Recenze: Přemysl Krejčík – Malej NY
- Vytvořeno 31. 1. 2020 0:00
- Autor: Jiří Lojín
Hiphop není jen hudební styl, ale také způsob života. Tvrzení, o kterém lze určitě polemizovat, najde své zastánce i odpůrce. Najdou se dokonce tací, kteří budou zpochybňovat spojení „hiphop“ a „hudební“. Je známo, že odpor často pramení z neznalosti, takže kniha Přemysla Krejčíka Malej NY může být skvělou příležitostí k seznámení se s tímto fenoménem.
Tak to byl poněkud optimistický úvod a nemyslel jsem ho úplně vážně. Zejména možnost, že se čtenář po přečtení knihy Malej NY zamiluje do hiphopu, koupí si triko velikosti XXL, kalhoty s rozkrokem až někde u země a vše korunuje tlustým řetězem a kšiltovkou. Samozřejmě nebude říkat řetěz, ale čejn, a tak podobně. To ne, ale pohled do zákulisí bývá zajímavý.
Hlavním hrdinou románu se stal mladý nymburský zvukař Vladimír Kopáč, který před pár lety vystupoval s hiphopovou kapelou Skylla pod přezdívkou Dexter. Minulost ho však dohnala a on musí čelit nejen traumatickým vzpomínkám, ale i tlaku vycházejícímu z neznáma.
Přestože hiphopové prostředí v knize dominuje, neomezuje se pouze na něj. Má více vrstev, neméně zajímavých. Především jde o detektivní zápletku, točící se okolo smrti bývalé lásky hlavního hrdiny Julie. Přestože tuto událost policie vyhodnotí jako nešťastnou náhodu způsobenou alkoholem a drogami, některé události takovou bagatelizaci zpochybňují.
Avšak vraťme se prozatím zpět k hiphopu. Začteme-li se do krátkého autorova životopisu (Přemysl Krejčík je dosud mladý, má před sebou ještě hodně možností své curriculum vitae rozkošatit), zjistíme, že má v této oblasti dost vlastních zkušeností, pravděpodobně víc než mnoho čtenářů jeho knihy. Dokážu si však představit, že ti, kteří se považují v této oblasti za odborníky, mohou text podrobit sžíravé kritice, pravidla hiphopu určitě nejsou kodifikovaná a jde o živý styl vycházející z ulice, nikoliv z akademického prostředí. Mění se, tak jako se mění lidé okolo něj, pulzuje v čase i prostoru, co je pravý hiphop pro jednoho, je pro druhého komerční… odpustím si raději výraz, který se hodí do knihy Malej NY, ale do recenze už ne.
Text působí autenticky, což je samozřejmě jeho velkým kladem. Autor do dialogů včleňuje vulgarity přirozeně, nejsou samoúčelné, každá má své místo při dokreslování charakterů postav. Tím nechci říct, že by Krejčíkovy postavy byly především vulgární, jejich jazyk má kořeny spíše v nejistotě mladých chlapců a ve snaze vypadat drsně. Autor své hrdiny dokáže rozebrat do detailů, zřejmě v tom hraje roli i jeho osobní zkušenost. A umí ji předat čtenáři. Pomáhá si v tom paralelním vedením různých časových os, jeho hlavní hrdina se dívá zpětně na sebe, na své kamarády i na dobu, v níž žili. Nejde o tak dlouhý časový odstup v absolutní hodnotě, intenzita jejich prožitků ho však zvětšuje, zdůrazňuje ho i zlom v jeho osudu.
Mnoho lidí podvědomě považuje divoké mládí za heroickou dobu a má tendenci ji vystavovat na odiv. Pro spisovatele to platí též, ale Krejčíkův text je v tomto ohledu vyvážený. Popisuje sice nevázané oslavy před, při a po vystoupeních s alkoholem, drogami a s jistými výhradami i sexem, ale odpustil si komentář „to jsme byli ale borci“ umístěný mezi řádky. Neupadá ani do druhého extrému, aby zatratil vše, co jeho hrdina se svými kamarády prožil. Pokud jsem už použil slovo „kamarád“, které by se v knize Malej NY vyjímalo jako pěst na oko, je potřeba připomenout i autorovo kritické přezkoumání jeho významu. Nevýrazná, ale poměrně důležitá linka Kapitánova deníku, kdy staví do příkrého kontrastu na vnějšek propagované kamarádství a pubertální bezohlednost a necitlivost. Z takového pohledu do minulosti dýchá zvláštní smutek, když píše: Byli jsme parta smradů, která neví vlastně nic (KREJČÍK, Přemysl, 2019. Malej NY. Brno: Host, s. 103. ISBN 978-80-7577-964-9).
Román nesleduje celou cestu od Dextera k Vladimíru Kopáčovi, prezentuje čtenáři tyto dvě osobnosti jednoho člověka a pouze v náznacích, popisuje klíčové momenty, které ho formovaly. Autor využívá er-formy i ich-formy, jednou když sleduje hrdinův příběh v přítomnosti, podruhé když Kopáč vzpomíná na Dextera, případně při rozhovorech se svým psychiatrem.
Několik odkazů z popkultury román oživuje, autor zmiňuje Jaromíra Nohavicu nebo Ewu Farnou, na její úkor si dokonce dovolil malý žert, který pobaví.
Kompozice románu Malej NY je košatá i na malé ploše a vyvážená. Je potřeba zdůraznit (opět) autentičnost přímé řeči, chování protagonistů i prostředí. Samo o sobě by to stačilo jako téma k poutavé knize, ale autor ji oživuje detektivní zápletkou či prvky thrilleru. Příběh tak dostává spád, začne se ubírat jiným směrem, ke konci pak disponuje značným napětím. Děj se rozbíhá různými směry, takže neukazuje jednoznačně na pachatele dříve, než je nutné.
Román Malej NY může na čtenáře působit různými způsoby, není vyloučeno, že i velmi negativně. Jazyk není vybraný, život hrdinů postrádá uspořádanost, alkohol teče proudem, o drogy není nouze. Silácké chování a vztah k dívkám je vždy filtrován snahou neshodit se mezi kamarády. To, že román vyvolává silné emoce, byť silně negativní, je znakem dobré literatury, Přemysl Krejčík navíc skvěle vládne jazykem. Odráží se v něm jeho básnická minulost i současnost. Celkově je Malej NY výborná kniha.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...