Recenze: Crystal Smithová – Krvavý lístek

Vytvořeno 28. 4. 2020 1:00

Autor: Dagmar Sieberová

Nejedna pohádka se stala výchozím námětem pro fantasy příběh. V knize Krvavý lístek přišla na řadu pohádka Husopaska. Aurélie, princezna z království Renalt, je zaslíbena princi Valentinovi pocházejícímu ze znepřáteleného království Achlevu. Jejich sňatek má ukončit dlouholetou nevraživost mezi královstvími a ochránit Aurélii před jejím vlastním lidem.

Renalťané podezřívají svoji princeznu z provozování magie, což je oprávněné. Dívka se zabývá krvavou magií a nedokáže se jí vzdát. Ohrožuje tak sebe i svou královskou rodinu. Sňatek ji má sice ochránit, princovo království Achlev však má svá temná tajemství, která mohou Aurélii a její blízké stát život.

Námětem knihy je pohádka o Husopasce. Krvavý lístek popisuje cestu královské dcery na vlastní svatbu, záměnu princezny a služebné, dále pak dívčin život na cizím královském dvoře. Autorka tuto kostru však obalila vlastním příběhem. Některé prvky původní pohádky jsou více rozvedené (vysvětluje například, proč se princezna vydala na svatbu v nedostatečném doprovodu, který záměnu dovolil). Jiné jsou naopak nevyužité.

Království v tomto příběhu nejsou klasická pohádková s dobrotivým králem. Vládnoucí rodiny zde nedrží moc pevně v rukách. Zejména v Renaltu se těší správní orgán Tribunál takovému postavení, že může poslat i aristokrata na popravu. Samotné zrušení Tribunálu se zdá být nemožné. Jedním z instrumentů k udržení poslušnosti jsou hony na čarodějnice. Definice pojmu „čarodějnice“ je široká, a tak se nelze divit, že soudy proti obviněným jsou využívány k soukromým účelům. Jedním z témat knihy je tedy i společenský úpadek.

Příběh je psaný v ich-formě z pohledu hlavní postavy princezny Aurélie. Ta je impulsivní, její činy a myšlenkové pochody jsou někdy unáhlené a nepochopitelné. Další důležitou postavou je tajemný Zan, který se znamenitě vyzná v Achlevu a po královské dceři žádá pomoc. Na oplátku jí nabízí přístřeší.

Nejhlubšího charakterového rozboru se samozřejmě dostává hlavní postavě, pozadu však nezůstává ani onen tajemný mladík. Dvojice je podporována dalšími postavami, jejichž charakter a problémy jsou také blíže popsány. Představené osoby jsou věrohodné, mají své slabosti, tělesné i charakterové. Zajímavé je vykreslení postav rodičů. Zatímco princezna na své rodiče vzpomíná s láskou, Zanův vztah k rodičům je prodchnut hořkostí.

V příběhu hraje důležitou roli magie, která je zajímavě rozdělená. Hlavní postava je krvavou čarodějkou, která díky prolití vlastní krve může kouzlit. Vedle krvavé magie je další metodou divoká magie, magie přírody, která umožňuje například přeměňování. Skupinu uzavírá vysoká magie, která umožňuje léčit a vidět budoucnost. Auréliino osvojování magie nicméně není hlavní zápletkou. Dívčino studium čarodějnictví příběh pouze dotváří. Tvrzení, že se stala silným krvavým mágem, pak může působit nepatřičně, jelikož se nabízí otázka, kdy to měla hlavní postava stihnout a kde získala znalosti a dovednosti.

Jelikož se kniha drží námětu pohádky, lze některé události snadno uhodnout. I přesto je příběh velice čtivý. Princezna naráží stále na nové problémy a otázkou je, jak je překoná, případně zda a jak zapadnou do námětu Husopasky. Tempo vyprávění je vražedné. Aurélie je od první kapitoly vystavená smrti a nebezpečí, což dívku neopustí do poslední chvíle. Se Zanem se snaží zabránit vraždám a být o krok před pachatelem. Spisovatelka se se svými postavami jednoduše nemazlí. Sama hlavní hrdinka je vystavena existenčním problémům a často zvažuje různé způsoby, jak přežít. A to i jeden, pro princeznu velice netypický, až absurdní:

Problém byl nedostatek schopností, díky kterým bych mohla nějakou práci najít. Neuměla jsem šít ani vařit ani uklízet ani sloužit. Zpomalila jsem před nevěstincem a zamyslela se nad možnostmi, ale ani v tom směru jsem neměla žádné zkušenosti a nemohla jsem skoro nic nabídnout, protože jsem byla přehnaně obdařená hranami a nedostatečně křivkami. Nakonec jsem to zamítla, ale stejně mi vrtalo hlavou, jak dlouho vydržím spát na ulici, než se znovu octnu na prahu nevěstince, a jaká je pravděpodobnost, že by měl někdo v oblibě lokty a kolena. (Smithová, Crystal, 2020. Krvavý lístek. Přel. P. Kubešová. Praha: Fragment, s. 120 – 121. ISBN 978-80-253-4538-2.)

Příběh Aurélie a Zana je odvyprávěn na 364 stránkách a čtenář se tak brzy ocitne na konci tohoto velice poutavého příběhu. Osobně bych tedy uvítala, kdyby se tempo zpomalilo a některým jevům bylo věnováno více prostoru. Jako například kouzlům a duším zemřelých. Krvavý lístek čerpal z námětu Husopasky. Aurélie ale rozhodně neřekla své poslední slovo a já jsem zvědavá, jaký osud spisovatelka postavám přichystá.

Název knihy: Krvavý lístek
Autor: Crystal Smithová
Překlad: Pavla Kubešová
Nakladatelství: Fragment
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2020
Vydání: 1.
Počet stran: 364
ISBN: 978-80-253-4538-2