Recenze: Gustav Meyrink – Golem
- Vytvořeno 1. 11. 2020 1:00
- Autor: Michaela Babíková
Velmi úzká je hranice mezi genialitou a šílenstvím. V některých případech tak moc, že se docela setře a v jednom díle existuje obojí současně. Přesně tak jako tomu je u románu Golem od německy píšícího pražského spisovatele Gustava Meyrinka, současníka neméně známých autorů, jakými byli například Franz Kafka, Egon Erwin Kisch či Reiner Maria Rilke. Golem vyšel poprvé roku 1915. Od té doby se dočkal dvanácti českých vydání, z toho poslední vyšlo letos v nakladatelství LEDA.
Golem je natolik neobvyklá a provokativní kniha, že ji už po pár stranách budete buď milovat, nebo nenávidět. A ačkoli pochopitelně neznám váš literární vkus, rozhodně bych vsadila spíše na tu první možnost. Protože román do značné míry vychází z autorova života, podívejme se napřed ve stručnosti, kým Gustav Meyrink vlastně byl.
Meyrink se narodil ve Vídni roku 1868 jako nemanželský syn württemberského ministra zahraničí a bavorské herečky. Od svých šestnácti let žil s matkou v Praze. Byla to právě atmosféra staré Prahy, zejména pak ghetta, v němž žil, která silně ovlivnila jeho dílo. Meyrink získal jako odkaz po svém otci značnou sumu peněz, takže si mohl dovolit otevřít bankovní dům. Více ho však zajímala setkání s celou řadou mladých pražských a německých umělců, východní vědy, okultismus, historie tajných spolků a řádů. Snad právě tyto neobvyklé koníčky způsobily, že byl některým lidem trnem v oku. V roce 1904 byl křivě obviněn z bankovního podvodu. Stal se také obětí policejní šikany. Tyto okolnosti ho donutily opustit Prahu a začal cestovat. Nakonec se usadil v Německu, ale Praha, ve které strávil značnou část života, se dále objevovala v jeho díle.
Do prostředí staré Prahy je zasazen i Meyrinkův zřejmě nejslavnější román Golem. Děj knihy se odehrává na konci 19. století, krátce před asanací (radikální ozdravující přestavba – pozn. red.) židovského ghetta. Fantaskní román je vyprávěn ústy Athanasia Pernatha, rytce drahokamů, který žije v Hampejské ulici, aniž by si byl pamatoval, jak a kdy se tam vlastně ocitl. Drtivou většinu svého života si totiž vůbec nepamatuje. Šeptá se o něm, že je šílený. On sám si svým rozumem také není jistý, zejména když začne zažívat množství nevysvětlitelných událostí.
V úzkých, špinavých a zločinem načichlých uličkách ghetta ožívají kolem Pernatha staré pověsti a mýty. Pronásledují ho mystické bytosti jako noční můry. Jako sen ve snu plyne jeho život, kterému nerozumí. Rytec kamejí pomalu začíná rozeznávat, že to nejděsivější setkání je se sebou samým a že ty nejhrůznější činy nepáchají duchové, ale lidé z masa a kostí. Jenže co když je to všechno přeci jen ještě úplně jinak?
Golem je knihou, která se nesmírně těžko k něčemu přirovnává a ještě hůře popisuje. Něčím ve čtenáři vyvolává dojem, že při jejím psaní byl Gustav Meyrink pod vlivem drog nebo alespoň v nějakým způsobem pozměněném stavu mysli. Zároveň je však každý detail domyšlený a děj nepostrádá logiku. V překvapivém závěru do sebe vše dokonale zapadne, ale vy ani tak nepřestanete přemýšlet – takže stalo se to? Nebo to byla jen fantazie? Co Pernath skutečně zažil?
Gustav Meyrink je mistrem slova a jen s pomocí písmenek dokáže vykreslit požadovanou atmosféru tak, jak by to zvládl málokterý film. V překladu Hanuše Karlacha se neztrácí autorův krásný jazyk a obrazotvornost. Příjemným bonusem nejnovějšího vydání z nakladatelství LEDA jsou původní ilustrace geniálního ilustrátora Hugo Steinera. Mimochodem, i jeho život byl velmi zajímavý, ale to je už docela jiný příběh.
Ukázka:
Myslí mi táhla historka o golemovi, kterou před hodinou vyprávěl Cvach, a najednou jsem poznal tu obrovskou, tajuplnou souvislost mezi tou nepřístupnou místností, v níž údajně bydlil onen neznámý, a mým velmi důležitým snem.
Ano! I v mém případě by se „lano přetrhlo“, kdybych se pokusil nahlédnout do zamřížovaného okna svého nitra.
Tu podivnou souvislost jsem viděl stále jasněji a působila na mě neskutečně děsivě.
Cítil jsem, že tu mám různé, nepochopitelné věci, připoutané k sobě a běžící jedna vedle druhé jak slepé koně, kteří nevědí, kudy vede cesta.
Tak to bylo i v ghettu: pokoj, prostor, do něhož nikdo nemůže najít vstup, a stínová bytost, která v něm bydlí a jen občas se motá po uličkách proto, aby roznášela děs a hrůzu mezi lidi!
(MEYRINK, Gustav, 2020. Golem. Voznice: LEDA, s. 75. ISBN: 978-80-7335-652-I)
Název knihy: Golem
Autor: Gustav Meyrink
Překlad: Hanuš Karlach
Ilustrátor: Hugo Steiner
Nakladatelství: LEDA, spol. s r.o.
Místo vydání: Voznice
Rok vydání: 2020
Vydání: První
Počet stran: 392
ISBN/EAN: 978-80-7335-652-1
Ediční řada: Démanty literatury
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...