Jan Jelen: „Na Drangovi si hýčkáme jeho nehrdinské rysy“
- Rozhovory
- Vytvořeno 9. 11. 2009 1:05
- Autor: Marta Šimečková
Petra: Má odpověď je stručná. Můj muž.
Jan: K vytvoření knihy, kde by na každé dvoustraně vedle sebe probíhal textový děj a děj obrázkový, mne inspirovala práce mojí ženy Petry. Jednou jsem si listoval v knize, kterou ilustrovala, a velice se mi zamlouvalo, jakým způsobem vytvořila některé obrázky. Na těchto obrázcích byl komiksovou zkratkou znázorněný obsah celé vedlejší strany. Tehdy jsem litoval toho, že když otočím na další stranu, nepokračuje kniha stejným způsobem, to jest, že zde není opět jedna strana textu a hned vedle strana s obrázky, které vystihují obsah napsaného příběhu. Nějakou dobu mi tato myšlenka ležela v hlavě a nakonec jsem se rozhodl napsat příběh pro děti, a to tak, aby bylo možno každou stránku ilustrovat komiksem.
Jak probíhala práce na této knize?
Jan: Nejprve jsem napsal text, což jsem měl poměrně rychle, protože jsem byl plný nadšení a nijak jsem se neomezoval. Jakmile ale došlo na obrázky, poznal jsem,že to nebude tak snadné, jak jsem si myslel. Buď bylo na stránce moc děje a nevešel se do všech obrázků, nebo ho bylo zase málo a nebylo co kreslit. A tak jsem přepisoval a přepisoval, dokud vše nepasovalo. Když k tomu připočtu i korektury, tak jsem knihu kompletně přepisoval asi šestkrát. Skvělé bylo to, že pracujeme se ženou oba doma, kde máme ateliéry. Mohli jsme přebíhat jeden k druhému a neustále komunikovat a vyjasňovat si, jak má co vypadat. Ukázalo se, že bez této každodenní spolupráce by kniha mohla vzniknout jen velice těžko
Radili jste se při psaní příběhu se svými dětmi?
Jan: Stejně jako při malování obrazů tak i při psaní se se svými dětmi neradím. Kniha je začala zajímat, až když uviděli první namalované stránky. Takže zatímco já měl při své práci klid, moje žena musela neustále čelit nějakým připomínkám našich dětí, například ohledně vzhledu Dranga a jeho výzbroje. Knihu jsme zamýšleli pro menší děti, nežli jsou naše, a proto nám zpočátku vyčítaly, že je moc "dětinská" a málo akční. Museli jsme jim vysvětlovat, že pro malé děti je kniha dobrodružná tak akorát. Jelikož neznaly text, posuzovaly ji jen podle obrázků. Když byla kniha hotová a oba si ji přečetli, potěšilo nás, že se jim nakonec líbila a že vyžadovali hned další pokračování.
Kde jste vzali inspiraci pro příběh o fialovém dráčkovi?
Jan: Mým záměrem bylo napsat dobrodružný příběh, který by děti bavil. Hrdina měl být nejenom statečný, ale i vtipný a měl se od ostatních výrazně odlišovat. Jelikož jsem děj umístil do zvířecího světa, hledal jsem mezi zvířaty. Velice rychle jsem zavrhl běžné zvíře a přemýšlel o výjimečném tvorovi. Odtud už vedla cesta k drakovi. Líbilo se mi, že drak má spoustu různých schopností a může i měnit barvu, což je pro obrázkové ztvárnění plus. Samotný příběh odráží skutečný svět. I když jsem lidi nahradil zvířaty, problémy, které se řeší, jsou vlastní lidem. Děti se tak mohou ztotožňovat s jednotlivými postavami a rozumět jejich chování. Každá správná pohádka v sobě má ponaučení, proto je v našem příběhu zakomponován problém nesnášenlivosti vůči cizím lidem – zvířatům. Na pozadí různých malých příhod se odvíjí hlavní příběh, který řeší problém vzájemné snášenlivosti. S trochou nadsázky se tak dá říci, že jsem inspiraci příběhu vzal z našeho skutečného života a zasadil ho do pohádkového světa.
Petra: Za to, že je hlavní hrdinou drak, může Honza. Za to, že je fialový, můžu já. Váhala jsem mezi dvěma barvami, modrozelenou a fialovou. Zvítězila fialová, protože jsem nechtěla, aby Drango splýval se stromy a keři. Navíc tuto barvu vnímám jako mystickou a k drakovi se mi pocitově víc hodí.
Proč jste hlavního hrdinu pojmenovali Drango?
Co se vám na této postavě nejvíce líbí?
Jan: Dranga jsem napsal tak, aby mi byl sympatický, proto – ačkoliv je to hrdina, který dokáže skvělé kousky – má i některé záporné vlastnosti, jako například sebeobdivování, vyvyšování se nad druhé a přesvědčení, že ví všechno nejlépe. Díky zavalitému podsaditému vzhledu, který jsme mu dali, však jeho negativní vlastnosti vzbuzují spíše smích než obdiv a nám – autorům – umožňují vytvářet humorné scénky, které, jak doufáme, děti pobaví stejně jako nás, když jsme je tvořili. Myslím, že hrdinové, kteří jsou příliš vážní a seriózní, se po čase omrzí a stávají se nudnými. Proto si na Drangovi hýčkáme jeho nehrdinské rysy a s chutí si užíváme jeho ješitnosti.
Petra: Všechno. S oblibou říkám, že je to mé třetí dítě. Ze všech postav, které jsem zatím nakreslila, mi nejvíc přirostl k srdci. Já mám Dranga ráda pro jeho dobré a velkorysé srdce, namyšlenost a statečnost.
Jakou knihu jste nejraději četli jako děti?
Jan: U mě se nejednalo o jednu knihu, ale o celé štosy knih. Počínaje pohádkami a komiksy přes dobrodružnou literaturu až k cestopisům, včetně knih o záhadách, přírodě a umění.
Petra: Přiznám se, že na tuto otázku neumím vlastně odpovědět. Mám pocit, že by bylo nespravedlivé některou vynechat. Přečetla jsem hodně knih, byla jsem takový dětský knihomol. Bylo nádherné se ztrácet ve světě fantazie a prožívat spolu s hrdiny jejich příběhy. Dnes děti čtou méně, a proto jsme vlastně vytvořili Dranga. Aby vznikl „most“ mezi tím, kdy jim knihy čtou rodiče a kdy začínají číst samy.
A co pohádky o dracích? Lze v nich hledat předlohu pro draka Dranga?
Jan: Draci z pohádek mají s Drangem společné jen to, že jsou to draci. Samozřejmě byli u zrodu mé představy o našem hrdinovi. Čerpal jsem z jejich úžasných schopností a ovlivnili vzhled Dranga, ale jejich role v pohádkách je většinou záporná. Drangova role je kladná. V tom je hlavní rozdíl mezi ním a klasickými draky z pohádek. Drango je hodný a milý. Není samotář. Nevyčleňuje se ze společnosti, ale naopak, je velice společenský a rád navazuje nová přátelství.
Je podle vás Drango skutečným hrdinou, nebo si na něj jen občas hraje?
Jan: Nemyslím si, že by si Drango na hrdinu hrál. On hrdina opravdu je, a to se všemi klady i zápory. Být hrdinou přece neznamená, že dotyčný nemá strach nebo že zvládne všechny situace. To, že umí lítat a chrlit oheň, není pro něj to hlavní. Podstatné je, že když nastane situace, kdy je potřeba zasáhnout, je Drango ochoten a připraven pomoci, aniž by dlouze přemýšlel, zda uspěje.
Myslíte si, že knihy o hrdinství – tedy i příběh o Drangovi – jsou oblíbenější u chlapců než u dívek?
Petra: Myslím si, že tohle rozdělování je hrozné klišé. Bohužel dospělí vycházejí ze zajetých stereotypů a svým výběrem knih a hraček děti ovlivňují. Podle ohlasů, které máme, se kniha líbí stejně klukům i holkám. Vím například o dvou malých sestrách, které chtěly přečíst od své maminky závěrečnou bitvu hned dvakrát za sebou.
Jaké možnosti využití poskytuje kniha Drak Drango?
Jan: Kniha je zajímavá mimo jiné i tím, že nabízí více způsobů využití. Pokud dítě ještě neumí číst, může mu knihu číst dospělý. Může si také knihu prohlížet samo, a to pouze kreslenou část a rozvíjet si svou fantazii. Kniha také skvěle rozvíjí vyjadřovací schopnosti, neboť při společném prohlížení můžeme dítě motivovat k vyprávění děje. Později, když již dítě číst umí, se ke knize vrátí a přečte si ji samo. Naším záměrem je zvýšit oblibu psané literatury u dětí. Nejprve dítě zaujmou obrázky, ze kterých si postupně skládá příběh. Stále však má na očích i text, který je hned vedle obrázků a který mu může děj lépe objasnit a doplnit o různé detaily, včetně rozhovorů mezi jednotlivými postavami. A tak, zcela přirozeně a nenuceně, si nakonec knihu nejen prohlídne, ale, až to bude umět, i přečte.
Můžeme se těšit na pokračování?
Petra: Kniha Drak Drango – Hrdina přichází je první díl z chystané ságy o dobrodružstvích svérázného draka. V současné době kreslím druhý díl, pracovně nazvaný "Tajemný zloděj". Honza má již napsaný třetí díl a chystá se psát čtvrtý.
A prozradíte nám, jaká dobrodružství v další knize hrdinu Dranga čekají?
Jan: Jak již napovídá název "Tajemný zloděj", čeká Dranga nelehký úkol vypátrat a chytit záhadného zloděje. A aby toho nebylo málo, má Drango navíc problémy s bolavým zubem. I zde se mohou děti těšit na jeho kamarády medvídka Minduse, lištičku Filipku a vydříka Hbitíka. Mimo nich se ale seznámí s dalšími postavami jak dětskými, tak dospělými. Zároveň budou moci nahlédnout do dalších zajímavých domů ve vesnici.
Co byste vzkázali svým dětským čtenářům?
Petra a Jan: Máme neskromné přání. Přáli bychom si, aby si děti našeho hrdinu draka Dranga a jeho dobrodružství oblíbily tak, jako my, a měly ho rády.
Děkuji za rozhovor a doufám, že se toto krásné přání vyplní.
Čtěte také:
Přichází hrdina jménem Drak Drango!
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...