Recenze: Wojciech Dutka – Černá a purpurová
- Vytvořeno 5. 1. 2021 0:00
- Autor: Markéta Páralová Tardy
V poslední době se na českém knižním trhu objevila řada publikací a románů snažících se přiblížit prostředí koncentračních táborů, zobrazit holocaust z různých možných úhlů pohledu a představit zajímavé životní příběhy.
Koncentrační tábor Osvětim-Březinka nacisté v průběhu 2. světové války vystavěli do neskutečně rozsáhlého komplexu, kterým za jeho čtyř a půlletou existenci prošly stovky tisíc vězňů a vězeňkyň. Každý příběh je jedinečný a představuje kamínek v rozsáhlé mozaice událostí, které se v tomto táboře staly.
Mnozí autoři příběhů zpracovaných na základě očitých svědectví a jiných dochovaných materiálů často opakují, že jejich snahou bylo, aby daný příběh (osud) neupadl do zapomnění a aby se stal varováním pro další generace. Tento úmysl je jistě chvályhodný. Se stejnou poctivostí a pokorou by však autoři měli přistupovat rovněž k dějinným událostem, faktům a zpracování zvolených témat.
Polský spisovatel Wojciech Dutka je autorem devíti románů, v nichž se zaměřuje na různé historické události napříč dějinami. Nesoustředí se pouze na jedno konkrétní období. Téma holocaustu zpracoval ve svém díle Černá a purpurová (Czerń i purpura), které v tomto roce vyšlo v českém překladu v nakladatelství Albatros – Cpress. O kladné odezvě čtenářské obce svědčí i to, že se tato kniha dočkala v Polsku již druhého vydání. Poprvé vyšla v roce 2013 a následně pak 2019.
Předlohou a inspirací k Dutkově románu byl skutečný příběh mladé slovenské Židovky, která se dostala do osvětimského tábora. Byla vybrána, aby zazpívala jistému esesmanovi, jehož natolik okouzlila, že se rozhodl jí pomáhat a navázat s ní bližší vztah. Bez ohledu na to, že byla židovského původu. Wojciech Dutka není první, kdo tento příběh literárně zpracoval. Zmiňme kupříkladu román Láska za ostnatým drátem Heleny Radulićové, který se v českém překladu objevil v roce 2012.
Dutkův román je rozdělen na čtyři části a epilog. První část se odehrává ještě před válkou a v prvních válečných letech. Další části jsou dějově zasazeny do prostředí osvětimského tábora.
V rámci vyprávění paralelních životních příběhů se autor snažil o psychologickou sondu do myšlení německých a rakouských občanů, kteří postupně podléhali nacistické ideologii, a na druhé straně i do postojů židovských obyvatel, z nichž mnozí do poslední chvíle nevěřili, že daná situace může pro jejich národ znamenat katastrofu. Část židovské komunity se s novými okolnostmi velmi těžce smiřovala, čehož příkladem je v románu Milenina matka.
Milena se dostává do osvětimského tábora prvním slovenským transportem. Již na rampě se poprvé střetává s mladým esesmanem Franzem. V tuto chvíli ještě netuší, že se jejich cesty za nějakou dobu opět protnou, že Franze její vytříbený hlas kabaretní zpěvačky zaujme, a proto zatouží mít Milenu blízko sebe. Zasadí se o její přesun do Kanady, komanda třídícího věci po obětech vyhlazování.
Obraz osvětimského tábora pojal autor „velkolepě“, nesoustředil se pouze na vývoj Milenina a Franzova vztahu, ale představuje řadu dílčích příběhů, z nichž za velmi působivý lze považovat cestu dvou řádových sester do plynu nebo židovského mladíka přivezeného do tábora ze sutin sosnowieckého ghetta. Naopak jiné se zdají být až příliš vykonstruované a v daném prostředí působí poměrně nepatřičně (kupříkladu záměna dítěte za plačící panenku nebo okolnosti záchrany Mileniny sestry).
Autorovým záměrem bylo podat v knize plastický obraz tábora a poukázat na to, že postavení vězňů i dozorců bylo velmi komplikované a náročné, nelze na ně pohlížet černobíle a jednoznačně hodnotit. Sám se jakéhokoliv hodnocení zdržuje a ponechává ho čtenářům. Značný prostor věnuje vnitřním monologům, které vedou hlavní hrdinové, na jejichž základě si každý čtenář může zodpovědět otázku, jakou proměnou musel projít mladý esesman, aby dokázal pocítit náklonnost k židovské dívce, jež byla nacistickou ideologií zavrhována. A z druhé strany, s čím vším se musela vyrovnávat ona slovenská Židovka, aby pochopila mladého Franze. A rovněž, aby jednoho dne dokázala stanout u soudu na jeho obhajobu.
Název: Černá a purpurová
Autor: Wojciech Dutka
Překladatel: Markéta Páralová Tardy
Originální název: Czerń i Purpura
Nakladatelství: CPress
Vydání: 1.
Rok vydání: 2020
Elektronická kniha, 440 stran
EAN: EK281271
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...