Recenze: Herta Müllerová – Liška lovec

Vytvořeno 21. 7. 2019 1:00

Autor: Jiří Lojín

Rumunská totalita je velkým tématem německé spisovatelky a nositelky Nobelovy ceny Herty Müllerové. Kniha Liška lovec, román vydaný nakladatelstvím Mladá fronta, není výjimkou. Autorka zasadila text do doby těsně před pádem vlády Nicolae Ceaușesca, kterému nepředcházelo žádné uvolnění společenského klimatu.

Starší ročníky si možná tu dobu pamatují a vzpomínají si, že i když se všechny komunistické státy snažily tajit svou špatnou ekonomickou situaci i perzekuci namířenou vůči vlastním občanům, bylo možné mezi řádky článků komunistického tisku vytušit střípky pravdy. A nebyla to pravda veselá, proti zprávám o vzrůstající životní úrovni´stály ty o vytápění bytů na rumunských sídlištích na čtrnáct stupňů, procesy s nevděčnými syny a dcerami národa a podobně. 

Avšak teprve po pádu komunistického bloku mohly vyjít najevo hrůzné podrobnosti zejména o pronásledování odpůrců režimu, realizované s obrovskou vytrvalostí a jakousi zvrhlou fantazií členy tajných policií. V knize Liška lovec se terčem těchto her stává mladá dívka Adina. Její osud autorka naznačuje řadou drobných črt prostřídaných mnoha dalšími, zaměřenými na Adino okolí, třeba kamarádku Claru nebo Pavla, agenta, který se záměrně stává k Clařiným milencem. Téma románu se tak rozpadá na další podtémata.  Jedním z nich jsou tehdejší reálie, z nichž čiší špína, zaostalost i primitivní až násilné chování mužů, vládnoucích tehdejšímu světu. Dále je to krutý svět her tajné bezpečnosti, která měla za úkol ovládat lidi, zastrašovat je, špehovat, zavazovat je ke kolaboraci a zejména z nich dělat poslušné loutky bez vlastního názoru.

I když to vypadá jako scény z nějaké orwellovské antiutopie, Herta Müllerová popisuje syrovou realitu. Ale jako vždy, i za těch nejhorších podmínek fungují dál mezi lidmi vztahy včetně lásky. Pohled Herty Müllerové na lásku je ale na hony vzdálený románům, které mají ambici dojmout či naladit čtenáře romanticky. Autorčin postoj vyniká pragmatismem, vypichuje spíš negativní emoce. Její pojetí reality hraničí s naturalismem, což je ovšem vzhledem k danému tématu i prostředí, v němž se příběhy odehrávají, zcela přirozené.

Román Liška lovec přeložila Radka Denemarková, což je pro určitou skupinu čtenářů jednoznačné doporučení. Radka Denemarková si pečlivě vybírá, na jaké knize bude pracovat, protože zastává názor, že čas je velmi vzácný a je potřeba si rozmyslet, komu ho věnovat. Lze říct, že právě ona Hertu Müllerovou pro českého čtenáře objevila, i když rozhodujícím momentem bylo udělení Nobelovy ceny, které zvýšilo potenciál prodejnosti knih. Překládat knihy Herty Müllerové předpokládá určitou duševní spřízněnost. Její texty jsou plné zvláštních, někdy velmi obtížně uchopitelných metafor a symbolů, jimž překladatel musí porozumět, jinak se v ztratí jejich význam.

Ke konci románu jsme svědky pádu komunistického režimu v Rumunsku, ale chybí euforie, radost, že Adina a její přítel mohou opustit svůj azyl. Z řádků čiší spíše únava a latentní zklamání, jako kdyby hrdinové knihy už předem věděli, že smrtí diktátora nic nekončí a vždycky tady budou lidé, kteří touží nastoupit na jeho místo.

Úsporný styl, který je pro Hertu Müllerovou typický, vede k hutnému textu, v němž najdeme jen málo zbytečného. Knihou je místy potřeba se probít, zapřít se a občas i zkrotit žaludek, který má tendenci se bouřit. Současná doba pokládá otázku, k čemu takové knihy jsou, nepobaví, nezlepší náladu, nejsou výchozím bodem k romantickému snění. Tato otázka obsahuje v sobě i odpověď. Právě proto, že za zády věčné zábavy a relativního blahobytu stojí ve frontě potenciální diktátoři, o nichž jsem se zmínil v předchozím odstavci.

Název: Liška lovec

Autor: Herta Müllerová

Nakladatel: Mladá fronta 

Překlad: Radka Denemarková

Rok vydání: 2019

Vydání: 1.

Stran: 200

ISBN: 978-80-204-2195-1