Recenze: Štěpán Kučera – Projekt Gilgameš

Vytvořeno 20. 4. 2019 1:00

Autor: Jiří Lojín

Na otázku, proč nás tak fascinují starověké mýty, se obtížně hledá vyčerpávající odpověď. Člověka, který se od dětství učí o vzniku světa s ohledem na evoluční teorii, těžko může intelektuálně uspokojit nějaký stvořitelský mýtus. Avšak Velký třesk či Darwinův výklad vývoje člověka je pro většinu lidí stejně důvěryhodný jako existence Adama a Evy. Stojí na stejné víře, že ti, kteří nás učí, vědí, o čem mluví.

Na přitažlivosti mýtů založil Štěpán Kučera svou knihu Projekt Gilgameš. Na první pohled by se mohlo zdát, že autor zamýšlí na toto téma celou sérii, ale jeho sbírka povídek Jidáš byl Ufon (recenze zde) se věnuje jinému tématu, i když zmiňuje v titulu nechvalně proslulého novozákonního Ježíšova učedníka. Projekt Gilgameš naopak od prvních stránek využívá obsahu sumerského mýtu. Hlavním hrdinou však není Gilgameš, ale Uršanábi, prostý převozník. Autor se tak dokázal vyhnout konfliktu mezi sumerskou a svou verzí, protože sumerská nemá důvod zabývat se obyčejným člověkem. Uršanábi však dosáhl toho, po čem Gilgameš toužil, stal se nesmrtelným a v knize dostal roli průvodce celou historií lidstva. 

Nejde však o příběh, který by vyprávěl Štěpán Kučera, skutečným autorem je SI, umělá inteligence programovaná jako žena. To se čtenář dozvídá hned na prvních stránkách, záhy poté, co vstoupí do pověsti, v níž vystupuje kromě Uršanábiho i Gilgameš a Utanapišim. Tady pochopí, že má před sebou vlastně sci-fi. Oč v ní půjde, není zas takovým tajemstvím, protože se autor poměrně podrobně rozepisuje o nebezpečích, která stvoření takové inteligence představuje, přičemž naráží na známé filmy.

Projekt Gilgameš tak představuje syntézu pre-apokalyptické a post-apokalyptické sci-fi. I když… Štěpán Kučera tuto problematiku podal poněkud netradičně, podobně jako Dan Brown ve své knize Inferno. Jistě, tragédie je pouze úhel pohledu, jinak ji vnímá postižený, jinak divák zpráv televize Nova.

Mýty mají svůj vlastní jazyk, jímž se vypráví. A ten dokázal Štěpán Kučera použít. Tím se již od prvních stránek stala kniha přitažlivou, s nádechem tajemna dávných dob, o nichž si myslíme, že byly domovem dnes již zapomenutého vědění. Podobně napsala Olga Tokarczuková svůj román Anna In v hrobech světa, a stejně tak pod roušku jazyka ukryla obsah, k němuž se musel čtenář dopracovat.

Tak jako převozník prochází stoletími a setkává se s významnými lidmi, musí se on i autor (potažmo SI) vyrovnávat se změnami, které doba přináší. Na poměrně malé ploše textu se tím příliš zabývat nelze, navíc se zdá, že postava převozníka je pouze symbolická, působí jako virtuální vypravěč, pro samotný děj nedůležitý. Tak dokáže Štěpán Kučera jeho roli tajit. 

Styl vyprávění se ke konci knihy poněkud proměňuje, nejprve se střídá mýtus a dialog mezi programátorem a SI, později SI přechází do civilnějšího tónu, na konci už zůstává pouze výpověď, suchý komentář stavu.

Projekt Gilgameš je čtivý text rozvíjející poměrně často diskutované téma vlivu lidstva na život na této planetě. Pohled lidmi vytvořené umělé inteligence nemilosrdně odhaluje jeho agresivní povahu a v podstatě i jeho zbytečnost. Dobrá sci-fi dokáže nemilosrdně vyhmátnout nejlepší i nejhorší stránky lidské povahy a přinutit čtenáře k zamyšlení. Po této stránce Projekt Gilgameš dobrou sci-fi je.

Projekt Gilgameš

	Autor	Štěpán Kučera
	Nakladatelství	Druhé město
	Místo vydání	Brno
	Rok vydání	2019
	Vydání	1.
	Počet stran	164
	ISBN/EAN	978-80-7227-414-7
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny