Recenze: Anna Elloryová – Krysy z Ravensbrücku

Vytvořeno 21. 3. 2021 0:00

Autor: Michaela Babíková

Těžké časy přinášejí silné příběhy. A pokud se do zpracování těchto příběhů pustí někdo, kdo skutečně umí psát, vznikají knihy, které ve čtenáři zanechají hlubokou stopu. Britská spisovatelka Anna Elloryová mezi takové autory rozhodně patří. Její Krysy z Ravensbrücku jsou knihou, na kterou jen tak nezapomenete.

Román Krysy z Ravensbrücku má dvě hlavní hrdinky, přičemž příběh každé z nich je zasazen do jiné historické epochy. Nejdříve „přichází na scénu“ Miriam Voightová. Je konec roku 1989, Německem otřásá euforie z pádu Berlínské zdi, ale pozornost Miriam se upíná k něčemu zcela jinému. Ženě, kterou dlouhé roky psychicky i fyzicky týral manžel, se podaří utéct, aby mohla na poslední cestě doprovodit svého nemohoucího otce Henryka. Nevyrovnaná a opuštěná Miriam tráví dny u lůžka svého otce, kdy čas dělí mezi péči o něj a sebepoškozování sebe samé.

Jenže pak se něco stane a Miriam se roztříští i její poslední životní jistoty. Na otcově zápěstí pod starými hodinkami, které nikdy neodkládal, objeví vytetované číslo z koncentračního tábora. Její otec navíc ze smrtelného lůžka neustále opakuje jméno Frieda, jenže matka Miriam se jmenovala Emilie. A právě Frieda je onou druhou hlavní postavou románu.

Proč Miriam rodiče nikdy neřekli o otcově minulosti? Jak je možné, že on – Němec – byl v koncentračním táboře? Jaká byla tahle část dějin, kterou doposud znala jen z hodin dějepisu? A především kdo byla či je ona Frieda? Záhada se začne rozplétat, když Miriam jednoho dne objeví ve skříni po zesnulé mamince starou páchnoucí uniformu z ženského tábora Ravensbrück. Při bližším ohledání zjistí, že v látce jsou ukryty desítky dopisů na nejrůznějších smotcích papíru. Tyto dopisy jsou podepsány jménem Frieda…

Z těžko čitelných starých lístků se Miriam dozvídá, co strašlivého se dělo v Ravensbrücku i kým byli její rodiče dávno předtím, než se narodila. Čte o nelidských pokusech nacistických pseudolékařů, které prováděli na ženách nazývaných krysami. Zatímco sama prochází peklem, čerpá sílu z odvahy a soudržnosti těchto žen.

Je až k nevíře, že „Krysy“ jsou autorčinou prvotinou. V knize se ukrývá snad všechno – příběh o lásce, žárlivosti, naději, smíření, odvaze, lidskosti i chvílích, kdy je touha přežít tak silná, že se i jinak laskavý člověk dokáže chovat krutě. Anna Elloryová má nádherný styl vyjadřování, na kterém se jistě podepsal i citlivý překlad Lenky Faltejskové.

Příběh, ze kterého vás bude mrazit, je sice smyšlený, ale autorku volně inspiroval soubor sedmadvaceti motáků psaných lidskou močí, které jsou vystaveny v muzeu v polském Lublinu. Unikátní dokumenty odhalují nacistické pokusy prováděné na ženách v Ravensbrücku. Jejich spoluautorkou byla vězenkyně Krystyna Czyz-Wilgatová.

Ukázka:
Poslali mě do Osvětimi. Skutečný význam toho slova jsem neznal, věděl jsem jen, že je to peklo. Jen co jsem v noci zavřel oči, ocitali jsme se spolu opět pod cihlovým mostem na koleji 17 a čekali, co bude. To jsme ještě netušili, že nás rozdělí.

Pro mě je ta doba, na kterou všichni zapomněli nebo se ji rozhodli vytěsnit, propletená s Friedou. Zatáhnout za jediné vlákno by znamenalo ztratit se v šílené tapiserii, kde jsem se nezdráhal hryznout někoho do ruky, aby pustil chleba, který zrovna držel. Kde jsem házel těla do spalovny a nezkoumal, jestli jsou živá, nebo už po smrti. (ELLORYOVÁ, Anna, 2020. Krysy z Ravensbrücku. Voznice: LEDA, s. 153. ISBN 978-80-7335-639-2).

Název: Krysy z Ravensbrücku
Autor: Anna Elloryová
Překlad: Lenka Faltejsková
Nakladatelství: LEDA, spol. s r.o.
Místo vydání: Voznice
Rok vydání: 2020
Vydání: První
Počet stran: 352
ISBN: 978-80-7335-639-2
Ediční řada: Odvrácená tvář