Recenze: Martina Preissová – Mají v nebi skleničky?

Vytvořeno 3. 12. 2022 1:00

Autor: Jiří Lojín

Při sledování knižního trhu si čtenář občas povzdechne, že dnes píše snad každý. Tato situace se ještě zvýraznila po lockdownu v dobách pandemie Covid-19 a my jsme svědky toho, že své romány a povídky zveřejňuje spousta známých osobností. Vnucuje se otázka, zda by nakladatelství některou knihu vydal, pokud by pod ní byl podepsán autor, který si nevysloužil jméno v jiném oboru.

Možná je za touto myšlenkou stín závisti, proto bude dobré, pokud se na knihu herečky Martiny Preissové Mají v nebi skleničky podíváme nezaujatýma očima. Na knihu lze pohlížet jako na sbírku povídek, ale také jako na román. Pokud přijmeme „povídkový“ pohled, pak před sebou máme řadu kratších textů, uvozených prologem a epilogem. Jejich hlavním rysem je úzká provázanost a chronologické řazení. Hlavní hrdinkou a zároveň pozorovatelkou je Marjánka, dalšími postavami její úzká rodina – maminka, tatínek, teta, dva dědové. To je svět, ve kterém se Marjánka téměř výhradně pohybuje a každou osobu zvenčí může čtenář vnímat jako potenciálně nebezpečného vetřelce, jako je to v případě „strejdy“ Jaroslava.

Kniha je situovaná do období před a po roce 1989, do éry velkých zvratů. Vnímat a zpracovat v sobě změny dělalo velký problém dospělým, zvláště těm, kteří žili daleko od Prahy, jako Marjánčina rodina. Děti jim rozuměly po svém, ale zvykaly si rychleji. Kouzlo knihy je právě v dětském vnímání reality. Autorka se vžívá do myšlení malé holčičky a svůj způsob uvažování zprostředkovává svému čtenáři. Občas dochází ke groteskní interpretaci, ale dospělý člověk se v toku myšlenek orientuje a místy ho to pobaví.

Zajímavé je i místo děje – jihomoravská vesnice, v níž se téměř každá rodina zabývá pěstováním a výrobou vína, ale některé také obhospodařují půdu po odsunutých Němcích a žijí v jejich domech. Strach z návratu Němců do svých původních domovů se jako téma v knize sice objevuje, ale není dominantní. Autorka se zmiňuje o více aspektech, provázejících revoluci – převlékání kabátů, odvolávání z funkce zdánlivě pro členství v komunistické straně, nicméně se v tom neprojevuje zadostiučinění ani hořkost.

Texty Martiny Preissové obsažené v knize Mají v nebi skleničky? se vyznačují velkou empatií, skvělým ponorem do dětské duše a postřehy, svědčícími o výborném pozorovacím talentu. Při čtení člověk velmi rychle zapomene, že autorku primárně vnímal jako herečku, protože pozná, že má před sebou knihu talentované spisovatelky, která našla neotřelý pohled na dobu, která se v české literatuře objevuje tak často, že je už čtenář přesycen. Místo dramatu předestírá lehký humor a vnímání dítěte, nezatížené předsudky ani existenční nejistotou.

Samozřejmě, že každý čtenář bude knihu brát jinak, záleží na jeho zkušenosti a věku. Ale jsem přesvědčen, že si najde příznivce v širokém spektru, protože je zajímavá v mnoha aspektech. Dělení do povídek, nebo chcete-li do kapitol, pokud ji vnímáme jako román, umožňuje číst po částech třeba jen deset minut denně, aniž by člověk ztratil nit. Lze tedy říct, že knize není co vytknout a může se stát příjemným rozptýlením pro mnoho čtenářů.

Název: Mají v nebi skleničky?
Autor: Martina Preissová
Nakladatel:  CPress
Vydání: 1.
Rok vydání: 2022
Počet stran: 200
ISBN 978-80-264-4379-7