Recenze: Vladimír Sorokin – Manaraga

Vytvořeno 19. 10. 2021 1:00

Autor: Jiří Lojín

I když se české vydání knihy Vladimíra Sorokina Manaraga objevilo na trhu už v roce 2017, stojí za to na něj upozornit i po takové době. Je pozoruhodná jako ostatní díla tohoto autora.

Svět, do nějž autor čtenáře zavádí, zůstal v chaosu potom, co se přes Evropu přelila vlna islamistů a byla opět zatlačena zpět. Tato okolnost je sama o sobě nepodstatná, Sorokin chtěl nejspíš jen do svého románu zakomponovat aktuální okolnost, které se mnoho lidí v Evropě obává. Důležité jsou důsledky. Jedním je konec papírových knih, které zůstávají pouze v muzeích či antikvariátech. Tou druhou posun morálních hodnot.

Světem gastronomie hýbe nyní nové umění – grilování jídla na hořících knihách. Umění nespočívá pouze v samotné přípravě, důležitým se stává i sladění obsahu knihy a jejího autora s receptem. V Sorokinově fantazii vznikají poměrně bizarní kombinace a samy o sobě tvoří dostatečně nosnou páteř románu.

Autor však přidává další vrstvy. Hlavní hrdina je mladý muž s maďarským jménem Géza, věnující se „čtení“ ruské literatury. Čtení je samozřejmě metaforou pro její spálení za účelem grilování. Při tom, jak cestuje, ocitá se mezi lidmi různých sort, stejně jako Saint-Exupéryho Malý princ létá od planety k planetě, aby vypíchl určité lidské vlastnosti.

Základní premisa knihy navíc autorovi umožnila vložit do svého textu texty jiné, většinou fiktivní. Sorokin se nemusel trápit s jejich hodnotou ani návazností, může se pustit do jakékoliv divočiny, jako je třeba novela samozvaného následovníka Lva Tolstého Tolstoj. Přestože je na první pohled nesmyslná podobně jako nejmenovaný úryvek tehdejší moderní prózy, v náznacích se objevují bizarní podrobnosti Sorokinova narušeného světa. V některých detailech je podobný jako ten, který představuje ve Vánici (recenze zde) či v Telurii (recenze zde).

Vše je navíc okořeněno dobrodružnou zápletkou, Géza se musí vydat na horu Manaraga, kde najde svůj osud. Pro čtenáře však zůstává nejasné, o jaký osud jde, je tedy jen v jeho rukou, zda příběh, který nám Sorokin předkládá, končí dobře, nebo špatně. V každém případě míří k jakémusi orgiastickému vyvrcholení, k němuž je možno přistoupit jakýmkoliv způsobem.

K nesporné kvalitě vydání knihy Manaraga – jak jinak v nakladatelství Pistorius & Olšanská – přispěl skvělý překlad Libora Dvořáka. Sorokin je jedním z autorů, kterými se dlouhodobě zabývá, o tom si můžeme přečíst v rozhovoru, v němž říká: „Vladimíra Sorokina si nesmírně vážím“, najdete ho zde.

Fantazie Vladimíra Sorokina společně s jeho schopností ve fikčním prostředí parodovat náš skutečný svět je zdrojem originálních knih, které se sice tváří jako hříčka, ale ve skutečnosti jsou velmi závažné. Nakladatelství jako Pistorius & Olšanská se stará o oživení našeho knižního trhu i přes to, že ruská literatura není dnes zrovna populární.

Název: Manaraga
Autor: Vladimír Sorokin
Překlad: Libor Dvořák
Nakladatelství: Pistorius & Olšanská
Rok vydání: 2017
Vydání 1.
ISBN 978-80-7579-005-7