Recenze: Petr Bazger – NEBYLOVÉ

Vytvořeno 11. 2. 2022 1:00

Autor: Jolana Hlušičková

Nad tím se můžeme zamyslet spolu s Petrem Bazgerem v jeho povídkové knížce Nebylové. Z anotace se dozvíme, že kniha přináší sbírku povídek o cestách do světa a k sobě samému. Po autorově pozoruhodné prvotině Mediace byla nastavená laťka hodně vysoko a nad novinkou se tak houpal velký otazník, jak toto srovnání dopadne.

Nebylové je nejenom název knížky, ale také první povídky. Slovo „Nebylové“ mě okamžitě zaujalo. Kdo to vlastně je? Podvědomě jsem očekávala, že se text bude zabývat „přežívači“, kterých kolem sebe můžeme vidět více než je zdrávo. Ale později jsem pochopila, že autor šel jiným směrem, ptá se, jak by se vyvíjel život postav, pokud by byly v zásadním životním okamžiku jinde, případně se zachovaly jinak, a jejich život by se tudíž zcela logicky odvíjel úplně odlišným směrem. Po přečtení povídky Nebylové čtenáře nejspíš napadne, jak by se asi vyvíjel život starého pána nazývaného Dórmen, kuchaře Lídy a bývalého nadějného tenisty Džoukra, pokud by nebydleli ve stejném domě, nikdy se nepotkali a jejich životy by se neprotnuly na osudové křižovatce?

… to není jenom o tom, co jsme nebyli a mohli být. Ale že i ta prostá skutečnost, že jsme někde byli nebo nebyli, může zásadně změnit náš život. (BAZGER. P., NEBYLOVÉ, (2021), Praha: Pointa, s. 34).

A zatímco povídka Nebylové je ještě únosně drsná, v povídce nazvané Nebylové II text hodně přitvrzuje, příběh je temný, plný zloby, nenávisti, závisti, až je z toho čtenáři úzko. Ani povídka MALLORCA aneb Všechno je jinak nevyznívá vůbec optimisticky. Autor si pohrává se čtenářovou představivostí a zvědavostí, vykresluje před jeho očima různé obrazy. A čtenář ve strhujícím závěru zjišťuje, že vše je jinak, a kdyby hlavní hrdina nedobíhal, ať už z jakéhokoliv důvodu, autobus, nechal ho ujet, mohlo být všechno jinak. Ale nebylo…

Nejvíce na mě zapůsobila povídka s názvem KANSKA, ta pravá faerská. Nejenže jsem se díky ní dozvěděla informace o Faerských ostrovech, „Ostrovech slova možná“, které už pomalu přestávají být místem, kde o všem rozhoduje příroda a počasí. Poklidný způsob života předchozích generací pokorně hlásající, že se něco „možná“ uskuteční zítra, pozítří, pokud počasí dovolí, je na ústupu. Díky nově budovaným tunelům se mění, zrychluje a stále častěji se ozývá nám tak dobře známé „nemám čas“. Jak je možné, že tam lidé najednou nemají čas, když mají k dispozici tunely, které jim zkracují cestu a nezáleží v nich na počasí?

Autor si se čtenářem pohrává, předkládá mu různé situace, pak je mění, v některých případech to až trošku přežene. Staví příběh na obrazech, které jsou místy dohnány do extrému, schéma je kostrbatější, stejně tak jako některé dialogy. Pozoruhodná je však autorova schopnost pozorování života, vnímání lidského jednání, zamýšlení se nad různými tématy. A oceňuji také to, že povídky jsou různorodé, mění se prostředí i postavy a s výjimkou Kvartálního bohéma překvapí nepředvídatelnou pointou.

Přiznávám se, že jsem si povídky šetřila, četla pomalu jednu po druhé, nechávala je v sobě doznít, zprvu se však nezdály být nijak výjimečné. Ale jak se říká, zdání klame. Když jsem nechala knížku trošku „odležet“, po čase se k ní vrátila, jako by najednou povídky promluvily jiným hlasem, ukázaly, co při prvním čtení skrývaly, otevřely se jako květy leknínu na jezeře.

Knížku Nebylové bych doporučila čtenářům, kteří mají v oblibě povídky, jež nemají přímý tah na branku a nechávají prostor pro představivost, přemýšlení i fantazii a nevadí jim ani drsnější témata. Na otázku, zda kniha Nebylové dosáhla na pomyslnou laťku, kterou nastavila Mediace, nelze jednoznačně odpovědět. Jsou úplně jiné, každopádně jsem zvědavá, s čím Petr Bazger přijde do třetice.

Název knihy:     NEBYLOVÉ
Autor:      Petr Bazger
Nakladatelství:     Pointa Publishing s.r.o.
Místo vydání:     Praha
Rok vydání:     2020
Vydání:     1.
Počet stran:    120
ISBN:    978-80-7650-163-8