Knihy pro dospělé

Pomocník turistů s dětmi

il

Sama za sebe musím říct, že si návštěvy hradů a zámků užívám, ale přestože mám ráda historii, nikdy neodolám pověstem, které se o jejich minulosti tradují. Stejně tak chápu turisty s malými dětmi, jimž se dějiny toho či onoho místa snaží vyprávěním pověstí přiblížit. Jenomže nikdo není vševědoucí a ani není v lidských silách pamatovat si všechny výtvory lidové slovesnosti. Nastal nejvyšší čas na čtení knihy Za strašidly na hrady a zámky od Petra Davida a Vladimíra Soukupa, ke které letos vyšel už třetí díl.

Číst dál: Pomocník turistů s dětmi

O pěstounství intimně

il

Pro všechny rodiče, pedagogy, pěstouny je určena kniha Denisy Proškové Štěstí, neštěstí, láska, pěstounství aneb Příběhy ze života o objevování toho, co je a není důležité (NLN, 2012). Ústředními postavami jsou Vlasta Kršňáková na straně pěstounů a Rút Hejzlarová (jakožto autorčin „vzor“ pěstounky). Kniha je pro mne už zajímavá tím, že ji napsala novinářka, která si v dětství prošla podobnými ústrky jako děti z náhradní rodinné péče. Ústrky většinové společnosti mohou mít na děti devastující vliv, ale také silně motivační efekt. Co vede lidi k tomu, aby se starali o děti, se kterými je nepojí genetický kód? A lze knihu na vážné téma napsat s lehkostí?

Číst dál: O pěstounství intimně

Věčný polštář z trávy Antonína Límana

trava

Věčný polštář z trávy je knihou vzpomínek význačného českého japanologa a překladatele Antonína Límana. Její název se odvíjí od Sbírky deseti tisíc listů ze starého Japonska (Manjóšú), kterou přeložil do češtiny a vydal. Sám k němu říká: Populární metafora „polštář z trávy“ (kusamakura) je spjata se životem poutníka, člověka, jenž se musel odebrat daleko od domova, vystavit se nejisté existenci na cestách a spát jen na trsu trávy. Jinými slovy, je to metafora jak vyšitá pro emigranty, jako jsem já.

Číst dál: Věčný polštář z trávy Antonína Límana

Quo vadis, Postgenerace?

il

Jako postgeneraci označuje Miroslav Balaštík českou básnickou generaci 90. let. Celou svou argumentací dotaženou v poslední kapitole sumarizující úvahou s názvem Hledání nových cest však naznačuje, že zvolený termín postgenerace je nálepkou s mnoha výhradami provizorní a do jisté míry nouzovou – žádná vhodnější se však pro daný fenomén nenabízí.

Číst dál: Quo vadis, Postgenerace?

Handicap golfové smetánky

pani

Přijměte vstupenku do ženského světa, který s lehkou nadsázkou představuje anglická spisovatelka Leonie Fox. Skupina kamarádek, které nám představuje, žije ve světě bohatých a slavných. Když k této kombinaci přidáte ještě vliv, intriky, závist a špinavé obchody, dostanete skvělé prostředí pro hlavní zápletku knihy Golfové paničky.

Číst dál: Handicap golfové smetánky

Smrtelné nebezpečí podmořských archeologů

il

Jinak by se snad ani kniha Trojská maska nedala charakterizovat. Jde o další z volných pokračování archeologicko-detektivních pátrání z pera Davida Gibbinse s Jackem Howardem v hlavní roli.

Číst dál: Smrtelné nebezpečí podmořských archeologů

Už nikdy sami. Haj hou!

lide

Groteska je „důvěřivé smlouvání s osudem“. Tak Kurt Vonnegut označil hned v jejím úvodu zoufalou snahu svých oblíbených komiků Laurela a Hardyho probojovat se všemi životními trapasy a neúspěchy. Jeho satirický sci-fi román nás zavede na Manhattan, kde žije poslední prezident Spojených států amerických, v té době stoletý. Zde vzpomíná na svůj život a píše paměti. Velmi bouřlivé i pitoreskní paměti.

Číst dál: Už nikdy sami. Haj hou!

Nový případ týmu Patrika Hedströma

il

Detektivky severských autorů dobývají český knižní trh. Spustila se doslova lavina. Čtenáři je hltají, shání nové svazky, doporučují známým. Není divu. České překlady severských autorů patří k velice zdařilým, neošizeným – plusový bod jedna. Autoři ze severu Evropy ve svých krimi románech neřeší jen vraždy a násilí, stejně důsledně se zaměřují na důvody a příčiny jednotlivých případů, na podhoubí, ze kterého lotři vyrůstají, na společnost, která je ovlivnila, tvarovala svými sociálními podmínkami – plusový bod dva.

Číst dál: Nový případ týmu Patrika Hedströma

Kdo by chtěl žít navěky?

detail

Představovat hru Karla Čapka Věc Makropulos by bylo naprosto zbytečné. Téma touhy po dlouhém životě a strachu před smrtí prostupuje literaturou od jejích začátků do současné doby a určitě se neztratí ani v případě, že by se lákavá vize věčného života stala skutečností. Od svého prvního uvedení v roce 1922 v Městském divadle na Vinohradech se Čapkova hra dočkala nesčetného počtu nastudování nejen ve své původní podobě na divadelní scéně, ale i v televizi a rozhlase. Záznam rozhlasové adaptace z roku 1975 k potěšení pamětníků – ale nejen nich – vydalo Vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis.

Číst dál: Kdo by chtěl žít navěky?

Zloděj Ilmar, dějství druhé

detail

Zloděje Ilmara a jeho přátele opustil Sergej Lukjaněnko – a my s ním - v okamžiku, který nenechal nikoho na pochybách, že jejich osudy budou pokračovat. Zatímco ruští čtenáři si museli na dokončení napínavého příběhu počkat téměř tři roky, česká vydání obou dílů Lukjaněnkovy dilogie Hledači nebe byla k dispozici téměř současně. Oceňuji, že nakladatelství Argo a Triton neprodlužovala utrpení zvědavých čtenářů.

Číst dál: Zloděj Ilmar, dějství druhé

Český Japonec vzpomíná

kniha

Autora knihy vzpomínek Věčný polštář z trávy, našeho předního japanologa, emeritovaného profesora university v Torontu působícího poté na japonské Otemae University a překladatele japonské literatury Antonína Límana (narozeného v roce 1932) není třeba čtenářům nijak zvlášť představovat. Vydal řadu knih: vlastní studie Krajiny japonské duše (2000), Paměť století: Ibuse Masudži (2004), Kouzlo šerosvitu (2008), skvělé překlady japonské prózy – za překlad dvojice novel Masudžiho Ibuseho Na vlnách (2007) se stal laureátem překladatelské Ceny Josefa Jungmana  – a především japonské poezie: kompletní Sbírku desetitisíc listů ze starého Japonska (Manjóšú) a výběr z haiku tří století, nazvanou Chrám plný květů (2011).

Číst dál: Český Japonec vzpomíná

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení