Recenze: Pavel Tomeš – Až na ten konec dobrý

Vytvořeno 26. 10. 2021 1:00

Autor: Jiří Lojín

Spisovatel a stand-up komik Pavel Tomeš se v rozhovoru pro náš magazín zmínil, že brzy vyjde jeho nová kniha, kterou pojmenoval Až na ten konce dobrý. Jak slíbil, tak se i stalo a kniha je už na světě.

V anotaci autor své dílo charakterizuje jako „humorný román o smrti“ a čtenář brzy pozná, že takový popis je velmi výstižný. Na stejném místě se můžeme dočíst i o tom, že text obsahuje vše, co má mít „hluboký lidský příběh“ čili háelpéčko. Jde o termín, který Pavel Tomeš rád používá i ve svých vystoupeních. Je dobré ke čtení přistoupit již s tím, že autor svou knihu záměrně koncipuje jako HLP, jinak bychom mohli považovat text za poněkud kýčovitý či vypočítavě cílící na city. Jde však spíše o lehkou parodii. Možná se najdou čtenáři, kteří budou román vnímat prvoplánově, ale i ti si ho svým způsobem užijí, o nic jiného nejde.

Hlavní hrdinové jsou tři – redaktorka černé kroniky místních novin, osiřelá dívka Luna a její děda, bývalý ředitel hvězdárny. Střídají se ve vyprávění, jde tedy o jakousi trojnásobnou ich-formu. Výměna vypravěčů umožňuje autorovi měnit dynamiku děje podle potřeby tak, aby dosáhl kýženého efektu. Často pak můžeme sledovat jednu scénu různými pohledy, což někdy vede k zajímavým výsledkům.

Textem se táhne několik základních témat, nejvýraznějšími jsou smrt a Valentina Těreškovová. Ani jedno ale není použito doslovně, smrt je nahlížena spíše jako fetiš, sběratelský objekt, abstraktní horor, sloužící jako prostředek k příjemnému vzrušení než depresi. 

První sovětská kosmonautka se sice na stránky knihy dostává zdánlivě konkrétněji, ale autor důrazně popírá přehnaný obdiv k ní tím, že zařazuje informace o skutečném průběhu jejího letu, a ty ji jako hrdinku nevykreslují. V současné době se objevují na internetu i v jiných zdrojích fakta, která tehdejší Sovětský svaz pečlivě tajil.

Děj se odehrává na nespecifikovaném místě, ale dostávají se do něj zmínky, týkající se autorova města. Pavel Tomeš je však různě upravuje, například v jeho románu byla hvězdárna pojmenovaná po Valentině Těreškovové, proběhne i divoká oslava, při níž se bujaře pije v ruském stylu, ale brněnské hvězdárně ve skutečnosti pouze hrozilo, že bude po první ženě v kosmu nazvána, proto preventivně dostala Koperníkovo jméno.

Je poznat, že se ve scénách týkajících se novinářské činnosti dostává autor do svého živlu. Kdoví, kdo mu stál vzorem, když tvořil postavu šéfredaktora, jehož průpovídky vypadají jako refrén nějaké rozsáhlé básně. I jeho háelpéčko pochází z tohoto prostředí, podobně jako jiná žurnalistická moudra.

Autorova schopnost dovést ad absurdum i zcela obyčejné události se projevuje v jeho stand-upových vystoupeních i v jeho knize. Stačí souhra náhod a z obyčejné procházky s kanystrem benzínu se stane neodolatelná groteska, přitom se ji autor nesnaží prodlužovat déle než je nezbytně nutné, takže nedochází do trapného momentu, kdy čtenář začne mít pocit nepatřičnosti.

Román Až na ten konec dobrý je pečlivě zpracovaný také po stránce vydavatelské, a aby si čtenář užil i malý bonus, autor radí: „A až budete mít knihu v ruce, nechte ji chvíli na světle, třeba i na umělém, a pak se s ní zavřete na záchod a zhasněte :)“. Přebal, kromě tohoto překvapení, obsahuje na druhé straně i užitečné informace k návrhu parte.

Román Pavla Tomeše je prioritně lehké, odpočinkové čtení, obsahující momenty, nad nimiž stojí za to se zamyslet. Třeba nad tím, že život neplyne vždy ideálně, ale v mnoha jeho úskalích se skrývá potenciální humor. A mnoho průšvihů můžeme nakonec zužitkovat tak, že je transformujeme na vtipnou historku, kterou můžeme pobavit své okolí.

Název: Až na ten konec dobrý

Autor: Pavel Tomeš

Nakladatelství: OTOČ

Rok vydání: 2021 

Vydání: 1.

Počet stran 424

ISBN 978-80-908289-4-01