Recenze: Petr Šesták – Kontinuita parku

Vytvořeno 30. 9. 2021 1:00

Autor: Daniela Slouková Recová

Třicet let od sametové revoluce se projevilo na celé společnosti. Skoncovali jsme se starým režimem, protekcí, úplatky, povinnou úctou k dosazeným autoritám a otevřeli jsme se světu. Nebo ne? Zprávu o životě na současném maloměstě ve své knize Kontinuita parku podává Petr Šesták.

Josef se po letech pobytu a studia v zahraničí vrací do rodného maloměsta u hranic s pocitem, že je čas všem ukázat, kdo je nositelem pokroku a inovace. Částečně chce splatit dluh, který cítí vůči rodnému městu, kde dostal základy klasického vzdělání, a částečně chce do poklidných poměrů maloměsta vnést trochu vzruchu a zasít buditelské myšlenky. Zároveň ví, že nastává čas skoncovat s volnomyšlenkářským stylem života a postavit se k zodpovědnosti čelem. V jeho věku se očekává, že bude žít život spořádaného občana a otce od rodiny. Josef tak zahájí boj na několika frontách zároveň. Stane se učitelem na gymnáziu, kde sám maturoval, snaží se získat zpět srdce dávné lásky a zároveň se občansky angažovat a stát se uznávaným členem komunity. Staví na svých znalostech a dovednostech, ale bude to stačit? Opravdu se povedlo zpřetrhat sítě známostí, úplat a služeb na oplátku?

Josef zjišťuje, že na gymnázium ho vzali hlavně pro to, že všichni přece znají jeho pracovitou matku, která to neměla v životě jednoduché. Že fejetony, kterými chtěl s nadhledem glosovat aktuální dění ve městě, se najednou nehodí do redakčního plánu. Že nápad na revitalizaci staré hasičárny a přeměnu v komunitní a umělecké centrum pod svým jménem neprosadí, protože si stihnul na sociálních sítích znepřátelit kamaráda pana starosty. Že informace se ve městě pořád šíří především ústním podáním a po cestě mutují. Ještě, že Josef má alespoň tu zahradu, kterou podědil, a hodlá své úsilí a nadšení upřít alespoň tímto směrem. Ale ví Josef, že se bude konečně stavět dlouho očekávaný obchvat města a jen zpátečník by bránil prodeji pozemků za tímto bohulibým účelem. Vždyť by se dostal na pranýř a k snídani by mu už prodali jen včerejší rohlíky.

Petr Šesták dokáže ve svém románu mistrně pracovat s protiklady a ironií. Hlavní postava se dílem osudu dostává až do groteskních situací, které s humorem sobě vlastním dokáže okomentovat. Kontinuita parku je románem, v němž po rozpačitém začátku vezmeme postavu Josefa za svou a cítíme s ní narůstající zmar z polistopadového vývoje, kdy se usadí nepříjemná pachuť na patře, které se nelze jen tak zbavit. Postupně s hlavním hrdinou přicházíme o iluze a z nadšených začátků se stávají hořké konce. I přes nástup nových technologií zůstává maloměsto maloměstem se svými všemi přednostmi i nedostatky a každý se v nich musí naučit plavat, aby nebyl pasivně unášen proudem.

Autor přesně nejmenuje a nezasazuje příběh do konkrétního časového rámce, ale z naznačených indicií si lze snadno dovodit kde a kdy. Kromě hlavní postavy dal všem ostatním přezdívky, pod kterými si lze představit kohokoliv. Víra, Agi, Plevel,… Ti všichni postupně Josefa formovali do dnešní podoby a dali základ jeho povahovým rysům. Dokáže s nimi přežít na maloměstě, nebo se vrátí do anonymity velkého světa? Kdo prokáže větší míru odvahy – ten, kdo vydrží, nebo ten, který uteče?

Autor stvořil dílo, které se vymyká běžné představě románu. Místy komedie, místy tragédie, ale spolu tvoří překvapivě čtivý celek, který nutí k zamyšlení, kam jsme se za těch třicet let posunuli jako celek i jako jednotlivci.

Název knihy        Kontinuita parku
Autor            Petr Šesták
Nakladatelství        Host
Místo vydání        Brno
Rok vydání        2021
Vydání    1.
Počet stran         255
ISBN/EAN        978-80-275-0710-8