků, např. první návštěvy gynekologie, hledání sexuální orientace, pohlavního soužití a apod.

Velmi vtipně na mě působily ilustrace samotné autorky, které jen podtrhly onu těžkost přijetí svého „nedokonalého“ ženství. Každá ilustrace totiž představuje portrét hlavní postavy v nějakém křečovitém či emocionálním výrazu. Přesně jako když se někdo v zrcadle vidí hůř, než ve skutečnosti vypadá. Každé přijetí jakékoliv skutečnosti je totiž jen a jen v naší hlavě. 

Vetřelkyně a já může být chápána jako pouhá životní výpověď jedné konkrétní ženy, nebo na ni můžeme pohlížet jako na svérázný pokus vymknout se nastavené šabloně jedinečných hrdinů či strhujícímu ději tzv. bestsellerů a pokusem zaujmout obyčejností a živočišností a vším tím, s čím dospívající dívka bojuje, co prožívá, ne tím, jak navenek působí. 

Název: Vetřelkyně a já

Autor: Klára Nováčková

Nakladatelství: Garamond

Vydání: 1.

Rok vydání: 2018

Místo vydání: Praha

Strany: 248

ISBN: 978-80-7407-426-4