„S knížkami je to jako s dětmi, člověk má vždycky největší radost z té poslední...“ Petr Horáček

Rozhovory

Vytvořeno 19. 5. 2012 2:00

Autor: Hana Moualla

Petr Horáček je absolventem magisterského programu Akademie výtvarných umění v Praze. Je autorem třiceti úspěšných titulů pro děti v angličtině. Je ženatý a má dvě děti, žije v Anglii. Rodina mu vždy byla inspirací a jeho žena Claire mu dělává prvního kritika. V letošním roce vyjde vůbec první překlad jeho knihy v České republice. Nechte oživnout fantazii a přemýšlejte, jak bude vypadat další kniha, kterou svým dětem koupíte. Bude barevnější, bude zábavnější? Já už mám jasno...

Dobrý den, vypadá to, že se konečně dočkáte uznání i doma. Jaké máte pocity?

Samozřejmě jsem rád, že mi také vyjde knížka v češtině. „Nový domek pro myšku“ má vyjít v polovině května tohoto roku u nakladatelství Portál. Do této doby bylo možné koupit moje knihy v České republice jen díky portálu www.anglictina-hry.cz, který prodává mé tituly v originále, tedy anglickém jazyce.

Energie, kterou jste musel vynaložit na aklimatizaci v Británii, vás dovedla k vydání třiceti knižních titulů pro děti... Měl byste takovou motivaci k práci, nebýt těžkostí života v zahraničí?

To je vždycky těžké odhadnout, „co kdyby“. Fakt je ale ten, že psaním knih bych se v ČR neuživil, a tím pádem bych neměl dostatek času na psaní a ilustrování knih. Je to pochopitelně dané velikostí trhu. Já jsem do velké míry zvýhodněn tím, že mi knihy vychází v angličtině a prodávají se, kromě jiného, i ve Spojených státech.

První knihou, kterou vám vydá nakladatelství Portál, bude Nový domek pro myšku. Jakou  svoji knihu máte vy osobně nejraději (tipuji tu o mouše)?

No, Moucha je pro mne samozřejmě výjimečná. Uzavírá jakýsi kruh. Moje úplně první knížka měla být o mouše, ale nechtěli mi ji vydat, protože nikdo nemá rád mouchy. Paradoxně o tom je ta knížka! Trvalo mi deset let, než Moucha vyšla. S knížkami je to jako s dětmi, člověk má vždycky největší radost z té poslední, ale kdybych měl jednu z nich vybrat, tak asi Slona (Elephant).

Jazyk umění je univerzální, jak udržujete svoji znalost češtiny v cizím prostředí? Naučil jste česky své dcery?

Se ženou spolu mluvíme česky a anglicky. Děti trochu rozumí, ale češtinu moc nepoužívají. Když jsem se přestěhoval do Anglie, anglicky jsem moc neuměl. A protože jsem pracoval doma, jediná možnost, jak se naučit jazyk, byla mluvit doma anglicky. Poněkud jsem tu češtinu s dětmi zanedbal. To mne mrzí.

O jakých knihách budete povídat na Knižním veletrhu v Praze (pozn. 19. 5. 2012)?

Mám v plánu ukázat nejen své knížky, ale také skici k nim a spoustu obrázků. Určitě bych chtěl představit „A New House for Mouse“ (Nový domek pro myšku), která vychází nyní v české verzi, slona (Elephant), Husu Suzy (Silly Suze Goose), Mouchu (The Fly) a také svoji poslední knížku Jonathan a Martha. Ta poslední je o dvou červech, kteří se do sebe zamilovali.

Které ilustrátory sledujete? Je někdo, koho obdivujete, kdo je vaší inspirací?

Jsem občas spojován se jménem Eric Carl a je pravda, že mě to těší. Jeho tvorba pro mě byla vždycky velkou inspirací. Jinak se snažím moc se okolo sebe nedívat. Ono je snadné se nechat ovlivnit nebo podlehnout módním trendům. Občas na mne koukne knížka a já si říkám: „tak takovouhle knížku bych taky rád udělal“. Líbí se mi ilustrace, které jsou výjimečné po výtvarné stránce. Třeba tím, že jsou malované velkým štětcem, jsou udělané nevšední technikou (např. pastelem, koláže). Mám rád kontrast a rozdílnost materiálů. Ti ilustrátoři, které obdivuji, vlastně nemají moc společného s tím, jak já sám knížky ilustruji. Napadají mě jména jako třeba Anne Herbauts, Sara Fanelli nebo Květa Pacovská. K mým naprostým favoritům ale patří Jiří Šalamoun. Ten je mistrem kresby a zkratky.

Jaký druh knížek pro děti v ČR chybí?

Opravdu nemám možnost sledovat dopodrobna, jaké knihy se v Čechách vydávají. Letos jsem si ale v krámech všiml, že se situace o hodně zlepšila. Nakladatelství, jako například Meander nebo Baobab, vydávají nádherné knížky. Myslím, že v České republice žije veliká spousta velmi talentovaných umělců a výtvarníků. Občas vidím nějaký animovaný film, knížku pro děti, knižní obálku, nebo kreslenou reklamu a říkám si, jaká je to škoda, že se o tom či onom umělci neví.
Co se týká formátu dětských obrázkových knížek, tak ty jsou poněkud odlišné od těch anglických. Text v českých knížkách bývá často zbytečně dlouhý a opakuje to, co je vidět na obrázcích. V dobré obrázkové knížce je text v souladu s ilustrací. Není potřeba říkat to, co je patrné z ilustrace, a naopak. České obrázkové knížky bývají často ukecané, ne vždy dobře napsané. Také je tendence psát ve verších. To mně běhá vždycky mráz po zádech. Napsat dobře verše, říkanku, natož pak poezii pro děti je snad to nejtěžší, do čeho se člověk může pustit. Nechápu aroganci lidí, kteří si myslí, že dětem je možné předhodit veršovánky typu: „Tu je kráva, tam je tráva“ a myslet si, že je to tak v pořádku, protože děti stejně poezii nerozumí. Děti mohou mít méně zkušeností než dospělí, ale rozhodně nejsou hloupé. Konečná úprava knihy je také velice důležitá. Obrázková knížka je jedním z prvních kontaktů dítěte s výtvarným uměním. Dětská knížka by měla mít úroveň, nejen po obsahové stránce. Měla by být kvalitně vytištěna, v kvalitní barevnosti, na kvalitním papíře.

Děláte nějaké aktivity pro děti (čtení pro děti, výtvarné dílny)? Pokud ano, jak děti reagují na vaše příběhy, obrázky?

Navštěvuji školy, knihovny, účastním se knižních festivalů, dělám výtvarné dílny. Těch akcí je během roku hodně. Patří to k mojí práci. Podobné akce bývají organizovány mým nakladatelstvím nebo agenturou Speaking of Books, která mne zastupuje. Ve školách mluvím o svojí práci, ukazuji obrázky a čtu z knížek. Malujeme například také společně s dětmi obraz, který pak ve škole zůstane. Pro mne jsou podobné akce velmi inspirativní a pro děti také. Myslím, že je dobře, když děti vědí, že za každou knížkou je reálná osoba a také hodně práce. Knižní festivaly jsou v Anglii hodně oblíbené. Zdá se mi, že téměř každé větší město jednou ročně knižní festival pořádá.

Plánujete vydat knihu „Osamělý tučňák“ (The Lonely Penguin) i v ČR? Nedávno jsme viděli se synem film o ztraceném tučňákovi a od té doby hledám něco podobného v knižní podobě...

The Lonely Penguin, knížka o tučňákovi, vyšla u HarperCollins v edici The Big Cat. Není to obrázková knížka v té tradičné podobě. Edice The Big Cat je určena především pro školy. Kromě velice jednoduchého příběhu a textu, který je limitován počtem slov, je v knize také návod pro učitele či rodiče na to, jak s knihou dále pracovat. Děti se s ní učí číst, rozvíjejí si slovní zásobu, příběh dotváří. Mám pro vás ale výborný tip. Dvě nádherné knížky o tučňácích. První se jmenuje Penguin (Tučňák) – napsala a ilustrovala Polly Dunbar. Ta druhá se jmenuje Lost and Found (Ztracený a nalezený). Napsal a nakreslil ji Oliver Jeffers.

Děkujeme za rozhovor.

Autorovy stránky zde.