V Ostravě to bylo fajne

Aktuality

Vytvořeno 10. 3. 2019 2:00

Autor: Marta Šimečková

Ve dnech 1. až 3. března 2019 ožilo město Ostrava knižním festivalem, který se konal na výstavišti Černá louka. Akce tohoto druhu byla v daném regionu pořádána vůbec poprvé – dříve tu probíhaly jen menší knižní veletrhy bez doprovodného programu. Co vše na této knižní akci čekalo na návštěvníky? To se dozvíte v reportáži Marty Šimečkové:

Sobota. Vyjíždím časně ráno, přece jen cesta z Brna do Ostravy trvá skoro dvě hodiny a ráda bych byla na výstavišti co nejdříve. Mám toho v plánu opravdu hodně. Setkání s redaktory našeho magazínu, návštěva stánků jednotlivých nakladatelství spojená s výběrem knížek, které musím mít (aneb neodjedu z knižního festivalu s prázdnou, že ano), přednášky, setkání s autory a organizátory festivalu, …

Přijíždím na festival mezi prvními návštěvníky. Parkoviště je zatím volné, brzy se ale začne zaplňovat a za chvíli není kde parkovat. Před hlavním vchodem zastavují autobusy, do pavilonu A, kde se celý festival odehrává, začínají chodit první návštěvníci. Sem tam se tvoří hloučky, lidé jsou dobře naladěni, pomáhá jim v tom možná i stánek se slivovicí, kterou vesele nabízí výřečný prodejce. Dám přednost stánku vedle, odkud si odnáším výborné koláčky, na kterých je znát domácí kvalita. Tvaroh, povidla, mák. Snídaně za mnou. Ještě sehnat kávu a jde se za knížkami.



Plán je jedna věc, realita druhá. Jakmile vidím kavárnu, už sedím na pohodlné sedačce, před sebou mám lahodnou kávu a výtečný čokoládový dort. Dietu neřeším, jednou za čas je dobré zhřešit. U kávy mi dělají společnost hned dvě kolegyně z magazínu, naše hlavní editorka Radka a redaktorka Hanka. Čas ubíhá, prostor se zaplňuje. Dav lidí, hlavně ti z mladší generace, signalizuje, že se na scéně Voices of Freedom děje něco zajímavého. Na pódiu sedí čtyři muži. Jednoho z nich poznávám. Karel Kovář alias KOVY, snad nejznámější český youtuber, který nedávno vydal i svou knihu. Z programu se dozvídám, že ti další dva jsou youtubeři Jakub Sedláček a Matěj Kretík, debatu pak vede Josef Šlerka. Moderátor působí erudovaně, stejně tak mě zaujmou ostatní pánové. Přesouváme se se zaujetím mezi posluchače. Svět youtuberů je pro mě velkou neznámou, přesto (a nebo právě proto) mě téma, respektive způsob, jakým ho debatující uchopili, zcela pohltilo. Přestože debata trvá 1,5 hodiny, uplyne tato doba jakoby nic. 



Čas oběda. Návrat na výstaviště. A původní plány opět narušeny, tentokrát další kávou s naším šéfredaktorem Jirkou. Někteří z vás snad mají nyní na jazyku slova o kavárenských povalečích, nicméně záležitosti spojené s chodem magazínu se nejlépe řeší právě nad šálkem dobré kávy. No ne? Mezitím se na pódiu vystřídá osazenstvo. Nastupuje čtveřice ostřílených žurnalistů – Michal Klíma (podílel se na založení Nakladatelství a vydavatelství Lidové noviny), Jindřich Šídlo (politický komentátor, kterého znám hlavně díky pořadu Šťastné pondělí), Erik Tabery (šéfredaktor týdeníku Respekt a autor několika úspěšných knih, např. Opuštěná společnost) a Ján Simkanič (ředitel nezávislého Deníku N). Do popředí se dostává zejména ožehavé téma nezávislosti českých médií a jejich role při dez/interpretaci dění kolem nás. Jde o výživnou debatu, která je sice místy pro některé posluchače méně uchopitelná z důvodu odkazování na konkrétní případy a kauzy, nicméně každý z přítomných si určitě odnesl řadu zajímavých informací a dojmů. Nejinak tomu bylo u mě.



Čas je neúprosný. Půl čtvrté. A teprve nyní přichází v mém už tak značně narušeném harmonogramu na řadu prohlídka stánků. Na festival přijelo představit své knižní novinky několik velkých nakladatelských domů, např. Albatros Media, Mladá fronta nebo Slovart, také menší regionální vydavatelství jako Kruh, Mytago nebo Littera Silesia. Pro návštěvníky měla připravenou bohatou nabídku, nabízející kromě novinek i starší tituly, odnést jste si mohli také nové ediční plány. K zakoupení byl i doplňkový sortiment, neodolala jsem např. kreativním sadám pro děti na výrobu obrázků od firmy Krabičky.cz (znáte to – maminka musí přivézt dětem nějaký dárek, když už ji pustily na „výlet“). Mé první zastavení patřilo stánku nakladatelství Host. Poptávám knihu Hodiny z olova od Radky Denemarkové, ke svému překvapení zjišťuji, že pár posledních kousků, které měli na daném stánku k dispozici, prodali už ráno, navíc je prý titul vyprodaný i v e-shopu, takže si musím počkat na dotisk. Pro zlepšení nálady alespoň kupuji Hanu, Dědinu a Marokánky, neodolám ani dětským titulům a do stylové papírové tašky přidávám nové Tukoně. Kroužím dál, vyberu ještě pár titulů, třeba nového Jezevce Chrujdu u stánku Meandru. A pak už není zbytí, s Ostravou se loučím a odjíždím směrem domů.



Ostravský knižní festival mě příjemně překvapil. Přestože jde o akci menšího charakteru, vzniklo tu v době konání festivalu příjemné místo, kde se mohli setkat knihomolové (nejen) z Moravy a Slezska, podělit se spolu se svými čtenářskými zážitky nad dobrou kávou, pořídit nové přírůstky do knihovny nebo se zúčastnit bohatého doprovodného programu. Vyzdvihnout musím zvláště zmíněnou scénu Voices of Freedom, díky níž by stálo za to zůstat v Ostravě déle než jeden den. Některé pak zaujaly i autogramiády (byť právě zde ona „velká jména“ scházela, což je na škodu, neboť mohla přilákat další příznivce knih) a workshopy (podrobně o náplni festivalu viz program nebo rozhovor s organizátorkou Janou Jílkovou). 

Do budoucna by bylo žádoucí rozšířit prostor určený pro prodejní stánky a přizvat ke spolupráci další nakladatelství, díky čemuž by byla knižní nabídka bohatší. Posílit by také mohly autogramiády, do nichž by se mohli zapojit nejen spisovatelé, ale třeba i ilustrátoři (zvláště ti podílející se na knížkách pro děti). Využít by se pak mohla výhodná poloha – z Ostravy to není daleko do Polska nebo na Slovensko, což otevírá další možnosti pro vznik akce v mezinárodním měřítku. K tomu přidejme svérázný ostravský kolorit. A jde o dokonalé spojení, které by bylo na škodu nevyužít.

Za rok tedy snad zase na viděnou v Ostravě. U kávy, debat a hlavně knih.