Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Helen Russellová – Atlas štěstí

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
5

Jak byste odpověděli na otázku, co je štěstí? Mě okamžitě napadne odpověď: Muška jenom zlatá! A to díky nesmrtelnému filmu Škola základ života, kde žák Pešek dohání svou bezemoční recitací učitele Marvana k naprostému zoufalství. Zatímco cizinec by nad mou odpovědí kroutil hlavou, Čech by s největší pravděpodobností okamžitě porozuměl. A na tomto principu je postavena kniha Helen Russellové Atlas štěstí aneb 33 mezinárodních návodů, jak dosáhnout štěstí, která podrobně mapuje, jak odlišné mohou být pohledy na štěstí.



Atlas štěstí přivádí čtenáře do mnoha zemí, od Austrálie přes Bhútán, Irsko, Finsko, Turecko, Sýrii až po Japonsko. Najdeme zde 33 nápadů, které můžeme vyzkoušet, zda opravdu přinášejí štěstí. Některé nám budou bližší, ostatní méně, každý jsme prostě jiný a máme o štěstí odlišné představy.

Některé cesty, jak dosáhnout štěstí, na něž jsem během svého výzkumu natrefila, jsou univerzální, například trávit čas s rodinou a přáteli, snížit pracovní stres nebo pobývat častěji v přírodě. Jiné, jako třeba finský pantsdrunk (popíjet alkohol sám doma a ve spodním prádle) nebo japonský kult opotřebovanosti, jsou podivuhodně ojedinělé. Jedna věc je však jistá: každý z nás může být šťastnější, a způsobům, jakými toho dosáhnout, se meze nekladou. (Str. 3).

Nejvíce mne svým pojetím štěstí zaujaly severské země, přece jenom jejich štěstí přinášející zvyky byly proti našim zvyklostem poměrně zvláštní. Například finský „Kalsarikannit (pantsdrunk)“ znamená domácí popíjení ve spodním prádle bez úmyslu jít ven. Zapůsobilo na mě také to, že ve Finsku mají dokonce pro tuto činnost vlastní emotikon navržený finským ministerstvem zahraničí. A okamžitě mě napadlo, jaký by byl asi emotikon označující činnost Čechů vedoucí ke štěstí? S půllitrem v ruce a fandící šálou? A jaký by byl náš tip na to, jak být šťastný? V restauraci s přáteli společně fandící vyhrávajícímu českému sportovci (sportovcům)? Každopádně český „šťastný“ zvyk jsem v knize neobjevila…

Ale vraťme se zpátky na sever – norský „Friluftsliv“ je zajímavý tím, že doporučuje život na volném vzduchu. To by asi nebylo nic převratného, ale Norové jej dokázali dotáhnout k dokonalosti, takže už není potřeba ani chodit ven. Přátelé se sejdou u televize a dlouhé hodiny se dívají například na záznam hor a fjordů zachycený z okna projíždějícího vlaku. Asi byste nevěřili (stejně jako já), že konkrétně na tento program se v Norsku dívalo 1,2 milionu diváků.

Atlas štěstí na mě celkově zapůsobil velmi dobrým dojmem, text je psaný s mírnou nadsázkou a pochopením pro různé národní „libůstky“, neuráží ani nekritizuje a je vhodně doplněn nápaditými a milými ilustracemi. Jednotlivé kapitoly jsou na závěr shrnuty s autorčiným doporučením, jak můžeme konkrétní způsob zapracovat do běžného života. Pozitivně hodnotím také to, že autorka neopakuje notoricky známé informace, je znát, že si se svým „projektem“ dala skutečně práci, a přibližuje nám ostatní národy z jiného úhlu pohledu, než jsme zvyklí.

Nepříliš šťastně se mi ale jeví výběr bílého písma na tmavém podkladu, které je použito pro rady uzavírající každou část. Text se špatně čte a rozhodně tedy nepřispívá k pocitu štěstí, mnohem praktičtější a příjemnější by bylo, pokud by texty shrnující a uzavírající jednotlivé kapitoly byly vytištěné tmavým písmem tak, aby je čtenář nemusel luštit jako hádanku.

Atlas štěstí mohu doporučit jako lehké, oddechové čtení třeba na dovolenou, kde případně i nějaký ten tip z knihy můžete rovnou vyzkoušet. Například italské „Dolce far niente“ (sladké nicnedělání) nebo řecké „Meraki“ (spojení péče a lásky). Knížka je také velmi vhodná jako dárek, zvlášť v situaci, kdy neznáte konkrétní čtenářské preference obdarovaného.

Atlas štěstí
Autor Helen Russellová
Překlad Tom Oakland
Ilustrace Naomi Wilkinson
Nakladatelství Jota
Místo vydání Brno
Rok vydání 2019
Vydání 1.
Počet stran 288
ISBN/EAN 978-80-7565-442-7
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení