Recenze: Christina Dalcher – Vox

Vytvořeno 12. 1. 2020 1:00

Autor: Lukáš Loužecký

Dystopický román americké spisovatelky Christiny Dalcher s názvem Vox vypráví o světě, ve kterém ženy mohou říct jen sto slov denně. Jakkoliv to mnoha mužům může znít idylicky, rozhodně se nejedná o žádný ráj na zemi.

Hlavní postavou je uznávaná lékařka Jean McClellanová, které bylpo nástupu nové vlády stejně jako ostatním ženám přidělen náramek, kvůli kterému může říct jen sto slov denně. V případě, že tento limit překročí, dostane elektrický šok. Není to ovšem jediné omezení, které přišlo od vládnoucích mužů vůči něžnějšímu pohlaví. Stávají se z nich totiž opět domácí puťky, které nemají téměř žádná práva. A v budoucnu může být ještě hůř.

Jedním z nejtěžších úkolů pro autory dystopií je přijít s originálním tématem, ve kterém se nevyskytují atomové bomby nebo meteority. Tímto způsobem totiž vyřešilo daný žánr již opravdu mnoho z nich. A Christina Dalcher na to rozhodně nešla špatně. I já jsem si knihu chtěl přečíst zejména díky myšlence, že v daném světě mohou ženy vyslovit pouze sto slov. S tímto zajímavým námětem se totiž dozajista dalo dobře pracovat.

I když většina čtenářek z něj bude možná v některých chvílích pobouřena. Ocitnou se totiž ve světě, kde jsou ženy značně omezovány. Vlastně by se to dalo přirovnat k dávným historickým časům nebo některým současným odlišným kulturám. V tomto případě je ovšem celé prostředí zahaleno do moderního hávu plného vědy a technologií.

Hlavní postava Jean McClellanová nemusí být úplně každému sympatická. Občas je trochu ufňukaná, rozhodně to není žádná hrdinka, a navíc v průběhu děje udělá své rodině věc, za kterou jí bude velká část čtenářů nesnášet. I přesto se u ní najdou světlé momenty, při kterých se ukáže, že má v sobě i nezkažený charakter, a dokonce trochu odvahy.

Mezi dalšími postavami naleznete několik slizounů, sympatických chlápků, ale i roztomilých dětí. Vlastně je těch jedinců, kterých se celý děj dotýká, poměrně hodně.A je to dobře. Díky tomu působí zápletka o něco reálněji a získává na dramatičnosti.

Nechybí ani příjemné zvraty, ať už v událostech, nebo u konkrétních postav, které se nakonec ukážou v trochu jiném světle. Autorka se rozhodně snaží udržet si čtenářovu pozornost, popisné části střídají ty akčnější a celkově se po většinu času jedná o příjemné čtení.

Jestli se ovšem něco nepovedlo, je to paradoxně samotný závěr. Ve většině případů se jedná o tu nejvýznamnější část, při které přijde ono velké bum, případně pořádný „wau efekt“. Bohužel nejen mně přijde tentokrát finále trochu nedotažené, a možná i odfláknuté. Prostě jsem čekal tak trochu něco jiného. A je to velká škoda, protože jinak se jedná o román s napínavou a přitažlivou zápletkou.

Vox se zřejmě nezařadí mezi knihy roku, ale rozhodně může potěšit nejednoho fanouška dystopií. Nabízí totiž originální scénu, která se sice nechala inspirovat historickými praktikami vůči ženám, ale tentokrát se odehrávají ve vyspělé civilizaci. Rozhodně by si tento příběh zasloužil filmové zpracování, které by při troše snahy nemuselo dopadnout vůbec špatně.

Vox

	Autor	Christina Dalcher
	Překlad	Alžběta Kalinová
	Nakladatelství	Host
	Místo vydání	Brno
	Rok vydání	2019
	Vydání	1.
	Počet stran	368
	ISBN/EAN	978-80-551-6609-4
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny