„Vadná“ – knižní prvotina Sarah Kuttner

Maturovala z biologie, angličtiny, umění a politických studií. Rok nato už Sarah pracuje jako asistentka redaktora německého plátku Der Spiegel v Londýně. Její kariéra pomalu stoupá a v roce 2000 vstupuje na televizní obrazovku, kde slaví velký úspěch. Letos se může pochlubit románovým debutem Vadná, který si v Německu získal stejnou oblibu jako jeho autorka.

Mladá Karo nám ve smršti různých „cool“ výrazů líčí svůj poslední sedmadvacátý rok života, kdy se všechno změnilo. Z ničeho nic ji začaly pronásledovat panické stavy, které jí ztrpčily život. Ztráta práce a pozvolný rozchod s „pitomými už ne-přáteli a nemilovaným ještě přítelem“. To vše doprovázel její nejhorší průvodce Strach. Ovšem nejde o žádné klasické fobie ani o holčičí přehánění.  
Je neuvěřitelné, s jakou otevřeností se Sarah Kuttner pustila do vyprávění příběhu Karo Hermann. Díky tomu lze jen s těží určit, zda autorka vycházela z nějakých vlastních zkušeností, a tudíž nevíme, jestli se v knize neobjevují autobiografické prvky. Popsáno je to rozhodně skvěle. Proměna mladé ženy v nejistou trosku, která nikdy neví, jaké pocity ji zrovna přepadnou, je jedním pořádným životním kopancem.
Karo během popsaného roku zažívá chvíle smutku, strachu, pracovní úspěchy, seznamování s novými muži a nové vztahy. Zkrátka život v celé jeho kráse i bídě zároveň. Její nejčastější pocit, který v knize opakuje, je ale „strach ze strachu“. Jednoduše se bojí toho, až se začne něčeho bát a nebude schopná normálně fungovat. Kromě toho ale také často pláče, ráda se hádá a dokazuje vlastní pravdu. Jejím oblíbeným rozpoložením jsou také chvíle, kdy je zamilovaná do pocitu, že je zamilovaná.

Necelých dvě stě stránek v knize nám stačí na to, abychom poznali jeden rok života Karo Hermann. Tato žena se neobejde bez rady psychiatra, ačkoli posléze vždy zjistí, že ji neumí v praktickém životě nijak zúročit.

„Deprese je fucking event!“
Můj ty bože.
Můj nový psychiatr se tváří jako nějaká popstar. Sedí sebevědomě za psacím stolem, před sebou láhev bionády a na tváři nanejvýš přívětivý škleb à la Niels Ruf.
To mě mate. Bionádu a Nilse Rufa totiž znám ze skutečného života, ovšem obojí nemá v mé psychiatrické ordinaci co dělat.
Ve své psychiatrické ordinaci očekávám něco méně moderního. Proto nevím přesně, co si o tom všem myslet, a tak přemýšlím, jestli může situaci uvolnit, když se lékaři svěřím se svými myšlenkami.
„Jste trochu jako Niels Ruf, jenom menší kretén.“
No vida, když se to řekne nahlas, zní to spíš jako urážka než jako vtipné přirovnání. Připadá to tak i jemu.

Moderátorce a nyní už i spisovatelce Sarah Kuttner se podařila zajímavá sonda do nitra Karo, která měla v podstatě všechno a najednou nic. Odhaluje nám pocity člověka, který přemýšlí o odborné návštěvě psychiatra. Zároveň s tím se mu v hlavě honí pochybnosti, zda už je na tom tak špatně, aby mohl přijít na pomyslný konkurz v ordinaci. Projde přijímacím řízením nebo mu doktor řekne, že to ještě není tak zlé.
Jediné, co by čtenáři mohlo trochu na knize Vadná vadit, je jazyk Karo Hermann. Jistě je to mladá žena žijící v dnešní době a používající všemožné moderní výrazy. Přesto jsem měla pocit, že občas se její výrazové schopnosti dostávají do křeče. Především ve chvíli, kdy se snaží nějakými „cool“ přijatelnými výrazy popsat svou léčbu. Občas je toho zkrátka moc najednou. Jinde to zase celé situaci skvěle sedne. V tomto případě je otázka, zda to byla spíše iniciativa autorky nebo se na tom podílel i překlad. Vzhledem k častým mezinárodním výrazům a vulgarismům bych ale spíše soudila, že v tom má prsty Sarah Kuttner.

To ale celkovém dojmu neuškodí. Po přečtení knihy, které nezabere moc času, možná nabudete dojmu, že vám ty peripetie a historky Karo Hermann trochu chybí. Tedy alespoň mně to přepadlo. Pokud bych nyní měla možnost přečíst si pokračování jejího života prosyceného antidepresivy, rozhodně bych dlouho neváhala. V každém případě se jedná o upřímnou, svěží a vtipnou výpověď Karo Hermann, která rozhodně není normální.

Knihu Vadná vydalo nakladatelství Jota.