Recenze: Jeffery Deaver – Hra na nikdy

Vytvořeno 6. 6. 2020 0:00

Autor: Alena Lochmannová

Jeffery Deaver je neodmyslitelně spojen především se svým knižním hrdinou Lincolnem Rhymem, ochrnutým kriminalistou, géniem, který se nezalekne jen tak ledajaké záhady. Rhyme se stal legendou, která vstoupila i na filmová plátna, kdo by neznal slavného Sběratele kostí, kde jej brilantně ztvárnil Denzel Washington. Nyní se ale Deaver představuje ve zcela novém světle s úplně jiným hrdinou. Na scénu přichází Colter Shaw.

V Silicon Valley zmizela mladá žena. Na místo vyjíždí Colter Shaw, který se živí jako lovec odměn. Ve svém oboru je skutečně dobrý, pomáhá policii i rodinám pohřešovaných osob, aby nalezly, co hledají. Poté, co se vydá po stopách zmizelé ženy, jejíž otec vypsal na její nalezení odměnu, zjišťuje, že zprvu jednoduše se tvářící případ začíná nabírat neřízené otáčky a jako na horské dráze se zrychluje i tempo děje, kdy je Colter vtažen do prostředí herního průmyslu a do světa nových technologií, kde leží klíč k rozřešení případů.

Kniha Hra na nikdy je svižná krimi, která má sice pomalejší rozjezd, ten ovšem čtenáři kompenzuje hned několik aspektů. Primárně samotný Colter Shaw. Role lovce odměn je v Deaverově tvorbě nová a jako taková je velmi příjemná, zajímavá a jednoznačně přidává hlavní postavě na atraktivitě. Colter tak nabývá rysů nezávislé, svobodomyslné osobnosti, která má své zásady a pochopitelně svá tajemství, která vyplouvají na povrch z minulosti.

Některému čtenáři bude možná chvíli trvat, než se zorientuje. Nejprve se ocitá na lodi a poté se vrací v čase zpět, aby se za čas zase vrátil na loď. Může to do jisté míry působit jako rušivý element, mně osobně však nijak nevadil. Naopak mě úvodní pasáže navnadily na budoucí děj a u první pohřešované jsem věděla, že rozhodně nebude poslední.

Velmi zajímavé jsou také vzpomínky hlavního hrdiny na minulost, která vedle toho, že je skutečně zajímavá a snad i díky ní mi hlavní hrdina přirostl tak k srdci, protože on je vážně originál, nabízí i otázky, na které v knize nenacházíme odpovědi, nicméně děj nás nutí k tomu klást si je stále častěji. Proč zemřel Colterův otec, co stálo v pozadí jeho smrti? A co jeho bratr, kde je mu konec a jakou roli ve skryté rodinné historii sehrál on? A kdo je ona několikrát vzpomínaná žena, která byla pro Coltera zjevně důležitá? Už fakt, že na tyto otázky nenacházíme v knize odpověď, dává znát, že knižní pokračování nás nemine a já už se nyní těším, až další dílek skládanky života hlavního hrdiny zapadne na své místo.

O stylu Jefferyho Deavera netřeba příliš psát. Má dar vtahovat do děje, vytvořit napětí a nepustit čtenáře, dokud nedočte nebo nepadne únavou. Nejinak je tomu i v případě Hry na nikdy. V knize nechybí nic – charismatický hlavní hrdina, napětí, spád děje, nějaká ta láska na přechodné období ani vyvrcholení děje, které má šmrnc. To, že je děj z velké části zasazen do herního prostředí, které je pro mě osobně neznámé, vůbec nevadí, protože autor je pro čtenáře tak bravurním průvodcem, že i jedinec technikou nedotčený akceptuje toto prostředí jako zajímavou výzvu a zasazení děje. Také kladně hodnotím vykreslení Silicon Valley, o kterém má řada z nás jistě do určité míry zkreslené představy. Sama jsem měla možnost tuto oblast navštívit, a tedy kvituji, jak reálnou tvář mu dokázal autor vtisknout. Tvář, kterou si při dozvuku názvu tohoto místa představí jen málokdo.

Ukázka z knihy:
Po promoci – Michiganskou univerzitu vystudoval s červeným diplomem – se Shaw vrátil do Kalifornie a chvíli dělal stážistu na Úřadu veřejných obhájců. Naučil se tam dvě věci. Za prvé, že už nikdy, nikdy nechce pracovat v kanceláři – což rázně uťalo jakékoliv myšlenky na studium práv a pozdější kariéru v tomto oboru. A za druhé, že se ve svém hodnocení práva nespletl: opravdu to byla dokonalá zbraň k útoku i obraně, podobně jako broková kozlice, luk nebo prak.

Když tedy nyní seděl ve vyšetřovně uvnitř sterilní věznice sousedící s kancelářemi Společného útvaru pro vyšetřování závažných trestných činů, snažil se rychle vylovit z paměti co nejvíce znalostí trestního práva. Během kariéry zažil bezpočet zatčení. Nikdy ho z ničeho neusvědčili, ale vzhledem k podstatě své práce se občas zákonitě dostával do střetu s policisty, kteří se ho – podle okolností i podle toho, jakou měli právě náladu – tu a tam pokusili přivést k poslušnosti tím, že ho nechali zatknout.

Shaw si promnul pravou paži, která utrpěla nejsilnější náraz, když se pokoušel vychýlit padající Sophii Mullinerovou ze smrtící letové dráhy, a v klidu a metodicky si připravil obhajobu. Netrvalo mu to dlouho.

Dveře se otevřely a dovnitř vkráčel plešatý štíhlý padesátník. Hlavu měl lesklou, jako by si ji voskoval, a Shaw se musel přinutit, aby se mu na ni nedíval. Měl světle šedý oblek s odznakem na opasku. Colter Shaw měl kravatu naposledy…, už si ani přesně nevzpomínal. Margot mu říkala, že s ní vypadá „distingovaně“. (DEAVER, J. (2019). Hra na nikdy. Přel. J. Kobělka. Ostrava: Domino, s. 108.)

Název knihy: Hra na nikdy
Autor: Jeffery Deaver
Překlad: Jiří Kobělka
Nakladatelství: Domino
Místo vydání: Ostrava
Rok vydání: 2019
Vydání: První
Počet stran: 392
ISBN: 978-80-7498-356-6