Recenze: Ladislav Zibura – 40 dní pěšky do Jeruzaléma

Vytvořeno 6. 12. 2020 0:00

Autor: Jiří Lojín

Cestopis Ladislava Zibury 40 dní pěšky do Jeruzaléma už není žádnou novinkou, nicméně v letošním roce se kniha dočkala už svého čtvrtého vydání, proto si myslím, že neuškodí ji trochu připomenout. Jeho zážitky při putování po Turecku a Izraeli jsou poutavé, zábavné a často i poučné.

Autor svůj text rozdělil do několika úvodních oddílů a dále věnuje každému ze čtyřiceti dní, strávených na cestě, jednu kapitolu. I když v závěru přiznává, že mu jeden den nějakým nedopatřením vypadl, zůstal koncept nezměněný, protože on sám si tohoto nedopatření všiml až po delší době po vydání první knihy. Kapitoly se podařilo vyvážit tak, že jsou velmi podobného rozsahu a těžko v nich nalezneme nějaká hluchá místa.

V úvodu autor popisuje s notnou dávkou sebeironie své první pokusy o ukojení svých cestovatelských choutek a stále se vrací ke své pouti do Santiaga a Říma, jako kdyby váhal a nechtělo se rovnou se pustit se do popisu cesty do Jeruzaléma. Prostě čtenáře ještě chvilku napíná. Zároveň v úvodu přiznává, že pro něj není důležitá jen samotná pouť, ale chce se se svými zážitky podělit i s ostatními lidmi, proto kniha vznikla.

Ziburův cestopis je tak trochu jiný. Nenajdeme v něm sáhodlouhé popisy krajiny či pamětihodností, v tom ho předčí i romány Dana Browna. Díky tomu však má kniha 40 dní pěšky do Jeruzaléma skutečný spád a jak už jsem se zmínil, vyhýbá se hluchým místům. Autor sází na otevřenost a raději čtenáři zprostředkovává své pocity a interakce s ostatními lidmi.

Už na první pohled nalezneme další rozdíl mezi Ziburovým cestopisem a knihami zařazenými do stejné tematické skupiny. I když autor často píše o tom, jak pořizuje fotografie, v knize nenajdeme ani jedinou. Místo tam jsou opravdu velkorysé ilustrace dvojice Ilona Polanská a Lukáš Tomek, pracující pod pseudonymem Tomski & Polanski. Ilustrací je velké množství a často jsou velkoformátové. Svým způsobem knize propůjčují sugestivnější atmosféru, než by to dokázaly fotografie, takže to od vydavatele považuji za velmi dobrý tah.

V každé kapitole je v barevném rámečku komentář, vztahující se k něčemu, co se v v kapitole objevuje jako zajímavost. Mě osobně vkládání rámečků do textu ruší, autor naštěstí tímto oživením ze západních dětských encyklopedií šetří, takže v konečném důsledku to text kapitoly až tak nerozbíjí.

Až na některé momenty v úvodních odstavcích není Ziburův humor nijak vtíravý, spíš bych jej označil za vyprávění s dobrou náladou, kterou dokáže předat i čtenáři. Součástí nálady je i autorovo vyznání kosmopolitství, domov pro něj znamená celý svět. Zřejmě patří k tomu druhu lidí, pro které, kdyby to bylo možné, by byl domovem celý vesmír.

Cestopis se často redukuje na pití čaje a konzumování jídla, které mu zejména obyvatelé Turecka ochotně a zdarma poskytují. Autorův univerzálně přátelský vztah k lidem naznačuje i to, že všem mužům v textu říká „kluci“. Právě takový postoj k lidem mu umožňuje kontaktovat se bez velkých problémů prakticky s kýmkoliv.

Za pozornost stojí i to, že autor píše s lehkostí i o momentech, které až tak veselé nebyly, jako jsou setkání s agresivními psy nebo s člověkem, jenž na něj mířil nabitou zbraní, líčí podobně i chvíle, kdy byl na dně a na pokraji zoufalství. Z těchto okamžiků by mohl vytěžit opravdu dramatický text, jímž by čtenáři naznačil, jak umí překonávat těžkosti a jaký je vlastně hrdina. Nedělá to a většina čtenářů to určitě ocení.

Čtenář v textu často narazí na nekorektní humor a je nutno přiznat, že v době, kdy ze všech stran posloucháme často agresivní požadavky na nesmyslnou korektnost, je velmi potěšující, že jsou spisovatelé, kteří se nadají tímto pokryteckým tlakem ovlivnit.

Kniha Ladislava Zibury sice není typickým cestopisem, nenabídne nám popis kulturních památek či obrázek současného života známých míst, ale přiblíží samotný fenomén pěší poutě, závislé na kontaktu s místními lidmi. Kniha je psána s lehkostí a humorem, proto je potřeba ji vnímat s určitým nadhledem a nenechat se ukolébat relativním bezpečím, dýchajícím z textu, a nepouštět se bezhlavě do podobného dobrodružství, pokud není člověk na ně duševně připravený. Každopádně jde o knihu zajímavou i zábavnou, která je přínosem pro dobrodruhy i pecivály.

Název: 40 dní pěšky do Jeruzaléma
Autor: Ladislav Zibura
Nakladatelství: BizBooks 
Rok vydání: 2020
Vydání: 4.
Počet stran: 264 
ISBN 978-80-265-0918-9