Recenze: Martin Vídenský – Vykročení ze stínu

Vytvořeno 13. 3. 2022 1:00

Autor: Jiří Lojín

I když jsou knihy, vyprávějící příběh prozaickou a srozumitelnou formou, v současné době oblíbenější, není poezie na ústupu a autorů, kteří se jí věnují, je stále dost, i když nemohou počítat s tím, že se jejich díla stanou bestsellery. S o to větší pozorností a láskou se jim věnují a na výsledku to bývá znát. Básnická sbírka Vykročení ze stínu k takovým patří.

Kniha nabízí kombinaci dvou uměleckých složek – slova a obrazu. Verše Martina Vídenského jsou doplněny fotografiemi Petra Pulce. Možná to ale není správná formulace, fotografie a verše se na stránkách prolínají, bylo by obtížné určit, který z aspektů dominuje, proto zůstaneme u toho, že jsou zcela rovnocenné.

Nemá smysl autory podrobně představovat, jejich rozsáhlé medailonky nalezneme na posledních stránkách sbírky, takže se zmíním jen o tom, že je spojuje město Letohrad a pro Martina Vídenského je důležitým inspiračním zdrojem jeho povolání vlakvedoucího. Vnímavý čtenář může ve verších snadno odhalit, co je na této práci tak zajímavé, a snad mohu prozradit, jak podnětná mohou být i zdánlivě nevábné místa.

Fotograf Petr Pulc sází na černobílé fotografie, které v mnohých případech dokážou vyjádřit atmosféru lépe než barevné. Obrázky jsou laděny do tmavého odstínu, který jim dodává zasněný tón, v některých případech podobný zátiším Josefa Sudka. V záběrech krajin pak toto zbarvení přidává na dramatičnosti, zvýrazňuje mraky a z fotografií čiší neurčitá hrozba, která se každou chvíli může stát reálnou. Tématem jsou různé objekty, některé sakrální, jindy jde o chátrající světské budovy, občas jen nekonkrétní seskupení, kterým dodává na zajímavosti úhel pohledu a osvětlení.

Tak jako čerpají fotografie z různých zdrojů, jsou i verše jistým způsobem neuspořádané, inspirované letmým okamžikem, který okolo člověka projde a už se nevrací. Už jsem se zmínil o povolání Martina Vídenského, jeho cesty ho zavádějí na místa, která jsou sice kvůli jízdnímu řádu stále stejná, přece však odlišná. Ale jen zřídkakdy představují pro básníka důvod ladit své verše do přehnaně lyrického tónu. Častěji neváhá použít nějaké to drsnější slovo. Píše i o opilosti a kocovině či o špíně, o niž není na nádražích nouze.

Martin Vídenský ovšem není „nádražní“ básník, stejně píše i o přírodě, cestách na dovolenou nebo jen o tom, co ho náhodou potká, ať už to jsou věci příjemné, nebo nepříjemné.

Kniha Vykročení ze stínu má jednoznačně umělecké ambice a naplňuje je po textové i vizuální stránce, to vše doplňuje pečlivé zpracování samotné knihy vydané v nakladatelství Flétna. Jak jsem uvedl na začátku, básnické sbírky nestojí na předních příčkách žebříčků prodeje, ale potěší, třeba jako dárek.

Název: Vykročení ze stínu

Autor: Martin Vídenský

Fotografie: Petr Pulc

Nakladatelství: Martin Leschinger – Flétna

Rok vydání: 2021

Vydání: 1.

Stran: 80

ISBN 978-80-88068-63-1