Recenze: Knihy pro dospělé

Holanovy překlady francouzské poezie

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha

Básník je v prvním řadě osoba, která vášnivě miluje jazyk. Tato slova kdysi pronesl W. H. Auden, původem anglický básník. Avšak zapomněl dodat, že i čtenář poezie, který v ní skutečně nachází potěšení, musí být stejným milovníkem jazyka a všech pocitů či krás, které se její pomocí dají vyjádřit.

 

Vladimír Holan určitě takovým milovníkem byl. Narodil se 16. září 1905 v Praze a v tomtéž městě takřka o sedmdesát pět let i zemřel. Patřil k nejvýznamnějším českým básníkům a překladatelům 20. století. Typickými znaky jeho děl jsou spirituálnost, vědomí tragiky, spekulativnost, pohrdání hedonismem a enigmatičnost. Holan překládal z francouzštiny od poloviny 30. let, kdy se stal hlavním redaktorem uměleckého časopisu Život, z něhož vlastním přičiněním udělal nejprestižnější český umělecký časopis své doby.

Nakladatelství Paseka nám přináší již dvanáctý svazek Spisů, které nesou název Překlady II [Francouzská poezie]. Zatímco v předcházejících překladech jsme se mohli seznámit s Rainerem Maria Rilkem, v tomto díle nás Holan vezme na výlet za francouzskými básníky, jako byli Marc-Antoine de Saint-Amant, Jean de la Fontaine, Marceline Desbordes-Valmorová, Charles Baudelaire, Charles Cros, Henry Becque, Tristan Corbière, Arthur Rimbaud, Jules Laforgue…

Na více než šesti stech stranách se nám tak nabízí jedinečná možnost zahloubat se do děl, jako jsou Alter ego, Širé moře (Jules Supervielle), Klotilda, Fantóm oblak (Guillaume Apollinaire), Ryby mélomanky, Ifigenie (Georges Fourest), Psáno v kuchyni, Kavárenské klípky (Léon-Paul Fargue) aj.

Francouzská literatura měla na Holana velký vliv. „Vliv to byl obdobně magický, jakou měla tato poezie na celou meziválečnou generaci českých básníků.“ To říká Pavel Chalupa ve své ediční poznámce na s. 596. Sám Holan přiznával, že nejvíce na něj zapůsobili A. Rimbaud a S. Mallarmé. Mezi jeho oblíbence, jejichž literaturu měl také rád, patřili i Ch. Baudelaire a Ch. Vildrac.

Holanova překladatelská činnost se staví na roveň jiným velikánům a českým překladatelům, jako byli K. Čapek či V. Nezval. V počátcích svého překládání se však nemohl pochlubit skvělými znalostmi francouzštiny. Právě proto mu na obtížných místech pomáhali přátelé (např. básník Josef Palivec) nebo různí odborníci a romanisté, jakou byla Alena Hartmanová.

Na závěr své ediční poznámky Chalupa dodává, že „nápadná konzervativnost a mnohdy až hyperkorektní formální preciznost Holanova překladatelství není však pro milovníky Holanova vlastního básnického díla překážkou k tomu, aby ve výběru a překladech jeho milovaných básníků nenacházeli to, co hledají především: totiž Vladimíra Holana samotného…“

Nezůstává než souhlasit a každému, kdo miluje a obdivuje dílo Vladimíra Holana či francouzskou poezii, doporučit dvanáctý svazek Spisů a popřát jim mnoho příjemných chvil strávených s knihou a básněmi v ní ukrytých. Ty určitě potěší a zároveň přinutí k zamyšlení všechny čtenáře.

A pokud vás Překlady II zaujmou, možná sáhnete i po dalších připravovaných svazcích, jimiž budou svazky Lyrika a Epika.

Knihu Překlady II (Francouzská poezie) vydalo nakladatelství Paseka

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení