Recenze: Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák, Petr Vizina – Rozhovory přes rozbouřené doby
- Vytvořeno 1. 6. 2020 1:00
- Autor: Marie Svobodová
Když jsme před půl rokem oslavovali třicáté výročí revoluce, zaplnila se knihkupectví i média nejrůznějšími pokusy uplynulých 30 let svobody shrnout, vysvětlit či analyzovat – zkrátka se k nim nějak vyjádřit. Rozhovory přes rozbouřené doby jsou v téhle záplavě jednou z kapek, ovšem takovou, která by neměla s ostatními splynout, protože si z mnoha důvodů zaslouží pozornost.
Kniha začíná krátkým, ale působivým úvodem Aleše Lederera, ve kterém vysvětluje, že třicet let svobody je současně třiceti lety fungování nakladatelství PROSTOR. To založil hned po revoluci a je pro něj – za bývalého režimu byl topičem v Divadle na Vinohradech – splněným snem a symbolem svobody.
Následují rozhovory s dvanácti známými osobnostmi, které se od sebe v době komunismu často velmi lišily – byly disidenty, exulanty, studenty či tuláky. Od roku 1989 je však všechny spojuje společná snaha rozvíjet vydobytou svobodu, ať již působením v akademické sféře, v politice nebo v umění. Občas je ve veřejném prostoru bohužel není vidět tolik jako ty, kdo na odkaz revoluce až tak nedbají, a proto je skvělé, že jim nakladatelství PROSTOR poskytlo příležitost se prostřednictvím knihy vyjádřit k širokému okruhu otázek a oslovit čtenáře. Rozhovory s nimi jsou takovým milým „intelektuálním pohlazením“, které dovede (obzvlášť v čase karantény) příjemně rozjasnit den.
Každý z rozhovorů nám nabízí krátký vhled do profesního i osobního života dotyčného, nejen po revoluci, ale i před ní. Pokud jsme tedy zvyklí sledovat vystupování těchto lidí ve veřejném prostoru, teď máme možnost se podívat tak trochu „do zákulisí“ a získat odpovědi na hlubší a osobnější otázky. Aleš Palán například vypráví o svém životě tuláka, Igor Lukeš o frustraci z normalizace, Mark Slouka o osamělosti prostupující americkou společnost a Olga Sommerová o tom, jak se jí v bývalém režimu žilo jako ženě. Z profesní oblasti stojí za zmínku především zajímavé povídání Šimona Pánka o práci Člověka v tísni, Marka Váchy o výzkumu dědičnosti nebo Jana Kysely o roli ústavy v naší společnosti.
Velký podíl má v knize téma politiky, v níž se některé z osobností po revoluci pohybovaly a mohou tedy sdílet vlastní vzpomínky, především na tři dosavadní porevoluční prezidenty, se kterými se setkali a pracovali. Jiří Pehe, Luboš Dobrovský a Michael Žantovský vzpomínají na Václava Havla a Václava Klause, Petr Pithart přidává historky o Miloši Zemanovi a Vladimíru Mečiarovi. Přestože jsou jejich postřehy zajímavé, neustálým vracením se k osobám prezidentů jim možná kniha jako celek připisuje větší důležitost, než jakou ve skutečnosti mají, a zároveň odvádí pozornost od osobnosti, se kterou je veden rozhovor.
Stejně tak je podle mě příliš mnoho prostoru věnováno současné politické situaci – pokud mě zajímá, jaký názor má dotyčný na Babiše, Trumpa či vzestup populismu, jsem si jistá, že stačí zapátrat v již existujících rozhovorech pro média. Přesto se autoři rozhovorů právě k těmto tématům neustále vracejí téměř ve všech rozhovorech a ukrajují tak prostor, ve kterém by se čtenář mohl dozvědět něco, co ještě neví.
Poslední osobností, kterou jsem dosud nezmínila, je Timothy Snyder, který v rozhovoru osvětluje pojmy, jako jsou „politika času“ či „narativ o budoucnosti.“ Ty používá k vysvětlení současného populismu a krátce se zastavuje také u fenoménu jménem internet. Posouvá tak knihu od debat o konkrétních lidech a událostech více do abstraktní roviny dlouhodobých trendů, což čtenář jistě uvítá.
Kniha Rozhovory přes rozbouřené doby je skutečně rozmanitou směsicí konkrétna a abstraktna, osobních i profesních prožitků, pohledů na svět dvanácti různých osobností. Autoři rozhovorů se nesnažili uměle vytvářet styčné body, naopak podtrhovali jedinečnost každého z dotazovaných. Nesnaží se knize dát jednotný směr, spíše vytváří mozaiku. Prostupuje-li knihou přece jen něco, co mají všechny rozhovory společné, pak je to radost z toho, že můžeme takovou mozaiku rozdílných osudů a názorů vytvořit, tedy že již nemusíme všichni povinně budovat socialismus a milovat Lenina. Nadšení ze svobody a úcta k ní, je hodnota, která všechny zmíněné osobnosti spojuje, a kterou kniha částečně dovede přenést i na čtenáře.
Nejde o knihu, kterou byste přečetli jedním dechem, právě naopak. Je třeba si ji rozložit minimálně do dvanácti večerů (jeden na každý rozhovor), nespěchat, upíjet kávu, užívat si čtení inteligentních názorů a jejich prostřednictvím hledat svůj vlastní vztah ke svobodě a svou vlastní cestu v ní.
Název knihy: Rozhovory přes rozbouřené doby
Autor: Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák, Petr Vizina
Editor: Denisa Novotná
Překlad: -
Nakladatelství: PROSTOR, nakladatelství, s. r. o.
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2019
Vydání: 1.
Počet stran: 408
ISBN:978-80-7260-439-5
Ediční řada: -
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...