Recenze: Ljudmila Stefanovna Petruševská – Čas noc

Vytvořeno 15. 7. 2019 0:00

Autor: Jiří Lojín

Kvalitní ruská literatura se do českého jazyka stále nepřekládá v dostatečném množství. Přitom výběr je opravdu velký. Jedním z nakladatelství, věnujících se vydávání současné ruské literatury, je Pistorius & Olšanská, najdeme v něm velmi zajímavé tituly a velmi zajímavá jména.

Ljudmila Petruševská se již svými povídkami českému čtenáři představila, nyní však máme možnost seznámit se s její novelou Čas noc.

Vypravěčkou a současně i hlavní hrdinkou se stala básnířka Anna, probíjející se životem na sklonku sovětského impéria, jak jen to jde. Jejím základním problémem, ať se vezme z kterékoliv strany, jsou muži. Stali se vlastně prokletím celé Anniny rodiny. Všichni muži, kteří jejím životem prošli, se jeví jako budižkničemové, dokážou zplodit dítě, ale ne už se o ně postarat. Jsou to příživníci, hledající byt, stravu, pití a občasný sex. Ženy mají za úkol vše zajistit a navíc se postarat i o děti. Anina dcera Aljoňa to hledá u své matky, tedy v okamžicích, kdy zrovna neshání dalšího muže. Anna se o svou matku opřít nemůže, je už ve věku, kdy pro ni spíš znamená přítěž, kterou nedokáže unést.

Ljudmila Petruševská se do psychiky své hrdinky noří hluboko, téměř až na dno. Sleduje tok jejích myšlenek do nejmenšího detailu, přesto má čtenář místy problém se do Annina uvažování vžít, protože situace okolo ní je tak vypjatá, že je velmi obtížně sdělitelná. Anna je nucena se neustále ponižovat jen proto, aby nakrmila svého vnuka nebo svého syna, umění se degraduje na pouhá představení ne nepodobná cirkusu nebo varieté. Musí také neustále volit mezi možnostmi, z nichž žádná není dobrá. Básnířka volí srdcem, a to i přesto, že volba rozumem by byla pro ni příznivější. V tomto ohledu se autorka se svou hrdinkou dokonale ztotožňuje, přestože již v úvodu jasně definuje, kde je její místo a kde je místo básnířky Anny.

Ke konci novely se naléhavost Anniny výpovědi stupňuje až na hranici hysterie. Tak silně miluje hrdinka novely své děti a zároveň je musí nenávidět, protože ji spoutávají a omezují. Bezvýhradná péče o jedno dítě je podmíněná dočasným zapuzením druhého, a tak obě emoce balancují na hraně psychózy, prolínají se v návalech, připomínajících záchvaty.

Autorka rozhodně nic nepřikrašluje, záměrně zdůrazňuje Anninu nevyrovnanost i nedostatek pragmatického myšlení. Vystavuje na odiv bídu, s níž se musí její hrdinka potýkat v zemi, která se chtěla stát vzorem šťastného domova všech lidí, ve zřízení, jehož čas už pomalu končí.  Novela Ljudmily Petruševské vyznívá expresivně, autorka se nebojí vyjádřit emoce, které jsou stejně zmatené jako její hrdinka.

V pozadí textu pak zaznívá zvláštní pojetí koloběhu ženského života, Anna se postupně stává dcerou, opírající se o matku, matkou, podporující svou dceru, matkou odhánějící svou dceru, nepotřebnou, trpěnou matkou a nakonec odsunutou matkou. Dějištěm tohoto malého dramatu se stává byt podobný jevišti, na němž se jen střídají herci a recitují své monology.

Novela Čas noc má obrovskou sílu, avšak její četba je poměrně depresivní. Pokud však na čtenáře takto působí, znamená to, že byla správně pochopena a že s ní čtenář vnitřně rezonuje. Kvalita textu potvrzuje, že Rusko, které z historických důvodů nemáme příliš v oblibě, skrývá mnoho kvalitních autorů, s nimiž stojí za to se seznámit.

Název: Čas noc
Autor: Ljudmila Stefanovna Petruševská
Nakladatel: Pistorius & Olšanská
Rok vydání: 2019  
Vydání: 1.
Stran: 144 
ISBN: 978-80-7579-040-8