Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Radka Denemarková – Hodiny z olova

1 1 1 1 1 (35 hlasů)

Knihy Radky Denemarkové vznikají pomalu, dlouhou dobu zrají. Autorka staví své texty pečlivě, je pro ni důležité, aby vyjádřily co možná nejpřesněji její myšlenky a aby nebylo pochyb, jaký je její postoj. Radka Denemarková totiž patří k autorům, kteří určitý postoj zastávají. Hodiny z olova, její nejnovější román, nejsou výjimkou.


Před třemi lety zveřejnila autorka v rámci akce Povídka pro KHER Nový slabikář. Tento text byl výsledkem práce na uměleckém ztvárnění myšlenek, které se zrodily v průběhu jejích cest do Číny, a staly se i základem pro mnohem rozsáhlejší román. Povídky pro KHER byly zveřejňovány na serveru novinky.cz, text se tak dostal i k lidem, kteří mezi čtenáře knih Radky Denemarkové nepatří. Negativní reakce, které u nich vyvolal, jsem komentoval zde. Možná jsem si tehdy neuvědomoval, jakým způsobem se organizovaně ovlivňují názory čtenářů a že nejúčinnější způsob, jak změnit těžiště povídky, je napadnout jinou její část. Proto hlavní kritika „čtenářů“ směřovala k migraci, což bylo a je na internetových diskuzích velké téma, na něž je možné napasovat vše.

Nejdůležitějším tématem Nového slabikáře a tím i Hodin z olova se stala nesvoboda a útlak, zejména ze strany režimu. Samozřejmě není jediné, ale mnoho z nich si zaslouží pečlivější rozbor, který se vymyká rámci recenze. Slovo „nesvoboda“ však zdaleka nevystihuje to, co se děje v Číně. Je možné namítnout, že na světě existují státy s represivnějšími režimy, třeba Severní Korea. V čem je Čína tak důležitá? Zejména ve vztahu, který směrem k ní deklarují takzvané vyspělé a demokratické státy. Postoj těchto států je ovlivněn ekonomickou silou Číny. A tak celý svět pokorně sklopí hlavu, uzná Čínu jako právní stát, uzná jeho územní celistvost včetně Tibetu. Stejně tak klopí hlavu Česká republika, zejména prostřednictvím hlavy státu, která dokonce sehrává roli „užitečného idiota“ při snahách čínské ekonomiky infiltrovat do Evropy. Radka Denemarková upozorňuje na skutečnost, že právě od této problematiky se prostřednictvím rozpoutávání hysterie okolo migrace odvádí pozornost.

Absurdní a zároveň tragické je, že ke vzniku Číny jako ekonomické velmoci velkou měrou pomohl právě západní svět. Kvůli nižší ceně lidské práce předal výrobu a postupem doby se Číňané kopírováním technologií dostali na pozici největšího výrobce elektroniky i komunikačních technologií. Západ se vlastní vypočítavostí a hrabivostí dostal do situace, kdy je na Číně stále závislejší a nemůže si dovolit lpět na něčem tak nedůležitém, jako jsou lidská práva.

Pro tuto část příběhu je důležitý vztah Spisovatelky a Čínské dívky. Spisovatelka Čínskou dívku infikuje myšlenkami Václava Havla. Dopis, který dívka napíše Snoubenci, ji přivede do vězení, později i na popraviště. Modelový způsob, jak se totalitní režim zbavuje svých odpůrců a takzvaných nepřevychovatelných občanů. Radka Denemarková připomíná dobu, kdy se civilizovaný svět mohl postavit za nespravedlivě pronásledované. Zároveň ale říká, že Čínská dívka, stejně jako mnoho jiných čínských vězňů, není tak známá, aby se kvůli ní někdo obtěžoval podepisovat nějakou petici.

V souvislosti s vězněním a popravami autorka zmiňuje i nedobrovolné dárcovství orgánů. Tady čtenář vidí obrovský rozdíl mezi románem Radky Denemarkové, která chce čtenáři něco sdělit, a literaturou, která se tak pouze tváří. Peter May v románu Sál smrti naráží na podobnou problematiku, ale převádí ji do kriminálního žánru, čínská policie to vyšetřuje jako zločin. Tím pomáhá budování pozitivního obrazu i v této oblasti. Pro běžného Evropana je zřejmě nepředstavitelné, že by nemohl pohřbít svého příbuzného, jak je to v Číně běžné u popravených odpůrců režimu. Proto se ani nepozastaví nad výstavou dokonale preparovaných čínských těl na úspěšné putovní výstavě Bodies.

Autorka své postavy redukuje ne pouhé role, které hrají. Proto nemají jména, označuje je jako Spisovatelka, Čínská dívka, Čínská matka, Snoubenec, Programátor, Přítel a podobně. Výjimkami jsou Olivie a David, jako kdyby jim přisoudila úlohu nových lidí. Tak končí mnoho mytologických příběhů, protože přes všechny katastrofy stále věříme, že se lidstvo vždy obrodí.

Román tohoto typu musí reagovat na stav naší společnosti, který je neutěšený. Skutečné problémy jsou nahrazovány pseudoproblémy, povrchnost pramení z vlivu médií, které nás nutí přeskakovat z jednoho tématu na druhé bez hlubšího poznání, školství se přizpůsobuje klesající úrovni vzdělanosti. Radka Denemarková neuhýbá a neváhá vyjádřit svůj názor na politiky, otevírající cestu bezohlednému čínskému vlivu, zatímco záměrně vyvolávají globální nenávist vůči migrantům. Rádi zapomínáme na historické paralely, holocaust, jemuž svět nedokázal zabránit, na migraci Čechoslováků po roce 1968, na západní intelektuály, obdivující myšlenky komunismu. Průvodcem stoletími se přitom stává věkovitý kocour Pomeranč.

Česky mluvící skupina postav setkávajících se v Číně se sice skládá z různých lidí, ale bezmocnost, lhostejnost a rezignace jsou pro ně společné. Prázdnotu hovorů autorka zdůrazňuje opakujícím se refrénem formálních otázek:
Jak se vám Čína líbí?
Jste tu poprvé?
Jaký jste měla let?
Postavy se v pozadí příběhu spolu zaplétají a autorka staví muže z této společnosti do role sexuálních predátorů, lovců. Dále už v těchto banálních vztazích nepokračuje, nesleduje okamžik, kdy se z lovců stává kořist, kdy se stávají ubožáky, pokorně cupitajícími za svými novými mladými manželkami. Stejně tak se autorka jen částečně dotýká fenoménu politiky jednoho dítěte, který čínskou společnost hluboce ovlivnil. Pocity Čínské matky, která porodila dceru a není tak možné, aby měla syna, přibližuje autorka velmi sugestivně, avšak to, co pro Čínu znamená generace malých císařů, generace jedináčků, se už do románu pochopitelně nevešlo.

Tělo Čínské dívky má vyoperovanou ledvinu, i ona se stala před popravou „dárcem“. Spisovatelka se snaží pátrat po příjemci orgánu, neustále však naráží na loajalitu vůči vládě, pěstovanou v čínském lidu po staletí. Radka Denemarková ji vystihuje opakováním rčení:

Jsi-li zámožný a vysoko postavený, jednej jako zámožný a vysoko postavený; jsi-li chudý a nízko postavený, jednej jako chudý a nízko postavený; jsi-li příslušník některého z barbarských kmenů, chovej se jako barbar; máš-li starosti a toneš v nesnázích, jednej jako člověk, který má starosti a tone v nesnázích. Ušlechtilý člověk by se nikdy neměl dostávat do situace, kterou by sám nezvládl.

Autorka se často v textu se Spisovatelkou ztotožňuje. Nejen názory a vnitřní integritou, která mnoho lidí popuzuje a odrazuje, ale i zkušenostmi, jež jsou evidentně její vlastní, jako například mnohokrát citovaný pobyt na ostrově Amrum. Je obtížné zastávat nějakou pozici a přitom se nepřidávat k jakékoliv straně, která vytrhuje z kontextu jednotlivá slova tak, aby posloužila zrovna jejímu prospěchu. Radka Denemarková prostřednictvím Spisovatelky shrnuje své přesvědčení do jediné krátké věty: 
A když je jediný člověk obětí, stojím při něm. [646]

Román Hodiny z olova je mnohovrstevnatý a je obtížné na malé ploše podchytit všechny jeho nuance. Pět let práce se nepromítlo pouze do jeho rozsahu, ale do hutného, myšlenkami nabitého obsahu. Stačí zmínit symbol olova, vyskytující se v titulu. Olovo jako těžký kov vyjadřuje těžkou hodinu, jíž některé postavy procházejí, symbolizuje jed nebo šeď, ale také materiál k výrobě zlata prostřednictvím alchymistického procesu. Pro čtenáře kniha představuje více než sedm set stran konfrontace s vlastním svědomím, s otázkami, jak se chováme a co děláme. V textu sice otázku O co jim jde? nalezneme v kontextu se zpochybňováním činu, ale pokud si ji položíme sami, odpověď na ni se stává důležitou. Lze očekávat, že román Hodiny z olova bude lépe přijatý v zahraničí než u nás. Obsahuje příliš mnoho citlivých témat a autorka v něm kritizuje i to, nač jsme se naučili být hrdí. Ale i předchozími knihami dokázala, že je jí Česko malé, její tvorba se na náš stát dívá z větší perspektivy, která nám mnohdy může být nepříjemná.

Hodiny z olova
Autor Radka Denemarková
Nakladatelství Host
Místo vydání Brno
Rok vydání 2019
Vydání 1.
Počet stran 752
ISBN/EAN 978-80-7577-474-3
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení