Recenze: Vlastimil Vondruška – Kronika zániku Evropy 1984 - 2054

Vytvořeno 21. 9. 2020 0:00

Autor: Jolana Hlušičková

Názvem burcujícím z letargie ze současného vývoje ve společnosti zaujme Vondruškova kniha Kronika zániku Evropy na „první dobrou“. A přispívá k tomu i impozantní zjev knihy o více než sedmi stech stránkách. V dnešní zrychlené době, která má tendenci vše zjednodušovat a zkracovat, je to výjimečný počin a neměl by proto uniknout naší pozornosti.

Vlastimila Vondrušku (r. 1955) asi není potřeba příliš představovat, do povědomí čtenářů se zapsal mnoha vědeckými studiemi, zejména však historickými romány. Narodil se v Kladně, vystudoval Filozofickou fakultu UK, působil v Československé akademii věd a Národním muzeu. A proč tato data tedy uvádím? Abychom si uvědomili, že se jedná skutečně o vzdělaného a zkušeného autora, který umí pracovat s historickými fakty. Proto se podle mého názoru může jednat o dost pravděpodobný odhad vývoje situace u nás i v Evropě v příštích třiceti letech. Nebo minimálně o značně reálnou variantu. Sám Vondruška uvádí, že se jedná o literární, nikoliv prognostické dílo, to je potřeba vzít také na vědomí, než se pustíme do čtení.

Jak to celé začalo (1984-2019)
To je název první části knihy zachycující období od roku 1984 do roku 2019. Setkáváme se s pasivním komunistou Adamem Wagnerem, sociologem, který s ohledem na rodinu a zaměstnání po nátlaku státní bezpečnosti vstupuje do komunistické strany, jeho manželkou chartistkou Martou a jejich dětmi. Další výrazné postavy jsou František Hrouda, pracovník Státní bezpečnosti, a obtloustlý požitkářský právník Zýka s  rodinou. Propojením těchto rodin a jejich ekonomických zájmů dochází k položení základu velké firmy, která do budoucna zajistí všem pohodlné životy a vystřelí je mezi „porevoluční smetánku“. Zejména tuto část knihy bych doporučila přečíst mladým lidem, kteří dnes mají zjednodušenou a jednostrannou informaci o tom, jak se žilo za socialismu, i o tom, jak to v naší republice vypadalo na začátku 21. století. Autor tuto dobu ani nepřikrášluje, ani jinak nezkresluje.

V této části mne zaujaly hovory Adama s jeho druhou manželkou Miladou (červen 2013):
(…) nemůže nám být jedno, jakým způsobem lidé, a především média a pár vyvolených, vedou tuhle zem k rozvratu. Demokracie není prázdný pojem, ve skutečnosti to není ani tupý mechanismus, jak má politika fungovat. Je to způsob myšlení a úcta k pořádku. Všech lidí! K tomu samozřejmě patří nezbytně pokora, skromnost a schopnost podřídit se. Menšina prostě musí ctít názor většiny, jinak demokracie fungovat nemůže. Většina musí dát menšině odpovídající prostor, aby mohla naplňovat své zájmy, ale je to většina, která určuje mantinely, ne menšina! A pokud přesto menšina revoltuje, není to demokracie, ale anarchie (….). (Vondruška, V. (2019). Kronika zániku Evropy. Red. O. Poulová. Brno: Moravská Bastei MOBA, s.r.o., s. 218.)

A před jakými katastrofami Adam Wagner svou ženu varoval v roce 2016?
„(…) Ale jsou dvě, které já za reálné považuji, a na ně je rozumné se připravit. Blackout, tedy zhroucení elektrické sítě, a ruleout.
„A to je co?“ zeptala se překvapeně. Tenhle termín ještě neslyšela.
„Zhroucení mocenských struktur. Neschopnost vládnout. Ten název jsem si právě teď vymyslel, ale je přesný, nemyslíš? “ (TAMTÉŽ, str. 326).

Jak by to mohlo skončit (2020 – 2054)
Druhá část knihy je o poznání méně propracovaná, děj se i s ohledem na vývoj situace zužuje více méně na politickou rovinu, osobní životy jsou jen tak načrtnuté, kniha se začíná skutečně podobat kronice. Ve velkém počtu postav čtenář lehce tápe a politikaření nejenom v České republice, ale i Evropě zabírá největší prostor. Text sice názorně vystihuje, jak to v „korektní“ politice chodí, ale občas přece jenom možná čtenář pár řádků přeskočí a o nic zásadního nepřijde.

Jsem přesvědčená, že by bylo vhodnější, pokud by Kronika zániku Evropy byla vydána ve dvou separátních knihách. Samozřejmě chápu, že kroniky nebývají útlé sešitky, ale autor by získal více času si s textem druhé části detailněji pohrát. A hlavně z praktického důvodu, přece jenom kniha takového rozsahu spoustu čtenářů odradí nejenom kvůli složitější manipulaci s ní, ale když jsem knihu doporučovala ve svém okolí, častá reakce byla: „Takovou bichli?“ Ani argument, že se jedná o velmi čtivou knihu, příliš nezabral. A to je škoda.

Bylo by krásné, pokud by v budoucnu pravda a láska zvítězila nad zlem a nenávistí, za co celým svým srdcem bojovala první manželka Adama Wagnera. Paradoxně však až do té míry, že kvůli jeho nesprávnému ideologickému postoji ze svého života vymazala mladší děti z tohoto manželství, avšak v Bruselu se bila za uprchlíky do posledního dechu. Ano, kniha je plna pozoruhodných paradoxů, a už z tohoto důvodu rozhodně stojí za přečtení. Čtenář má příležitost si uvědomit, že žádný lidský život není jen černý nebo bílý, jak jsme o tom často přesvědčováni. A přestože to zdaleka nevypadá na brzké vítězství pravdy a lásky, můžeme doufat a snažit se, aby aspoň občas vítězil zdravý rozum. Jinak se opravdu může přihodit, že budeme za třicet let žít podobné životy jako hrdinové Vondruškova románu.

Protože právě kvůli knize Kronika zániku Evropy máme možnost si položit spoustu otázek, pochopit určité historicky se opakující procesy a možná se i díky tomu vyvarovat chyb, na které autor ve svém románu poukazuje. A přestože se všemi názory autora se čtenář nejspíš neztotožní, právě díky této knize má možnost naučit se respektovat a vnitřně pracovat i s odlišným názorem, než je ten jeho.

Název knihy: Kronika zániku Evropy 1984 - 2054
Autor: Vlastimil Vondruška
Nakladatelství: Moravská Bastei MOBA, s.r.o.
Místo vydání: Brno
Rok vydání: 2019
Vydání: 1.
Počet stran: 779
ISBN: 978-80-243-8898-4