Recenze: Bernard Minier – Sestry

Vytvořeno 8. 10. 2019 1:00

Autor: Jolana Hlušičková

Už název pátého dílu Sestry z krimisérie francouzského spisovatele Bernarda Miniera s Martinem Servazem v hlavní roli jako by naznačoval, že tentokrát bude všechno trochu jinak.  Sestry na první pohled vybočují z  řady temně působících názvů předchozích románů – Mráz, Kruh, Tma a Noc – a čtenáři tak svítá naděje, že se po nepříliš povedené Noci (recenzi, která vyšla na stránkách VašeLiteratura.cz, najdete zde) vyjasní a znovu se setkáme s naším starým dobrým Servazem.

V nejnovějším příběhu se vrátíme do roku 1993 k prvnímu případu policisty Martina Servaze Poznáváme mladíka, který své policejní zkušenosti sbírá při vyšetřování případu dvou zavražděných sester oblečených v šatech k prvnímu svatému přijímání. Okolnosti související s jejich smrtí nasvědčují, že se vrah inspiroval knihou „Dívka od prvního svatého přijímání“ spisovatele Erika Langa. Vyšetřování však vyznělo do ztracena, hlavnímu podezřelému – Langovi - se nic nepodařilo dokázat a k činu se za podivných okolností doznal Cédric, spisovatelův oddaný obdivovatel.

V druhé dějové linii se ocitáme v současnosti, Martin se po letech vrací do domu spisovatele Erika Langa a vyšetřuje podivnou smrt jeho manželky, uštknuté Langovými nelegálně chovanými jedovatými hady. Servazovi je jasné, že dostává druhou šanci dopadnout skutečného vraha ze svého prvního případu, protože všechny mrtvé spojuje jedno zásadní vodítko – šaty k prvnímu svatému přijímání, které ukazují evidentní spojitost s původním případem a Langovým bestsellerem.

Zamyslíme-li se nad stavbou příběhu, dojdeme k závěru, že scénář pátého dílu není příliš originální. Detektivek, kdy se vrah inspiroval nějakou knihou, je mnoho a také propojení na  případ z minulosti je poměrně časté. Co však činí Minierův příběh originálním, je jeho zpracování. Podařilo se mu napsat velmi čtivý text bez plochých míst a díky absenci poněkud nadpřirozeného padoucha Hirtmanna, který se jako noční můra nejenom Servaze, ale i čtenářů, objevoval v předchozích dílech, je kniha mnohem uvěřitelnější. Potěšitelná je také dobrá psychická a fyzická kondice Martina Servaze, v recenzi na Noc jsem ho označila jako „supermansko-autistickou“ postavu, tudíž oceňuji, že se Servaz v nejnovější knize objevil v přijatelné lidské podobě. A vyzdvihla bych také to, že zde najdeme pověstné Minierovy zvraty, takže není do poslední chvíle jasné, jak to všechno vlastně bylo. Ale na rozdíl od již zmiňované Noci nejsou až tolik přehnané a nereálné.

U Bernarda Miniera bych chtěla poukázat ještě na jednu věc, která u autorů kriminálního žánrů nebývá vždy pravidlem. On totiž umí opravdu psát. Pro lepší představu uvádím ukázku rozhovoru sester s Erikem Langem. Cítíte to napětí i z těch několika řádků?

„I když naše emoce skrýváme za slovy, pořád zůstanou emocemi. Jak to, že píšeš tak hrůzné a fascinující knihy?“ řekla starší sestra a zadívala se mu přímo do očí. „Jak můžeš psát všechny ty úžasné… a děsivé stránky? Přitom vypadáš tak… normálně.“

Její hlas teď byl temný jako okolní les. Zdálo se, že jeho obyvatelé cítili napětí, protože sovy, bouřňáci a další ptáci si začali odpovídat z jednoho stromu na druhý. Někde se pohnul jelen nebo srnec. On nic o lese nevěděl. Zašumělo křoví, jako by se celý les najednou probouzel jako nástroje ladící na koncert. Všechna zvířata se chystala na noční symfonii. (Str. 16).

Abych ale byla objektivní a nepěla na Sestry jenom chválu, musím uvést, že jsem v textu zahlédla drobné překlepy (např. na straně 207, 281 či 402), které působily rušivě a hlavně mě překvapily u publikace z tak renomovaného nakladatelství, jakým NAKLADATELSTVÍ XYZ ze skupiny Albatros Média a.s. bezesporu je. A také poměrně nestandardní názvy kapitol u mě vyvolávaly mírně pozdvižené obočí, posuďte sami – Kapitola, v níž je nalíčená past, Kapitola, v níž se mluví o knihách a čtenářkách nebo třeba Kapitola, v níž dojdeme do finále…

Potěšilo mne, že se Minier vrátil v plné parádě a dočkali jsme se dalšího nadstandardního krimithrilleru, který má ještě přidanou hodnotu v tom, že autor přináší čtenářům nejenom zábavu, ale také poznatky z různých technických oborů, umění i historie. Knihu Sestry mohu z celého čtenářského srdce doporučit nejenom všem Minierovým fanouškům, ale také těm, kteří od něj ještě nic nečetli a měli by chuť si přečíst dobrou detektivku. Znalost předchozích dílů není pro pochopení příběhu podle mého názoru nutná.

Sestry

	Autor	Bernard Minier
	Překlad	Jiří Žák
	Nakladatelství	XYZ
	Místo vydání	Praha
	Rok vydání	2019
	Vydání	1.
	Počet stran	432
	ISBN/EAN	978-80-7597-335-1
	Ediční řada	Martin Servaz

Do nakladatelství

Porovnat ceny