Ukázky z knih: Zuzana Pospíšilová, Drahomír Trsťan – Do lavic!

Vytvořeno 5. 10. 2015 2:00

Autor: Redakce

Anotace knihy: Děti, nebojte se první třídy! Školní skřítkové vás nenechají na holičkách. Věřte, nevěřte, v každé první třídě úřaduje parta čiperných a šikovných bytůstek, bez kterých se prvňáčkové neobejdou. Skřítkové spolehlivě zařídí, aby děti ve škole zažily úspěch i legraci.

Krásně ilustrovaná knížka je vhodná jako dárek pro všechny prvňáčky.

Ve škole se odehrává neviditelný kouzelný život. Každé dítě má svého ochránce - malého šikovného skřítka. Školním skřítkům neujde nic důležitého na tabuli, v aktovce ani v lavici. I mezi těmihle šikuly se ale najdou zlobidla, zrovna jako Alda a Pája. Přečtěte si, co vyvedli například školníkovu kocourovi a jak se nakonec polepšili.

Další knížka z úspěšné edice Čtení pro prvňáčky láká na kouzelný školní příběh a krásné ilustrace. Potěší a motivuje budoucí prvňáčky i malé školáčky, kteří v ní najdou skvělého pomocníka při výuce čtení.

Ukázka z knihy:

Předmluva

Pro děti, které začnou po prázdninách chodit do první třídy, to vůbec není jednoduché. Aby se prvňáčkům učení dařilo a všechno šlo pěkně hladce, pomáhají jim skřítkové. Samozřejmě tajně. Chystají jim věci a dohlížejí na pořádek v aktovce nebo na lavici. Někdy se ale stane, že se ve třídě ocitnou skřítkové-zlobidla. To se potom začnou dít věci. Jaké? O těch se můžete dočíst třeba v této knížce.

Koncem prázdnin

Na konci prázdnin bývá ve školách rušno. Děti si sice ještě užívají volno, ale školní skřítkové už mají plné ruce práce. Musejí přichystat vše potřebné. Uklidit nepořádek a vysmýčit všechny kouty. Také musejí zkontrolovat, jestli všechno funguje, jak má. Dveře nesmějí vrzat, aby děti nerušily. Lavice by se neměly kývat, aby žáci neměli potíže se psaním. Tabule musí být bez jediné šmouhy a s hromadou bílých kříd nablízku. Říkáte si, že to nic není, že se to dá zvládnout raz dva? Ale co když tohle všechno mají na starosti docela malinkatí skřítkové? Pro ně je to práce víc než dost!
Také v první třídě se skřítkové činili. 
Nejstarší Zoltán měl ostatní skřítky na povel. Být vedoucím v první třídě je velmi náročné, ale on byl na svou funkci náramně hrdý. Předem si zjistil, že do jeho třídy nastoupí dvacet osm žáků. Každý prvňáček by měl mít svého vlastního skřítka, který mu bude s učením tajně pomáhat. Jenže Zoltán jich měl od loňského roku jenom dvacet pět. I kdyby si vzal některého žáka na starosti sám, pořád by mu dva skřítci chyběli.
Zatímco ostatní skřítkové pilně pracovali, Zoltán si lámal hlavu. Seděl na učitelském stole, hladil si své bílé vousy a usilovně přemýšlel. Kde vzít dva spolehlivé skřítky? V první třídě nemůže být jen tak někdo. Musí to být zodpovědný skřítek se smyslem pro pořádek.
„A co máme udělat teď?“ vyrušil Zoltána z přemýšlení skřítek Sofínek. Byl ze všech nejpilnější a každou práci udělal včas. I tentokrát už byl na rozdíl od ostatních skřítků hotov.
Zoltán se rozhlédl, aby zjistil, co všechno už skřítci udělali. Pak mu do oka padla klika u dveří. „Naleštit kliku,“ navrhl.
Sofínek se bez řečí pustil do práce. Jako zázrakem se mu vždy podařilo dostat na starosti nejchytřejšího žáka ve třídě. I teď už se na svého žáka nebo žačku těšil. Při leštění kliky si představoval, jak bude ořezávat pastelky, hlídat gumu, aby se nezatoulala, a čistit inkoustové skvrny.

Knihu Do lavic! vydalo nakladatelství Grada