Recenze: Jan Štifter – Paví hody

Vytvořeno 6. 1. 2023 1:56

Autor: Jiří Lojín

Horní Jelení, město, které nalezneme v Pardubickém kraji, je dodnes obklopeno krásnými lesy, do nichž každou sezónu proudí zástupy houbařů z širokého okolí. Mladý a nadaný autor Jan Štifter, jehož rodina z tohoto místa pochází, tam zasadil hlavní část děje své kroniky Paví hody.

Jan Štifter na sebe upozornil již svými předchozími knihami, zejména předchozí rodinnou ságou Sběratel sněhu. Tento typ románů je dlouhodobě oblíbený, čtenáři rádi sledují osudy několika generací. Současná česká literatura se může chlubit řadou spisovatelů, kteří píšou knihy podobného ražení, a ty se často drží na předních žebříčcích prodeje.

Historie, do níž nás autor zavádí, není zase tak dávná. V podstatě je ohraničena roky 1918 – 1946. Proto se s některými postavami setkáváme v průběhu celého textu, jako třeba s Václavem Janebou, přezdívaným Tarzan pro jeho vydařený zápas s cirkusovým medvědem. Právě on pravidelně pořádal slavnost, podle níž dostala kniha název. Na pravý význam těchto hodů čtenář přijde, ale musí být pozorný, aby mu vysvětlení neuniklo.

Pozorné čtení je klíčem porozumění textu Jana Štiftera, protože někdy plyne poklidně a převažují téměř lyrické pasáže, jindy popisuje drama, ale na podrobnosti si musíme nějakou tu stránku počkat. Autor mnohdy preferuje uměleckou složku díla před popisnou, což v současné době nebývá pravidlem. I z tohoto důvodu je kniha Paví hody výjimečná.

Vedle Václava se setkáme s pozoruhodnými vedlejšími postavami. Velmi výrazný je Tonda, malíř-natěrač, který řemeslo povýšil na umění či dokonce na mystiku. Provází ho pověst lamače ženských srdcí, u každé odhaduje její povahu a charakterizuje ji prostřednictvím barev. I když brzy umírá, jeho stín stojí stále vedle Václava a jeho manželky.

Druhou výraznou vedlejší postavou je Jaruna, z níž se stává postupem času až přízračná podivínka, ze které má mladší generace obyvatel Jelení téměř hrůzu.

Důležitým tématem první části románu se staly cesty za prací. V době první republiky nebylo výjimkou, že se vypravovali jednotlivci i celé skupiny do míst, kde bylo možné si vydělat. Lidé z vesnice pod vedením Václava Janeby jezdili na sklizně chmele, dobře se dalo prosperovat i v Americe.

V druhé části knihy se přesouváme do třicátých let a pozornost se přesouvá z Václava na jeho syna Jeníka. Mění se i forma vyprávění z er-formy na ich-formu. Děj míří k záboru Sudet a následnému protektorátu. Lidé se snaží v takové situaci nějak přežít, ale najdou se i takoví, kteří chtějí bojovat. Do děje vstupuje Alžběta, Jeníkova dívka. Jejich kroky vedou na Slovensko, což autorovi umožňuje rozvinout svůj příběh a čtenářovu pozornost upnout na bojovou náladu před vypuknutím povstání.

Román Jana Štiftera Paví hody je vystavěn na základě dějinných faktů i osudů autorovy rodiny. Realita a fabulace do sebe dokonale zapadají. Přestože se týkají jen relativně krátkého období československé historie, je dobře patrné, jak dramatické období museli obyvatelé prožívat a jak se museli snažit přežít kritické roky. Navíc čtenář ví, že brzy nastane komunistický převrat a krátké uvolnění po válce bude vystřídáno další terorem.

Název: Paví hody
Autor: Jan Štifter
Nakladatelství: Vyšehrad
Rok vydání: 2022
Vydání: 1.
Počet stran: 320
ISBN 978-80-7601-676-7