Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Jana Maternová Burčíková – Škola na kraji města

1 1 1 1 1 (6 hlasů)
5

Výuka postižených dětí se v současné době stala velkým tématem, bohužel často víc politickým, než konstruktivním. Vyjadřuje se k ní kdekdo, přitom často chybí potřebná osobní zkušenost. Zajímavý román, týkající se této problematiky, napsala Jana Maternová Burčíková a dala mu název Škola na kraji města. A je poznat, že o problému leccos ví.



Nezvykle, hned zpočátku se zmíním o tom, co mě na této knize trápí, abych se k tomu již nemusel vracet. Opět jde o redakční práci, která, jak se zdá, zahrnovala v tomto případě pouze zalomení textu a technickou přípravu k tisku. Chápu, že nakladatelství typu Oftis nemá kapacity na skutečnou redaktorskou činnost, ale pak asi zodpovědnost padá na autora, který by s tím měl počítat. V knize se opět vyskytuje řada chyb, včetně osobních zájmen psaných velkým písmenem v přímé větě.

Autorka čtenáři představuje skupinu postižených dětí, kterou přijde učit Helena, pro niž je to zcela nová zkušenost. Helena není slečna učitelka čerstvě po škole, sama má už téměř odrostlé děti, avšak právě působení syndromu prázdného hnízda z ní dělá člověka velmi vnímaného, zejména k postižení dětí, které se jí sejdou ve třídě. Na tomto základě se rozvíjí řada příběhů, pro něž už z podstaty nejsou určeny šťastné konce, i když není možné říct, jak by takové šťastné konce měly vypadat.

Nejprve věnuje autorka svou pozornost romské dívce Margitce, pocházející z typicky nepřizpůsobivé rodiny. Autorka posouvá do popředí přirozenou dětskou důvěřivost a zvídavost, na nichž by dobrý a vnímavý pedagog mohl stavět. Proti tomu však stojí destrukční působení rodiny, líná a nevšímavá matka, život ve špíně a o hladu a v neposlední řadě i sexuální zneužívání. Obecným problémem je i nedostatek času, který v praxi učitele mají. Margitka se posléze z knihy ztrácí do dětského domova a její příběh autorka už dál nesleduje.

Štěpán, Mirek a Petřík jsou další ze skupiny dětí, každé postižené jiným problémem. Autorka poměrně podrobně čtenáři přibližuje jejich chování tak, že je staví do různých situací, do nichž se v životě reálně mohou dostat. Mirek touží po vztahu s dívkou, ale potýká se pouze s trapnými situacemi kvůli necitlivosti svého okolí. Velmi zajímavou postavou je Štěpán, protože příčinou jeho postižení je jeho matka a její zoufale přehnaná péče. Jaký může být život s malým autistou, si může čtenář představit, když čte o Petříkovi, který je v určitých oblastech mimořádně inteligentní, avšak v jiných naprosto nefunkční.

Hedvika a její rodina představuje samostatnou kapitolu, protože tvoří spojovací most, klenoucí se celým textem a posouvající dopředu Helenin příběh. Autorka připomíná, že ne všichni rodiče jsou schopni unést život s těžce postiženým dítětem a mám pocit, že Hedvičinu matku, která rodinu opustí, ani neodsuzuje. Na závěr knihy se tedy uvolňuje prostor pro romantiku. Jde samozřejmě o kýžený konec, ale autorka se v něm nevyvarovala vět, které jsou zbytečně nasládlé a odsunují text do jiné kategorie literatury. Zde, i když jsem v úvodu slíbil, že se k tomu vracet nebudu, opět vidím nedostatek redakční práce nebo alespoň kritického čtení. Věřím, že by se autorka nad těmito detaily zamyslela, kdyby ji někdo na ně upozornil.

Kniha v sobě má velký potenciál, který ale místy zůstává nevyužitý. Díky tomu však je její rozsah  přiměřený, což považuji za velkou přednost.

V úvodu autorka píše: S vděčností za všechno, co mě taková škola na kraji města naučila, věnuji tuto knihu všem, kteří věří v potřebu „zvláštního školství“. Podle mého názoru by měla být věnována i těm, kteří o podobě školství rozhodují od kancelářského stolu bez praktických zkušeností, pouze pod vlivem politických programů a s pokřiveným pohledem na potřeby těch, kterých se rozhodnutí skutečně týkají. To je důvod, proč se dívám na nedokonalosti knihy možná kritičtěji, než by bylo potřeba. Byl bych rád, kdyby knihy, které mají co říct, to říkaly formou pokud možno bezchybnou.


Škola na kraji města
Autor Jana Maternová Burčíková
Nakladatelství Oftis
Místo vydání -
Rok vydání 2019
Vydání 1.
Počet stran 262
ISBN/EAN 978-80-7405-458-7
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení