Christophe Ono-dit-Biot a diktatura, opium, drahokamy

O tom všem se můžeme dočíst ve čtvrtém a posledním románu současného mladého francouzského autora a novináře Christopha Ono-dit-Biota s atraktivním názvem Šamanka. Román, který podává čtenáři světlou i stinnou tvář jedné vzdálené země, byl v roce 2007 odměněn cenou Prix Interallié, jež je každoročně udělovaná románu, jehož autorem byl žurnalista.

Christophe Ono-dit-Biot nás zavádí do okouzlující  a zároveň děsivé země, kde člověk spatří nejkrásnější krásy přírody stejně jako nejhrůznější děsy diktatury. Ano, mluvím zde o Barmě, o zemi, kterou mnozí považují za nejkrásnější, nejuzavřenější a nejsmyslnější zemi Asie díky její přírodě, ženám a kultuře, o onom „krásném peklu“.

Hlavním hrdinou románu Šamanka je César, korektor v novinách a životní amatér, který má už celkem dost toho být stále v pozadí, a tak se rozhodne stát žurnalistou. Na začátku románu však jsme svědky obyčejné situace společné dovolené jednoho páru. Svou dovolenou tráví César v Thajsku s Helenou, se kterou sice sdílí společný život, ale uvědomí si, že jde spíš o otázka zvyku a rutiny. Po rozchodu se vydává do Barmy, aby získal unikátní rozhovor s největším obchodník s opiem všech dob Khun Sa, a tak prorazil konečně s tímto trhákem jako reportér. Turista a amatér s ničím v ruce se ocitá v zemi, kde vládne strach. Štěstí mu však přihraje krásnou francouzskou lékařku Julii, která mu pomůže s kontakty v zemi a do které se zamiluje.

Román Šamanka představuje celkem klasický milostný příběh zasazený do lákavého a čtenářsky atraktivního prostředí Východu s docela obvyklými klišé. Ambiciózní jméno hlavního hrdiny silně kontrastuje s jeho charakterem trochu naivního a nevědoucího dítěte. Hlavní hrdinka pak představuje záhadnou a smutnou krásku. Některé popisy země plné drog a prostitutek má tendenci šokovat a být tak „in“ pro dnešní dobu. Na druhou stranu má čtenář pocit, že je tato kniha složena jakoby ze dvou samostatných částí. Tu druhou tvoří jakási reportáž autora plná evidentního obdivu a lásky pro tuto zemi. Čtenář si toho může všimnout zejména při popisech krajiny, mnichů a náboženských slavností. A hlavně bychom neměli zapomenout zmínit ono nadšení hlavních protagonistů bojovat za ni a bránit ji do konce svých sil. Kniha tak čtenáři sděluje i jakousi životní tíži, ve které se tato země a lidé v ní nachází. Prokreslení politické situace je však jen letmé a nijak podstatně nezasahuje do milostného příběhu.

Podaří se Césarovi dosáhnout svého cíle a získat ono vytoužené interview? Césarovi přeje štěstí a dostane se až k samotnému Khun Sa. K velké legendě obchodu s drogami, který však už není nic jiného než nemohoucí stařec upoutaný k lůžku těsně před smrtí. Jeho rozhovor by už neměl žádnou cenu, ale co fotky?! I přes ohromné nebezpečí pořídí několik fotek nemohoucího Khun Sa na lůžku. Nemyslete si však, že tímto román končí. Nikoli. Kvůli oněm fotkám musí César utéct pryč a společně s Julií stráví několik krásných dnů, během kterých se více než sblíží. A právě ona jej požádá, aby riskoval život a přinesl mocný a vzácný rubín šamance, jejíž jméno je Žena – Tygr, a podal o ní, o její misi a o celkové situaci země svědectví. A tak se César vydává na nebezpečnou cestu do samotného nitra Barmy, která mu už navždy změní život. Získá onen mocný rubín a předá ho šamance? Kdo je onou záhadnou ženou? Tak tyhle otázky už nechám na vás, milí čtenáři.