Recenze: Veronika Štěpková – Dopisy z Asie

Vytvořeno 17. 12. 2021 1:00

Autor: Jitka Culková

Veronika Štěpková je entuziastická a zapálená pro věc. Ať už tou „věcí“ je tichá meditace v barmském buddhistickém klášteře, nebo příprava přednášky pro právnickou fakultu. Kniha Dopisy z Asie je přesně tím, co slibuje název. Souborem dopisů, které Veronika poslala kamarádům z Asie. Útlý svazek jednostranné korespondence vyšel v nakladatelství Pointa spadajícím pod Albatros Media. Pointa je nakladatelský počin, který funguje na základě předprodeje, budoucí čtenáři zafinancují vznik knihy. Na oplátku dostanou nejen knihu, ale i pohled pod pokličku nakladatelského procesu a možnost komunikovat s autorem a dalšími lidmi podílejícími se na výsledné publikaci.

Maily z jihovýchodní Asie psala Štěpková během let 2014 až 2019. Dopisy jsou krátké a rozdělené podle let. A protože jde o texty vznikající v Asii, roky tu jsou označeny podle čínského kalendáře. Knižní příběh začíná rokem koně. Na začátku každé kapitoly, respektive nového roku, je krátká charakteristika zvířete, kterému je daný rok zasvěcen. A pak už následují samotné dopisy, které velmi často začínají oslovením „Milí kamarádi“.

Štěpková píše s lehkostí a jemným humorem o svém životě a výzkumu. Hlavní náplní první části knihy je výzkum o ilegálních bangladéšských imigrantkách v Hongkongu. Těžký život těchto žen zachycuje v prchavých okamžicích jejich setkání. Velmi stručný náhled do jejich života dokáže Štěpková vystihnout v několika větách. Drobné zážitky, které svěřuje přátelům, se postupně spojují a střípky informací dohromady vytváří pestrý příběh nejen ilegálních imigrantek, ale i samotné autorky.

V dopisech kamarádům sledujeme autorčino hledání sebe sama i způsobu, jak pomoci jiným. Obrovská touha pochopit život a být užitečná je patrná snad z každého dopisu. Nicméně se Štěpková v dopisech nebrání sebekritice a nevynechává ani svá selhání a tápání. Díky tomu celá kniha působí skutečně a uvěřitelně. Optimismus Štěpkové je hojivý balzám na všechny zmínky o utrpení žen, nejen v ilegalitě, ale prakticky ve všech zemích, kde se v jihovýchodní Asii ocitla. Autorka totiž nesedí jen v moderním velkoměstském Hongkongu, ale toulá se a poznává i Kambodžu, Bangladéš a Indii.

Humanismus a pokora, s jakou přistupuje k problémům v jihovýchodní Asii, je obdivuhodná. Dokáže se povznést nad zkušenost privilegované Evropanky a zapadnout do místních poměrů. Díky způsobu, jakým cestuje – autobusy a vlaky –, a díky své vstřícné a společenské povaze dokáže nalézt společnou řeč i s lidmi, kteří se novinářům a humanitárním pracovníkům spíše vyhýbají.

Štěpková dokáže psát s humorem i o svých vlastních zdravotních potížích. Nezlehčuje je, dokáže psát o bolesti a slzách, ale zároveň se její osobní nepohodlí nestává ústředním motivem dopisů. Pokora, s jakou informuje o svých úspěších, je v textu tohoto typu také sympatická.

Sedím na letišti, čekám na let do Indie a říkám si, co s tím asi udělám. Nemám teď skoro nic.  Všechno, co vlastním, je v jednom batohu. A v batohu je komp, bezlepkový sušenky vhodný pro lidi se zničeným postparazitickým žaludkem a hodně silný kafe. (ŠTĚPKOVÁ, V. (2021). Dopisy z Asie. Praha: Albatros Media, s. 52)

Nerozsáhlá kniha je nabitá emocemi a informacemi. Umění vystihnout ve zkratce to podstatné bez zbytečného textového balastu je silnou devízou Dopisů z Asie. Nedílnou součástí knihy jsou ilustrace. Celostránkové barevné ilustrace hýřící sytými barvami navozují atmosféru Asie. Součástí knihy jsou i dvě kreslené mapy. Kdyby se čtenář ztrácel v zeměpisných údajích, pomůže mu mapa jihovýchodní Asie umístěná na začátku knihy. Na konci je mapa s časovými údaji, kdy a kde se autorka nacházela.

Název: Dopisy z Asie
Autor: Veronika Štěpková
Nakladatelství: Albatros Media
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2021
Počet stran: 96
ISBN978-80-7650-314-4