Recenze: Scarlett Thomas – Oligarchie

Vytvořeno 18. 2. 2021 1:00

Autor: Markéta Forejtová

Kam uklidit dceru ruského oligarchy, aby byla skrytá před světem? Natašin otec v tom má jasno, a tak se patnáctiletá dívka ocitá na internátní škole v Anglii, kde má sice černou kreditku, zato ale omezený přístup k internetu a v podstatě nulový kontakt s civilizací. A tak začíná Oligarchie, nový román úspěšné spisovatelky Scarlett Thomas. V česku zatím vyšly tři její knihy: Konec pana Y, PopCo a Náš tragický vesmír.

Už na první pohled působí nejnovější román Scarlett Thomas jako směs různých záměrů a žánrů, a přesně to také obsahuje. Na prvních stránkách autorka odkrývá střípky života z internátní školy, zdánlivě běžné dny a začleňování nově nastupující Nataši do kolektivu ostatních dívek. Postupně se ale na pozadí objevuje docela jiný příběh, který získává na důležitosti. Přidává se detektivní zápletka a vážná témata, ale na povrchu zůstává zdánlivě nevinný internátní život puberťaček.

Velkou roli v románu Oligarchie hrají poruchy příjmu potravy. Dokonce takovou, že je třeba to vědět, než se člověk pustí do čtení. Scarlett Thomas si dává záležet na tom, aby poskytla čtenářům podložené informace, ale i různé pohledy na tuto tématiku prostřednictvím jednotlivých postav. Jakmile totiž v kolektivu začne stravu řešit jediná dívka, spustí se vlna, která nejde zastavit.

A právě tato vlna spustí dominový efekt záhad a různých překvapivých událostí, které v kombinaci s detektivní zápletkou vyústí v thrillerově laděný epilog. Z příběhu o patnáctiletých slečnách se stává něco docela jiného, temnějšího. Na to, jak důkladně autorka vystavěla jednotlivé linky, však závěr působí poněkud nedotaženě a zbytečně zrychleně – zvláště pak v kombinaci s krátkým rozsahem knihy.

„Všichni byli tak strašně moc podráždění. Lehkost těla se jaksi přetavila na lehkost srdce.Ve skutečnosti jejich těla už nedokázala srdce unést.“
THOMAS, Scarlett, 2020. Oligarchie. Brno: Host, s. 138. ISBN 978-80-275-0338-4.

Žánrové kontroverze se promítají i v samotné hlavní hrdince Nataše. Na jednu stranu je to klasická teenagerka, která sice na kluky myslí, ale reálně si radši povídá se svými kamarádkami. Na stranu druhou je to dcera ruského oligarchy – a ačkoli do jeho činnosti nevidí, má o ní poměrně realistickou představu. O rodinném zázemí Nataši se toho (zřejmě kvůli omezené délce knihy) příliš nedozvíme, visí ovšem nad celým dějem jako Damoklův meč.

V neposlední řadě je třeba zmínit styl psaní, který Scarlett Thomas charakterizuje ze všeho nejvíce. Když píše o poruchách příjmu potravy, záhadách i pololegálních aktivitách Natašiny rodiny, pracuje se slovy s lehkostí, jaká by patřila spíše módním časopisům. Naopak při popisu drbů a školních hodin používá jazyk, který zdánlivě běžným činnostem mladých dívek dodává ponurou atmosféru a auru tajemna.

„Všechny diety jsou však ve své podstatě relativní. A jedna z nejúčinnějších (jmenuje se Einsteinova dieta, hahaha) spočívá v tom, že se jednoduše postaráte, aby lidé kolem vás byli daleko, daleko tlustší než vy.“
THOMAS, Scarlett, 2020. Oligarchie. Brno: Host, s. 34. ISBN 978-80-275-0338-4.

Ať se však podíváte na knihu jak chcete, po dočtení zůstává jediná otázka: kdo je cílovou skupinou? Kontrast mezi nevyspělostí postav, vážností témat, ponurostí prostředí a dospělostí stylu psaní je vidět na první pohled. Kterou skupinu čtenářů však Oligarchie osloví, těžko předvídat.

Název knihy: Oligarchie
Autor: Scarlett Thomas
Překlad: Alžběta Kalinová
Nakladatelství: Host
Místo vydání: Brno
Rok vydání: 2020
Vydání: 1.
Počet stran: 222
ISBN: 978-80-275-0338-4