Recenze: Michal Šanda – Rabování samozvaného generála Rona Zacapy v hostinci U Hrocha

Vytvořeno 6. 12. 2015 1:00

Autor: Jiří Lojín

U Hrocha je pohoda, pokud vám samozvaný generál Ron Zacapa nepřijde vyrabovat peněženku. A stačí se podívat na cenu tohoto dobrého pití, abychom si dokázali představit, jak rychle to provede. Večerní pohoda se ráno promění v marné šátrání po několika zbylých drobných mincích. Michal Šanda si však dokáže užít šťastné okamžiky u skleničky.

Pokud úvodní odstavec vyzněl, jako kdyby byl autor individuum věčně vysedávající v hospodě, pak se mu pokorně omlouvám. Vše bylo myšleno v literárním smyslu a vím, že Michal Šanda se raději věnuje rybám než alkoholu, o čemž – mimo jiné – svědčí i útlá, ale milá knížka Oskarovy rybářské trofeje (recenze zde). 

Sám autor nazývá svou novou knihu sbírkou. Záhadou ovšem zůstává, čeho sbírka to vlastně je. Básní, povídek? Prozatím použijme kompromisního označení sbírka textů. Knihu uvádí krátká povídka Batrachologové. Nazval jsem ji krátkou, avšak v kontextu Šandovy sbírky jde o povídku docela dlouhou, dokonce tak dlouhou, že sama zaujímá celý prostor první části. Dva učenci – profesor Kirschner a doktor Hrazdíra analyzují hlasy žab natočené v přírodě. Odborné označení jejich profese se dostalo do titulu povídky. Nad kvákáním kuněk a rosniček vyplouvá do popředí zcela jiný příběh, osud profesora Kirschnera a jeho otce. Jde o úděl zcela obyčejný, a tak autorovi stačí jen několik slov, aby vyvolal určité emoce a nastartoval v čtenářově hlavě podvědomý proces složení určitého příběhu modifikovaný individuálními zážitky. 

Nakousl jsem již, že se sbírka skládá z několika částí – Čajovníkovým keřům, Šrajtofli má v zadní kapse, Jako kakabus, Odentrovat rozzuřeného smajlíka,  Křehcí vyděrači brutálního kalibru. První část jsem již představil její jedinou povídkou, druhá je poněkud plnější a obsahuje krátké dialogy psané formou scénářů. Svou délkou, či lépe řečeno krátkostí, a výraznou pointou se přibližují říznému vtipu, podobnému těm, jaké můžeme slýchat třeba v hospodě. 

V další části autor opouští dialogy a stylově jde o jakýsi pelmel. První povídka Berti je pořád anekdotou, ale patřící ke skupině nekonečných, která posluchače nebaví třeskutým či inteligentním humorem, ale neustálým opakováním nesmyslu ad absurdum. Výhodou těchto vtipů je interakce s publikem, umožňující vypravěči stupňovat náladu a v pravý okamžik všechny uzemnit ještě nesmyslnější pointou. V části Jako kakabus můžeme najít básně, třeba zveršovaný recept, scrabble, parodii na reportáž a jiné varianty textů. 

Sbírka pokračuje v trochu intimnějším duchu, námětem je láska, sex, ale i pomalé stárnutí, občas také technologie moderní doby. Přestože mají texty grafickou formu básní, jde většinou o prózu, byť místy velmi poetickou. Texty poslední části jsou neveselé, i když vyprávěné lehkým tónem. Vydělávaní peněz, kradení peněz, fiktivní pařba, sebevražda. 

Rabování samozvaného generála Rona Zacapy v hostinci U Hrocha je stejně jako Oskarovy rybářské trofeje knížka milá. Nenacházím jiné slovo, které by její charakter lépe vystihovalo. A zůstává milou i ve chvílích, kdy se dotýká věcí vážných. Brát věci s humorem, třebas hodně šibeničním, je jedním z osvědčených způsobů, jak život bez úrazu přežít.  

ŠANDA, Michal. Rabování samozvaného generála Rona Zacapy v hostinci U Hrocha. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2015, 68 stran. Edice současné české poezie (Pavel Mervart). ISBN 978-80-7465-155-7.