Recenze: Jørn Riel – Arktické safari a jiné povídky z Grónska

Vytvořeno 13. 5. 2021 1:00

Autor: Radka Jakubíčková

Dobrodružství, volání dálek a nutnost spolehnout se pouze na sebe sama, případně na svého parťáka... Zřejmě každý z nás alespoň snil o podobných situacích či je prožíval s literárními nebo filmovými hrdiny. Dánský spisovatel a absolvent kodaňské Námořní akademie Jørn Riel je prožíval nepřímo i přímo. Při svých cestách po Grónsku se stal svědkem vyprávění lovců a rybářů a zaznamenával je. Díky tomuto nápadu se čtenářům nedávno dostala do ruky milá kniha povídek Arktické safari a jiné povídky z Grónska.

V bílých, skrz naskrz promrzlých pustinách by se možná mohl odehrát i rozsáhlý román, Jørn Riel však zvolil pro historky svých hrdinů formát povídky. A udělal dobře. Drobné příhody se na krátkém literárním útvaru vyjímají přímo náramně. Autor zachytil při svém putování příběhy tak rozmanitých typů lidí, že ve výsledku jeho kniha představuje velice barevnou mozaiku různých postaviček a jejich příhod na pozadí drsné severské přírody, a tvoří tak zajímavý obraz života loveckých legend Madse, Herberta, Bjørkena, Valfreda, Halvora, starého Nielse či mladičkého Lasseho a dalších ve stanicích Grónska – čekání na loď Veslemari s kapitánem Olsenem, vykládání zboží, lov, ale také šeď a nekonečnost všedního dne nebo naopak nečekané epizody.

Když si poslechli novinky z velkého světa, dali se do vykládání lodi. Dřeli jako zvířata, aby zboží dostali na břeh rychle, poněvadž na led se toho roku nedalo spolehnout a moře mohlo rychle zamrznout.

(RIEL, Jørn. 2021. Arktické safari a jiné povídky. Praha. Garamond. s 191. ISBN 978-80-7407-486-8)

Jednotlivé povídky mají velmi pestré náměty. Společným a spojujícím motivem je však u mnoha z nich vnitřní samota. Proto není divu, že kromě lovců – lidských hrdinů – se v povídkách objevují i hrdinové zvířecí, a to nejen lední medvědi, ale například kohout Alexandr, ke kterému si vytvořil přátelský vztah Herbert, nebo král Oskar, vepř patřící Nielsovi a jeho příteli Halvorovi. Pozdvižení dokázala vzbudit i obyčejná krysa… 

„Hele, Alexandře, ten domek tamhle dole,“ řekl třeba Herbert svému opeřenému příteli, „to je náš domov. Není to snad povzbudivý pomyšlení? Máme domov. Ne jenom čtyři stěny a na nich víko, ale opravdovej domov, ve  kterým sídlí naše myšlenky, city a touhy.“

(Tamtéž s. 11.)

Dalším společným motivem povídek je semknutost a pevné přátelství. Extrémní podmínky málokdo přímo vyhledává. Pokud se ale v nich ocitneme a odehrává se v nich náš každodenní život, potřebujeme vedle sebe lidi, na které se můžeme spolehnout. Když se pak k sehrané partičce nachomýtne někdo, kdo si chce hrát na velitele a nechce věřit zkušenějším, je pak vystaven dosti drsným zkouškám.

„No… víte, pane poručíku, tady nahoře jsou v ledu ošklivé trhliny zasypané sněhem. A do těch člověk může docela snadno spadnout, zvlášť když jako vy, pane poručíku, jde v čele jednotky.“

(…) 

Stačilo pouhých pár minut a poručík Hansen zmizel. To věděli všichni, že zmizí, ale přece jenom je překvapilo, když ho zničeho nic neviděli.

(tamtéž s. 45).

V sedmnácti podobných, a přesto rozličných příbězích prožíváme s hrdiny jejich touhy, radost i starost. Dýchá na nás drsnost i citlivost mužského světa a nevyzpytatelnost severské krajiny. Jørn Riel svým vyprávěním, líčením přírody a živlů, a především jemným humorem dokázal, že jeho kniha Arktické safari a jiné povídky z Grónska je pro čtenáře příjemným společníkem pro chvíle odpočinku.

Název knihy: Arktické safari a jiné povídky z Grónska

Autor: Jørn Riel

Překladatel: Robert Novotný

Nakladatelství: Garamond 

Vydání:1. 

Místo vydání: Praha

Rok vydání: 2021 

Počet stran: 296

ISBN: 978-80-7407-486-8