Recenze: Vjačeslav Ar-Sergi – Iževské noci

Vytvořeno 2. 8. 2019 1:00

Autor: Jiří Lojín

Sovětské impérium velmi úspěšně potlačovalo existenci malých národů na svém území a Rusové vytvořili dojem, že všude Sovětském svazu – od Ukrajiny až po Sibiř – žijí jen oni. Přesto na mnoha místech zůstala zachovaná původní kultura a hlásí se o své místo na slunci. Například v literatuře. Novela Iževské noci udmurtského spisovatele Vjačeslava Ar-Sergiho je jedním z příkladů.

Vjačeslav Ar-Sergi patří k autorům, který se snaží zachovat jazyk svých předků. Proto tvoří v udmurtštině a do tohoto jazyka i překládá. Pro českého čtenáře má tento fakt pouze marginální význam, jde spíše o dokreslení způsobu autorovy tvorby a vyjádření významu, jaký tento literát pro svůj národ má. Cílem Vjačeslava Ar-Sergiho ovšem není pouze udržovat a rozvíjet udmurtštinu, ale chce také seznámit čtenáře s dějinami svého národa. Forma, kterou zvolil, má být zábavná a čtenáři přístupná.

Okolo hlavního hrdiny Aruda se začínají dít velmi podivné věci a on nastupuje – stejně jako mnoho podobných hrdinů před ním – cestu za svým osudem. Do příběhu vstupuje mnoho dalších postav, které sice nemají zásadní význam a kniha by se bez nich klidně obešla. Důvod jejich existence zřejmě tkví ve faktu, naznačeném autorem doslovu Ištvanem Kozmácsem: Vjačeslav Ar-Sergi mezi postavy rozděluje sama sebe. Důležitou částí (možná i pravým jádrem novely) je vložená povídka Věk Dunaje napsaná spisovatelem, který dostal jméno Ustaj a stal se zřejmě jedním z Ar-Sergiho vtěleních do textu. Povídka zachycuje jedno z osudných období udmurtského národa a jeho těžkého postavení mezi bojujícími Rusy a Tatary.

Ze staré pověsti vyrůstá v novele mýtus, z mýtu magické téma. Autor v náznacích zavádí do textu postavou ďábla a jeho služebnice čarodějky, personifikované do krásné mladé dívky. Jeho význam však není úplně jasný, závěr, v němž čtenář čeká vysvětlení, je poněkud zamlžený.

Překladatel Jiří Novák se snažil o co nejvěrnější zachování atmosféry. Dějištěm novely je ruskojazyčné prostředí, kde mezi majoritou žije nepočetná skupina původního obyvatelstva, mluvící oběma jazyky. Proto ponechává ruské dialogy v originále (lépe řečeno ve fonetickém přepisu latinkou) a občas uvede slovo nebo frázi v udmurtštině. Pod čarou však pak umístil překlady či vysvětlení – zejména kulturních reálií. Některé detaily překladu z ruštiny jsou dost volné, ale jednoduché věty čtenář pochopí sám. Téma novely Iževské noci má obrovský potenciál, ale místy se právě z těchto důvodů ztrácí podstata.  Postavy zůstávají pouze načrtnuté a nikam dál nevedou. Spisovatel typu Dana Browna by z takového tématu vykřesal román o tisíci stranách a jeho hlavní hrdina by křížem krážem proběhal celé město velikosti Moskvy. Právě kontrast mezi pečlivě propracovanou povídkou Věk Dunaje a hrubě nastíněným textem mě utvrzuje v domněnce, že povídka se stala základem novely.

Vjačeslav Ar-Sergi se vůbec nesnaží setrvat v realitě, nadpřirozeno, ať už křesťanského světa nebo z prostředí přírodních božstev, mu není cizí a únik k mystice nemá zapotřebí nějak zdůvodňovat. Je možné, že se v tom projevuje mentalita jeho národa. Pro českého čtenáře jde o velmi zajímavou raritu, která mimo jiné dokáže rozšířit povědomí o místech, o nichž se nemohl nikdy dočíst v učebnicích.

Iževské noci

	Autor	Vjačeslav Ar-Sergi
	Překlad	Jiří Novák
	Nakladatelství	Pavel Mervart
	Místo vydání	-
	Rok vydání	2018
	Vydání	1.
	Počet stran	154
	ISBN/EAN	978-80-746-5356-8
	Ediční řada	-

Do nakladatelství